Plynkáček v Akureyri 12

Správná reklamace včerejška, úplně mi vypadlo, co bylo na oběd. Polévka byla hovězí a na druhé ryba zapečená v takové omáčce a posypaná kousky chipsů, dvě malé brambůrky, dušená zelenina a zeleninový salát z nastrouhané mrkve, něčeho bílého a hrozinek. Z baru jsem si dobrala klasiku a do misky zákusek – rýžovou kaši se skořicovým cukrem. Ráno jsem posnídala bílý Skyr s marmeládou a vločkami a v práci si tentokrát vybrala bílé kalhoty a středně modrou halenu.

Celý příspěvek

Plynkáček v Akureyri 10

!Na konci povídání o největším zážitku!

Ráno jsem zjistila, že mě hodně bolí potlučený palec a mám zalehlé ucho, ani jedno se mi do teď nepodařilo vyřešit a je to mírně nepříjemné. Posnídala jsem jahodovou ovesnou kaši a frčely jsme do nemocnice. Neuklouzla jsem! Nesněžilo, a tentokrát jsem zvolila střední odstín modré haleny, bílé kalhoty (méně plátna, více bavlny, příjemné) a kabátek bílý (kratší plášť, když na CT táhne).

Celý příspěvek

Příběh pro děti 31 (O slepé paní)

Nedávno se mi zkomplikovala cesta ze školy – viděla jsem bezradnou paní, která byla zvláštní. Měla bílou hůlku a na nose tmavé sluneční brýle. Vídávala jsem ji občas z okna, a tak jsem věděla, že je slepá. Na přechodu ale stála auta a popelnice jinak než obvykle a paní nemohla přejít. A tak jsem se odvážila jí pomoct.

Celý příspěvek

Plynkáček v Akureyri 9

Před spaním mi to nedalo a rozbitou lopatou na sníh, kterou tu máme, jsem odhrnula sníh od vchodu, protože dveře šly stěží otevřít, tak ať se spolubydlící v pohodě vrátí. Ráno jsme zase měly nasněženo 🙂 Já zase posnídala bílý Skyr s vločkami a marmeládou, uvařila si meltičku a cestou do nemocnice jsem se přímo před ní zase rozplácla. Naše boční cesta nebyla odhrnutá, ale hlavní jo a vlastně to tam paradoxně více klouzalo.

Celý příspěvek

Plynkáček v Akureyri 8

V noci jsem nespala dvakrát klidně a ráno jsem se vzbudila celá bolavá po včerejším padání. Nejvíce mám ztuhlý krk a potlučenou ruku, loktu se zase nelíbí zima. Odhodlala jsem se vstát, donutila se nasnídat bílý Skyr s domácí meruňkovou marmeládou a vločkami a pelášily jsme se Siku do nemocnice. Musely jsme jít po silnici, protože ta byla aspoň projetá na rozdíl od hald na chodníku.

Celý příspěvek

Plynkáček v Akureyri 7

Že není taková tma jsem se přesvědčila v noci, kdy jsem najednou neměla absolutní tmu, ale přes závěsy mi prosvítalo. Nezvyklé po týdnu. (doma na to zvyklá jsem normálně) Spala jsem tedy opět mírně neklidně, ale ráno vstala, pořád (nebo už zase) sněžilo, já si posnídala kaši a chystala se na celodenní, nebo přinejmenším půldenní výlet. Konečně došlo na hromádku outdoorového oblečení.

Celý příspěvek

Plynkáček v Akureyri 6

Ráno jsem se vzbudila brzy. Zvyk železná košile, ale nevadí mi to, aspoň to znamená, že si tvořím režim. Po chvilce lenošení v teple jsem se přemohla na sprchu. Až jsem se zase zachumlala do teplého oblečení, slavnostně jsem si pustila Třinecký koncert i s obrazem a usmívající se A., snědla zbytek bábovky od maminky s lesním Skyrem a když je ta sobota, dala si bílou kávu (zasvěcenci ví, že nemluvím o kofeinu). V 10 hodin jsem pomalu vyšla směr kostel a přestože východ slunce měl být až za hodinu, venku bylo zvláštně. Mraky se šplhaly pomalu po úbočí hor vzhůru a všude bylo tak, jako když se u nás stmívá. Dole u přístavu jsem viděla přeplněné fitcentrum lidmi – stroje, v horním patře kruhový trénink. A lidé se trousili na výletní plavbu za velrybami. Já si šla tak porůznu stále dokola, až jsem došla k zavřenému kostelu.

Celý příspěvek

Plynkáček v Akureyri 5

Sníh se ráno nekonal. Protáhla jsem se, nasnídala bábovku s neochuceným Skyrem a s holkama jsme šly do nemocnice, kde jsem si pro dnešek zvolila světle modré oblečení. Udělaly jsme jeden retgen a pak jsme museli čekat, protože byli objednaní hospitalizovaní pacienti, ale ti ještě neměli po snídani, lécích a vizitě. Pak jsem dostala nabídku jít se podívat na aplikaci steroidů a analgetik do kloubů L-páteře. S radostí jsem přijala.

Celý příspěvek

Plynkáček v Akureyri 4

Večer mi to nedalo a protáhla jsem se před spaním podle aplikace, když všichni okolo mě pořád cvičí. Přečetla kapitolu knížky a za zvuku znepokojivého vichru usnula. Zneklidňovalo mě to, ale když jsem si představila, že spím v autě vedle (m)Lékárníka a houpání, usnula jsem jedna dvě. Ráno jsem se tedy vzbudila až s budíkem, zacvičila si (je to ale blbé, když nemám žádnou podložku – asi použiju pytel od nemocničního prádla). Posnídala kousek bábovky se Skyrem s lesní směsí (tvarohovější než ten crém brulé, co chutnal jako vydatná vanilka) a s holkama jsme šly do nemocnice. Vichr ještě mírně dozníval a teplota klesla k 11 °C. Dnes jsem měla náladu na modré oblečení.

Celý příspěvek