Z chválopárty do reality

Ten název napsal jeden z účastníků na svůj FB a je vlastně hrozně přesný. Byla jsem poprvé na takovém putovním táboře mladých křesťanů a i když je to z šuplíčku osobní, který jsem avizovala, že už tolik plnit nebudu, přijde mi správné pár myšlenek do světa přece jen vyslat. Přestože jsem už dnes chtěla touto dobou spát. Ale možná lépe sepsat, dokud mám vše v živé paměti.

Celý příspěvek

Stáž RA v Akureyri Hospital, Island 1/2019

Úvod

Když jsem se rozhodla vyjet v rámci studia na zahraniční pobyt, ukázalo se, že pro radiologické asistenty je to mírně komplikované. Erasmus studijní v našem případě smysl spíše nemá (neexistují předměty, které by se mohly uznat) a pracovní, např. freemover, se musí domlouvat po vlastní ose. Přesto po nějaké době internetového bádání jsem objevila Erasmovou skupinu ryze pro radiologické studenty, která funguje na 3 měsíce jako studijní pobyt s konkrétním tématem a prací v nemocnici. V roce 2018 skupina byla nefunkční, teď opět začala fungovat. Snažila jsem se obepisovat postupně nemocnice ze seznamu, ale domluva vždy ztroskotala na tom, že neexistuje smlouva z České strany, případně už mají na celý rok 2019 plno. Nahodile jsem napsala mimo seznam do 2 nemocnic na Islandu – v Reykjavíku bylo plno, ale z Akureyri mi odepsali po měsíci, že by místo měli a dořešili jsme detaily.

Celý příspěvek

Plynkáček v Akureyri 30

Let až na občasné turbulence a pláč dětí a aroganci Poláků probíhal dobře. Po příletu jsem si vzala batoh a šla se dát po letu trochu do kupy na záchody. Mám skvělou dentální hygienistku, která mě motivuje pečovat o zuby, a tak kartáčky včetně mezizubních nechyběly v mém příručním zavazadle. Díky tomu jsem nevynechala ani při příjezdu, když mi batoh o den ztratili. 

Celý příspěvek

Plynkáček v Akureyri 29

Poslední celý Islandský den strávený objevováním Reykjavíku. Ráno jsem se vzbudila trochu rozlámaná – bylo trochu rušno jak pořád některá z děvčat vstávala nebo šla spát. Asiatky totiž při čištění dělají zvuky jako při zvracení a to se moc nedalo… Šla jsem si tedy udělat ovesnou kaši s kustovnicí, nějak mi to nestačilo, tak jsem slupla i rajskou polévku, sbalila si věci, nechala je na recepci, odhlásila se a vyrazila do města. Ale nic moc – hrozná mlha a já naznala, že Reykjavík mi přán není. Šla jsem do Krónanu, že si koupím oříšky, neměli, tak aspoň 2 velké rohlíky s rozpečeným sýrem. A pokračovala kolem pobřeží. Najednou jsem si ale všimla, že vychází slunce a proráží mlhu. Od té doby už bylo krásně.

Celý příspěvek

Příběh pro děti 33 (Z Islandu)

Když jsem byla na dovolené v cizí zemi, Islandu, zaujala mě jedna věc. Příroda tam byla nádherná, ale v jednom úseku byla jiná. Pláň byla dlouhá, bez zelené přírody, voda v potocích také najednou nebyla nejčistší a my uviděli dlouhou rovinu plnou pomníčků z kamenů. Takoví kamenní sněhuláčci. Zastavili jsme, abychom zjistili, o co se jedná.

Celý příspěvek

Plynkáček v Akureyri 21

Ráno se mi nechtělo vstávat. Protože jsem se rozhodovala, co budu dělat, bylo hezky, ale já se příliš bála. Nakonec jsem si udělala ovesnou kaši s kokosem, oblékla si spodní vrstvu, odhodlala se poprvé zavolat taxi (domluvit adresu a u toho nezapomenout dýchat), na to navléct horní vrstvu, jít před dům, kam zrovna taxi přijíždělo (snad to byly jen 2 minuty) s batohem nutného vybavení. Pan řidič byl milý, trochu mě zaskočila jeho věta kam mě odveze (tak mi ji musel zopakovat) a vyjeli jsme. Do lyžařského resortu pod horou Hlídarfjall.

Celý příspěvek

Plynkáček v Akureyri 15

Ráno jsem se vzbudila odpočatá před budíkem a cestou na záchod kontrolovala boty – Sika doma, Arnie nikde. Bohatě jsem posnídala vločky s bílým Skyrem a marmeládou a do práce na pokyn Siky vyšla sama, že bude mít zpoždění. U oblečení jsem měla malou krizi – moje velikost nebyla, tak jsem si musela vzít o číslo menší halenu a o číslo větší tmavě modrý srubs. Bylo mi hloupé se jít přehrabovat do jiných barev. Ale zítra to klidně udělám 🙂 Koupila jsem si lístky na oběd a hurá na MR.

Celý příspěvek

Plynkáček v Akureyri 9

Před spaním mi to nedalo a rozbitou lopatou na sníh, kterou tu máme, jsem odhrnula sníh od vchodu, protože dveře šly stěží otevřít, tak ať se spolubydlící v pohodě vrátí. Ráno jsme zase měly nasněženo 🙂 Já zase posnídala bílý Skyr s vločkami a marmeládou, uvařila si meltičku a cestou do nemocnice jsem se přímo před ní zase rozplácla. Naše boční cesta nebyla odhrnutá, ale hlavní jo a vlastně to tam paradoxně více klouzalo.

Celý příspěvek