Poslední celý Islandský den strávený objevováním Reykjavíku. Ráno jsem se vzbudila trochu rozlámaná – bylo trochu rušno jak pořád některá z děvčat vstávala nebo šla spát. Asiatky totiž při čištění dělají zvuky jako při zvracení a to se moc nedalo… Šla jsem si tedy udělat ovesnou kaši s kustovnicí, nějak mi to nestačilo, tak jsem slupla i rajskou polévku, sbalila si věci, nechala je na recepci, odhlásila se a vyrazila do města. Ale nic moc – hrozná mlha a já naznala, že Reykjavík mi přán není. Šla jsem do Krónanu, že si koupím oříšky, neměli, tak aspoň 2 velké rohlíky s rozpečeným sýrem. A pokračovala kolem pobřeží. Najednou jsem si ale všimla, že vychází slunce a proráží mlhu. Od té doby už bylo krásně.
https://www.instagram.com/p/Btgw7h3Frnj/
Pokračovala jsem dál kolem pobřeží a pak jsem uviděla na dalším cípu ostrůvek Grótta. Ten je přístupný jen 2x denně při odlivu asi na 3 hodiny, a někdy jsou ty hodiny dosti nahodilé a zvláštní. Je tam tabulka, kdy je vstup povolený a bezpečný, ale byla jen do konce ledna. Náhodou však byl odliv, a tak jsem vyrazila. Upřímně, moc jsem se tam nezdržovala a hodně se bála, aby mi voda neodřízla cestu.
https://www.instagram.com/p/BtgxcEaFp0n/
Zážitek to byl ale parádní. Sluníčko už krásně hřálo, takže vyloženě opalovačka na pláži a koupačka rukou! Nasbírala jsem si mušle, dívala se na kačeny, labutě, ptáky, výhled na Reykjavík, toto mi zvedlo náladu a byl to asi nejkrásnější zážitek z Reykjavíku.
Pokračovala jsem podél cípu pobřeží zpět k městu, pojídala křížaly a zbyteček skořicového šneku. Ještě jsem podle mapy šla k hradu, kde nic nebylo, jen sníh až skoro po zadek (ideální v jeansech) a kolem dalšího z mnoha kostelů, který nebyl až tak krásný. Pak kolem parku k jednomu z těch významnějších kostelů, Hallgrímskirkja, který je dominantou města a krásné počasí vybízelo k vyhlídce z něj. Park byl krásně zasněžený, v kostele jsem zaplatila vstupné a výtahem vyjela 8 pater na vyhlídku. Ta je poměrně úchvatná, když vám vyjde počasí. Vlastně jsem viděla celý Reykjavík 🙂 Výtah ale jinak nepříjemně škube a schody neexistují pro veřejnost.
Toto je část výhledu na Reykjavické letiště a v dálce za ním ke Keflavík s mezinárodním letištěm, kam jsem měla odpoledne jet. Po pokochání jsem oběhla další dvě dominanty – “loďku” a operní dům Harfu a utíkala zpátky na hostel. Obchůdky mě nezajímají, na krokoměru bylo 15 km a to bylo více než dost. Přírodu jsem viděla tak, jak jsem potřebovala, na čase odjet. Dala jsem si horkou čokoládu, dopřebalila věci z plátěnky do batůžku a vyrazila na autobusové nádraží u letiště BSÍ. Public transportem jsem jela na letiště do Keflavíku. Neměla jsem ale štěstí na řidiče – ten první odmítal říct byť slovo anglicky a nebral karty (jak jsem byla ráda, že jsem měla koupené lístky z Akureyri) a po střídání druhý nevěděl, co je brzda, plyn a co spojka… Šťastně jsme dojeli na letiště, slunce pomalu začalo zapadat a já vnímala rozdíl 350 km. Najednou jsem viděla kotouč, dlouho po “západu” a vůbec celý den jsem viděla po měsíci slunce. Na letišti jsem si vyřídila vratku daně, co nejdříve odbavila batoh, dojedla jablíčkový Skyr, prošla kontrolou, nakoupila dobroty dárkové a šla povečeřet do jednoho občerstvení sendvič. Výhodou bylo, že v rámci obchůdku byl gril, takže jsem si ho mohla “ohřát” a to jsem přesně potřebovala. Hurá na letadlo a odletět z Islandu. Musím se přiznat. Když jsme se rozjížděli po ranveji, aniž bych to čekala či plánovala, začaly se mi po tváři kutálet dvě obří slzy. Přišlo mi líto, že ten měsíc skončil. Že opouštím zemi, kde jsem objevila znovu lásku ke svému studiu a práci. A o to více si přála to nezapomenout a přivést si. Zavřela jsem oči a snažila se let prospat.
0. Úvod a odjezd
- První srovnání zdravotnictví a rtg projekce
- Zbytek rtg projekcí
- Sportem ku zdraví
- O žádankách, doktorech, pravomocích a vitaminových předsudcích
- Poslední projekční rozdíly
- Začalo sněžit!
- Toulání Kjarnaskógurem, Naustaborgirem a Hamrarem (lesy nad letištěm a golfovým hřištěm)
- Úvod k CT
- Odpolední toulání Hvammurem (poslední část lesu)
- Viděla jsem nevídané – a nejen polární záři
- Úvod k MR
- Rekapitulace poloviny pobytu
- Ekumenická bohoslužba s nejkrásnějším Islandím východem slunce
- Jak jsem pozorovala velrybu a plavila se na obřích vlnách
- Flóra a záchodový výhled
- Toulání ke kostelíku nad Akureyri
- Druhá, úplně jiná, polární záře
- Nejmodřejší obloha doprovázející mě při nákupech
- Okénko od českého pana doktora
- Odpočinkový den, kde jsem mohla být zase na návštěvě “jako doma“
- Lyžovačka
- Plavání a ultrazvuk
- Mammografie
- Lesní loučení
- Art museum
- Pracovní loučení
- Kostelové loučení
- Bus-roadtrip do Reykjavíku