Název knihy: Andělí vejce
Autor: Petr Stančík
Nakladatelství: Druhé město – Martin Reiner, Brno
Rok vydání: 2016, 1. vydání
ISBN: 978-80-7227-385-0, 200 stran
Obsah: Od rána do večera v životě obyčejného sedláka. Jenže ten den je prokládán vzpomínkami na dobu minulou a vývojem jeho života, kde se odkývá, že není obyčejným sedlákem. Že mu to myslelo, že si prošel vojnou a viděl hrozné věci, jak dokázal bojovat za lásku a taky hledal, co je v životě nebo není správné, včetně vyvolávání duchů atp. Příběh začíná před jeho narozením až po konec toho osudného dne, kdy se snaží udělat vše pro to, aby zachránil svou jedinou dceru.
Ukázka: 2. září 1914
KOně i lidi naložili jako šachové figurky a supícími vlaky odvezli daleko na východ, až do rozblácené a nahnilou cibulí zavánějící Haliče.
Ani si nevydechli a už musel hnát svou četu proti kozákům a sekal je šavlí, i když by raději objímal.
Ryba smrděla od hlavy. V habsburské říši spolu hodovali rakouští Němci s Uhry, Čechy pouštěli jen k placení útraty. A na co nestačily ani české daně, to si císař půjčil u Rothschilda.
Ve Vídni panoval optimismu, na frontě chaos a zmar. Důstojníci sice uměli konverzovat o politice a umění, ale vojáky vedli do boje jako na přehlídku.
Vlastní názor: To jsem tak narazila na Deník farářky a kromě pár myšlenek, které mě zaujaly (však si můžete poslechnout přínosný rozhovor, který je famózní), se mi zalíbil její jazyk.
Psala jsem jí tedy a ona mi doporučila tohoto autora. Nikdy jsem o něm neslyšela. A tak jsem si půjčila první možnou knihu z knihovny a jsem (opět) nadšená. Ona je totiž hodně zvláštní a jiná, než co čtu běžně. I jsem se párkrát zarazila, ale jde o tom, že si čtenář (dle mého) odpočine u příběhu a ještě dostane pár brouků do hlavy, nad čím přemýšlet. Konec je pak šokem, ale vlastně, když se pozná charakter sedláka, o kterém to je, který má v hlavě andělí vejce, to chápe.