(Insta)cit #11 – nemrhat životem

Měním život. Vidím ovoce. Způsobem, který bolí, ale nečiní nešťastnou. Učím se denně maličko a jednou týdně více ohlížet za prožitým týdnem. Jak jsem ho prožila. Sepíšu si, za co jsem vděčná, co mě mrzí a nechci opakovat. Kolik hodin jsem byla v práci, škole, zda jsem se učila poctivě (trochu to připomíná (ne)malé radosti, ale je tam ta retrospektiva – a ne, nemám z toho depku, že se mi věci nepovedly, ale ten pocit, že mě to mrzí, tak to chci zkusit tento týden jinak a lépe). Modlím se o otevřené oči, ruce a srdce tomu, kdo potřebuje, Snažím se neodmítat prosby o sejití a neodsouvat je na nevidím (i když to ne vždy vyjde). Víc číst – méně beletrie, která nic nepřináší, ale střídám s knihami, které život obohacují. (ale beletrie se nevzdám) Chodit ven, ve sluchátkách hudbu střídat s podcasty. Snažím se nemrhat životem.

Celý příspěvek

Příběh pro děti 36 (Stopy)

Chodíte rádi na výlety? Já ano a moc! A podle čeho se orientujete? Můžete používat mapu, kompas, navigaci, rozcestníky a značky na stromech. Jednou jsem šla na výlet do míst, kde jsem to neznala. Byla jsem tam úplně poprvé v životě. Protože tam nebyly stromy příliš často a sněhu bylo po kolena až pás, byla jsem odkázaná na mapu ve svém mobilu. Jenže všechny cestičky tam zakreslené nebyly. Někdo tu cestu ale přede mnou prošel. A tak jsem musela důvěřovat jeho stopám.

Celý příspěvek