Letos jsem poprvé Velikonoce strávila doma, nebyla na žádné chatě a nevytvářela program dětem, nebyla na službě v nemocnici, jen doma. Logicky mě to vedlo k tomu si načíst více a prožívat, co se svátečního děje z křesťanského pohledu. A tak níže nasdílím, co mě oslovilo. Budu ráda, když se i vy podělíte se mnou a obohatíte mě 🙂
To samotné, co se děje v okolí Velikonoc, mi nabídl Velikonoční příběh, nejčerstvější kniha, s biblickými odkazy, která evangelia pouze převypráví do čtivé podoby.
Větší omáčka i s narozením a co se dělo pak, nabízí Walter Mika, kterého jsem četla před loňskými Velikonocemi.
https://www.instagram.com/p/BuQccVVFIhn/
A to, co se dělo pak (převyprávěné biblické Skutky), nabízí třetí knížečka, kterou jsem četla loni na Islandu, Začalo to zklamáním a končí nadějí.
Velikonoce jsou časem, kdy bychom měli přijmout nabídku naděje výměnou za strach ze smrti (v těchto dnech o tolik intenzivnější). Za naši smrt již bylo zaplaceno tou nejvyšší cenou. První píseň jsem již sdílela v povídání o Virusu od Simy Martausové. Další slovenskou překrásnou písní je zhudebněný Žalm 46., který zpívá o pokoji v Boží náruči, který nabízí. Stačí přijmout. Spolu s tou obětí, která už byla dávno vyřešena bez našeho přičinění.
A s odhazováním strachu, přijímáním pokoje a zůstáváním doma kvůli COVID-19 souvisí ticho. Velmi mi sedla a zaujala mě nejnovější píseň Pavla Helana, kde je myšlenka, kterou teď často ve svých každovečerních zábavných vysíláních opakuje Iva Pazderková (pokud potřebujete vypnout a zasmát se, vřele doporučuji ultimátní karaoke a rozbor dětských písní a básní, směju se tak moc, že je to třeba, IG a televize IVA). Diváci píší, že to nezvládají, a ona laskavě říká: “Co se děje – neteče vám voda, vypnuli vám plyn, onemocněli jste? Ne? Tak se nic hrozného neděje, slunce svítí, ptáci zpívají, i doba roušková jednou pomine.” A má pravdu.
Do čtvrtice jemná jednoduchá zapomenutá a k Velikonocům vydaná píseň (opět slovenská, ojoj) Dominiky Gurbalové o tichém přicházení beze slov před Pána.
V hledání ztišení mi pomáhá kváskové pečivo (to už víte) – těch 26 hodin uspíšit nejde. A tak konečně poprvé přišel na řadu mazanec opravdu o Velikonocích.
Mými dalšími zdroji k ztišení v době Velikonoční byla minutová kázání Pastoral Brothers.
Instagram mi nabízel i #vetadne farářky Martiny Viktorie, ale jen ve storíčkách (tedy nepřesdílím) k jednotlivým úsekům. Opět, do třetice, Příběhy velké noci s úvodem, zamyšlením, modlitbou a písní různých duchovních v denním cyklu večer:
Tu podstatu vší té meditace a ztišení vystihla Andrea Růžičková tak, že nemám co dodat, jen si to přečtěte:
https://www.instagram.com/p/B-zOdBygBqo/?utm_source=ig_web_button_share_sheet
V tuto dobu jsem měla jezdit na sever a být radostnou součástí šňůry 3 velikonočních koncertů, u kterých jsem se dojímala, aka pohled na evangelia z pohledu Máří Magdalény. Inu, někdy jindy, ale to mi nebrání si broukat a rozjímat sama. A tak sdílení musím zakončit jednou z mých nejoblíbenějších písní, a to modlitbou z Getsemane v podání Kamila Střihavky, jsem ráda, že jsem to mohla v maturitním ročníku vidět naživo.
Nyní hlavní postavu zpívá a hraje Václav Noid Bárta. I jeho verze má cosi do sebe, i když je jiná. Každý jsme jiný.
Opravdu úplně poslední je záznam, který si jdu teprve pustit, ale je to chválící večer tematicky k Velké noci od kamaráda, který dělá takové chvály teď každý pátek v době koronavirové a moc se na to vždy těším. Jdu tedy chválit s ním (v popisku je odkaz na zpěvník!) a přeji vám krásné dny, kdy pokoj přetrvá i zítra a pozítří a naděje, která nám byla nabídnuta, bude námi přijata.
A za odměnu, že jste došli do konce, nabízím virtuální procházku ze soboty překrásnou přírodou.
https://www.instagram.com/p/B-2rgqRHSV-/?utm_source=ig_web_button_share_sheet
Pingback: Velikonoční příběh | Berry