Marie přijala úkol

Také přes rok staré, ale nedala jsem to sem a souhlasím s tím. Po víkendu, kdy bubliny se postavily výzvě a posloužily svými dary, aby potěšily starší lidi, jsem na ně nesmírně pyšná a zase souhlasím se slovy, která jsem sepsala před rokem, takže jsou pro mě aktuální…
Nedávno jsem dočetla poslední ze série knih o biblických ženách od Francine Riversové, která se mi opět propojila s aktuálním děním.

Celý příspěvek

Jak mě Bat-šeba k radosti ze života přivedla

Šuplíkové, zapomněla jsem to vyvěsit i sem, psáno jako zamyšlení na server křesťanské mládeže. Ale jsem ráda, že jsem to otevřela a připomněla si právě dnes. Mé radosti mě opravdu posouvají, každý den je jich už mnoho, tak osobních a niterných, že zůstávají jen v mém diáři. Pod tato slova se ráda znovu “podepíšu”, protože teď jim rozumím ještě více než před rokem a půl.
Včera jsem dočetla knihu o Bat-šebě od Francine Riversové, která mě velmi nadchla. V Bibli si můžeme počíst příběh o Bat-šebě v 11. a 12. kapitole 2. Samuelovy, ale autorka se rozepisuje do románu, ve kterém poukazuje na zvyky a myšlení tehdejší doby. A i když si některé věci dobarvuje, jak se jí hodí, navrtá člověku červíčka a začne na příběh pohlížet jinak. Tento příběh mi dal hodně myšlenek ve směru, že Bat-šeba udělala obrovskou chybu, která se s ní táhla do konce života. Ale i když byla „zapovězená“, možná právě proto, se utíkala k Bohu, který jí požehnal, odpustil a její druhý syn, Šalomoun, byl doslova „miláček Boží“. A asi není náhodou, že se Bat-šeba vyskytuje v Ježíšově rodokmenu.

Celý příspěvek

Bilancování

Blíží se konec kalendářního roku a to je pro všechny lidi obdobím jakéhosi sumírování. Bilancování, zda se splnila naše přání, zda jsme se pohnuli na kariérním žebříčku a co chceme další rok změnit. Nebo zda chceme změnit sebe, zbavit se nějakých svých zlozvyků. A vlastně můžeme vyjít s novým štítem – s čistým novým diářem, novou výplatní páskou, možná novou pracovní smlouvou. Nevím, zda je to spíše holčičí záležitost, ale i já jsem padla do osidel deníků a krabic se vzpomínkami. A tak jsem v tom bilancování otevřela krabici.

Celý příspěvek

Nechám mluvit je

6. projev do Komunikačního tréninku, téma příběh. Trošku netradiční.
Děkuji všem těm, kteří u některých z těch jizviček (nebo i jizev, o kterých nepíšu a víme o nich) byli a díky kterým se na to s ohledem dívám s vděčností, protože mě drželi, modlili se, objímali…

My jsme se rozhodly, že vám dnes povíme její příběh. Ptáte se, kdo jsme? Jsme jizvy. Je nás mnoho a na různých místech, ale dnes promluvíme jen my velké a významné, co jsme na těle. Protože my dokážeme s přehledem povyprávět téměř celý její příběh, který nám přijde zajímavý.

Celý příspěvek

Koloběhy

Neuspořádané, psané po chvilkách, protože hloubám dlouho…

Vše se děje pořád dokola. Nebylo nic nového pod sluncem zapsáno, objevujeme poznané, možná jen lépe rozumíme. Hlavně si natloukáme nos stále dokola na těch samých chybách. I já se motám v kruzích a přemýšlím nad věcmi pořád dokola. Ale někdy jsem hrdá, že se dostávám do židovské spirály, která se sice vrací na počátek věcí, ale o patro výše a z jiného pohledu.

Celý příspěvek

Solidarita

Kdo čte radosti pravidelně, ví, že jsem se mezi svátky radovala, že jsem dopsala školní esej. Tak tady je – předmět Fyzika, filosofie a myšlení.

Minulý semestr jsem se v eseji věnovala paradoxu Bible a obecně paradoxu okolo Ježíšovy osoby, a tehdy jsem poukazovala na paradoxy v chování a výrocích apoštola Pavla. Nyní bych se k Pavlovi ráda vrátila, ale než tak učiním, ráda bych začala úvahou nad podobenstvím o milosrdném Samařanovi.

