Název knihy: Na cestě (putování krajinou vlastního srdce)
Autor: Brent Curtis, John Eldredge
Nakladatelství: Návrat domů, Praha
Rok vydání: 2014, 2. vydání
ISBN: 978-80-7255-319-8
Na cestě
Odpovědět
Záhlavíčka – jaro 2018
Ano, muselo to přijít O:-) Vítězové loňské ankety a pár z loňského jara. Která postoupí do příštího roku?
(Insta)cit #9 – o jaru
Před týdnem a půl děti řekly: „I když to tak nevypadá, začalo nám před pár dny jaro, a tak si ho písničkami přivoláme.“ A stalo se. Nevím už ani, na kolikátý pokus. Vnímám to jaro totiž mnohem déle.
Úhly pohledu
…nejen ve zdravotnictví
Poprvé intenzivně jsem nad tím začala přemýšlet v prosinci – měla jsem dvoutýdenní praxi na CT a jedním z pacientů byl spolužák z nižšího ročníku z fyziky. Prvně jsem myslela, že je to shoda jmen, ale když pacient vešel, věděla jsem, že není. Pacient mě však nepoznal – nebyl čas tomu věnovat pozornost, a tak jsem na pacienta mluvila, zasunula ho do CT, po vyšetření vysvobodila a se spolužačkami jsme ho překládaly na postel. Za pár dnů jsme se potkali před nemocnicí – mě skončila směna a jeho propustili. „Jé, že my se viděli na CT?“ „No viděli.“ „Já tě nepoznal – najednou v bílém a z toho jiného úhlu jsem byl zmatený.“ „Však já to chápu.“
PřF: N-FY ABF (3. semestr)
Opožděné zazelenání bylo kvůli exkurze a následné eseje na závěr zkouškového.
Zimní výletování
Ne, nebyla jsem tolikrát jako loni. Byla jsem na podobných místech, ale chtěla jsem je objevit i z jiných směrů. A tak vám trochu popovídám, kdybyste chtěli jít v mých stopách 🙂 (trasy si volím částečně náhodně, částečně kilometricky a částečně dle checkpointů z Railtour)
Biotechnologická exkurze v Contipru
Přemýšlela jsem, který provoz si pro psaní eseje vyberu, protože mě zaujaly všechny – nejvíce si mě ale pravděpodobně získala firma Contipro v Orlických horách.
Příběh pro děti 4
Nebojte, příběhy už zase nějakou dobu nebudou – ale tento sem musím dát. Dnes jsem ho totiž slyšela z úst někoho jiného, vykulená, doma zkontrolovala, že s malými úpravami to byl opravdu ten můj! Jsem strašně šťastná, protože přesně proto to dělám – když jsem s příběhy začínala, nevěděla jsem, kde brát – dnes je už toho více. Ale pořád se snažím vymýšlet – říct – zapsat – dát k dispozici jiným, hledajícím. Byl řečený lépe, energičtěji, ale prostě, fakt mám z toho strašnou radost! Při přesunech ze starého systému blogu na nový v roce 2013 se tento úplně vytratil, takže příběh, dle wordu napsaný 1. 2. 2013, na stránkách domovského sboru publikovaný 21. 2. 2014.
V jednom dalekém lese (a nebyl to les Řáholec) žila spousta zvířátek. Od nejmenší berušky, přes mravenečky, včelky, straky, datly, žabky, veverky, kuny, zajíce a dokonce srnky a jeleni tu bydleli. Jednoho dne se zvířátka sešla na veliké poradě – král jelen měl hlavní slovo.
Příběh pro děti 28
Půl roku jsme opravovali naši modlitebnu – teda, naše společenství 😉 Z modlitebny zůstaly jen obvodové zdi a musela se dělat nová střecha, ale také drhnout lavice atd. Konečně jsem pochopila přísloví “práce jak na kostele”. Příběh na uvítanou pro děti 🙂
Jak se vám líbí náš nový sboreček? Jaké to je tu po půl roce zase být? A už jste se vynadívali?
Příběh pro děti 27
Před nějakou dobou jsem dostala sáček arizonek – ihned jsem si vzpomněla na svého pradědečka, se kterým jsem je vždy mlsala.