Celý příspěvek

Paradox Bible

Esej do předmětu Fyzika, filosofie a myšlení. Asi poprvé a naposledy, co publikuji na blogu školní činnost 🙂
Základ z přednášky pojednávající o knize sv. Pavel zakladatel univerzalizmu (autor Alain Badiou) z cyklu kolem paradoxů.

Bible sama o sobě způsobuje rozepře mezi lidmi po staletí – první otázkou je vždy její pravost, důvody výběru jednotlivých knih a zároveň nevýběru knih, tzv. apokryfních. Chci se zaměřit spíše na něco jiného – Bible se dělí na tzv. Starý a Nový zákon. Kde se to označení ale bere, z čeho vychází? Teologové říkají, že to označuje zlom v obětním systému židovského národa, který je ústřední „postavou“ Bible. Ve Starém zákoně musí Židé při prohřešku dle předepsaných řádů obětovat zvíře prostřednictvím svého kněze. A zvíře to také není ledajaké – takové, kterého je hříšníkovi opravdu líto – nejčastěji beránek bez vady. A dále existují předpisy očišťování svatyně, kdy se vyhání na poušť kozel Azazel, ale do těchto podrobností zabíhat nechci. Podstatou je oběť zvířete, která hříšníka očistí. On vidí její smrt a vzbudí to v něm lítost a snad i uvědomění páchání přestupku a vytvoří podvědomí, ve kterém si příště snad rozmyslí, zda se chce přestupku opět dopustit.

Celý příspěvek

Sama uprostřed davu

Je to klasický obrázek, i když sama jsem nic takového prozatím nevyfotila. Něco důležitého je na fotce výraznější, většinou někdo, ale kolem něj proudí davy lidí a nevidí ho. Sestřenice měla takto povedenou předsvatební fotku se svým snoubencem – před Prašnou branou si dávali pusu a okolo nich chodili lidi, jakoby tam snad ti dva ani nebyli. Ale nezažíváme to právě v běžném životě? Nestojíme strašně sami uprostřed davu?

Celý příspěvek

V jednoduchých doprovodech je krása

V jednoduchosti je krása. To ví každý. Čím dál více se mi to líbí i v hudbě – její surová podoba, která nutí více přemýšlet nad textem má určitý význam. Chci ale zároveň dodat, že velmi obdivuji ty hudebníky, kteří umí hrát složité doprovody –  a umí to tak, že nepřebijí písničku. Jen nemám ráda populární písničky plné tuc tyc tac bum a dokola tři slova. A tak níže nějaké tipy.

Celý příspěvek

Gentlemani nevymřeli!

A já jsem toho dnes svědkem. Táhla jsem poměrně těžký nákup (síťovku 4 bochníků chleba, v batohu 4 kila ovoce a zeleniny, v tašce 1,5 kila musli a stejná váha mražené zeleniny a pak nevýznamné tvarohy, mléka, jogurt, … – budu o víkendu vařit dětem, víte ;-)). Nějak jsem toho nakoupila více, než jsem čekala, ale statečně jsem přišla pěšky až domů, zrakem držela tašky, ať při odemykání nespadnou a pak je nějak popadla, že je donesu do bytu. Ale v tom! Se zjevil nějaký hoch, který tu patrně nově bydlí ve studentském bytě, a že ať mu dám tu tašku, že mi s ní pomůže. Znáte to – když s dětmi rozebíráte pomoc okolí, zazní klišé: pomůžu staré paní s nákupem do schodů nebo domů. Nikdy jsem tomu nevěřila (vždyť se bude bát, že jí to ukradnu!). Ale ten neznámý hoch přibližně mého věku mi pomohl s tou taškou do schodů. Taky je ve svém okolí máte, nebo jsem spatřila jednorožce? (bratránek říká, že svět je takový, jaký ho vidíme – včetně gentlemanů :-))

P.S. Patrně jste si všimli, že probíhá zkouškové, a já na blogu spíše nejsem. Tento stav hlásím do počátku února, mezitím se tu objeví pár receptů (ano, kuchyň je úžasným místem klidu) a pak mám nachystáno překvapení! 😉