(Insta)cit #6

„Bílá bílá bílá bílá, komu by se nelí-bí-lá“ – pokřik bílé skupinky z posledního tábora z písničky z Příběhů včelích medvídků, který jsme dnes pouštěli malé princezně na vyšetření na magnetu, kde jsem seděla v bílém oblečení a myslela na to, jak budu odpoledne pokračovat s tím bílením pokoje pro babičku a jak mě to celou zabílí a vzpomínala na povzbuzení z předešlého dne „ty si hraješ na bílou paní?“. Ze stropu vylezlo pár šmouh, dnes se mi podařilo dokončit všechny stěny a maminka s J. udělali rámy okolo oken. Zítra tedy jen opravy. A tak jsem ležela na zemi, kontrolovala pohledem stěnu a nabírala síly a pravila: „Až budu velká, nebudu jezdit na dovolenou, ale našetřím korunky na pana malíře, aby mi vymaloval.“ Jenže pak mi hrozí, že nebudu mít vybíleno, ale jelínky, jako ve starém krásném seriálu Taková normální rodinka, který jsme v dětství zkoukávali stále dokola… 

(Ne)malé radosti #‎93

  1. Účtování předběžně sedí.
  2. Skiaskopie.
  3. Indivi cvičení.
  4. Batůžek (nejen) koupen! Zmrzlina s H. (kiwi s bazalkou) lízaná pod slunečníkem v největším dešti, Sluha dvou pánů u Pa&Pa a návrat domů opět v největším dešti – mé vlasy byly stále suché!
  5. MR, zahrádka a vděčné zahradničení s modlitbami na rtech (rajčátka, nastříhání krabice česneku, přesazení orchidejí a rozsazení čtyř zázvorů, ochutnání prvních ostružin, lněné semínko), výjimečně byla maminčina paličatost vhodná a zachraňující.
  6. Pohovoření s navozením podpory.
  7. Již třetí velká sklizeň rajčátek, lněného semínka, první a asi jediné trhání pár švesteček (už odchází do věčných lovišť) – je to asi zvláštní, ale čím dál více zde nacházím pocity klidu, pokoje, modliteb a naplnění, když sekám trávu, hladím rajčata a lístek po lístku vyštipuji a navazuji a hlavně vděčnost, protože jen zalévám, ale růst… to dává Pán Bůh…

Sdílela jsem ji. Už aspoň dvakrát – i s odkazem na parádní verzi s celisty (cca 40. min před koncem), který mě dojímá. A těmi slovy stále více žiju… Neskutečná píseň, která povzbuzuje…

(Ne)malé radosti #‎91 + #‎92

  1. Táborové rozjíždění, príma probuzení v hamace s východem slunce a inzerát farmáře T. s láskou k pálivým bonbonům.
  2. Bláznivý Babylonský den.
  3. Oprášení buzoly.
  4. Kanistroterapie Lumpem, lana a procházka s D.
  5. 5 slibařek.
  6. Zpěvy, krásný den.
  7. Rozběhnutí rozbitých kotníků.
  8. Příjezd E., se vzduchovkou jsem si poradila.
  9. Bu!
  10. Kytičkování.
  11. Závěr.
  12. Ranní vstávání.
  13. Předaná radost, deštivá procházka, první ostružina a špendlík.
  14. Sklizena první cuketa, 2 rajčátka, vyklepána první várka zralých tobolek lněného semínka, vykynožena horda kořenů.

(Ne)malé radosti #‎90

  1. Tajné obchody a dohody s T.
  2. Samostatná práce na praxi, pochvala – dostávám lízátko od sestřičky a príma propisku od pacienta! Usměvavý mrkavý V.; e-mail povzbuzující, potěšující, uklidňující a činící radost.
  3. Mňaminkové zdravé pití s maminkou, skvělá rehabilitační sestra.
  4. „Takové pracanty jako vaši skupinku tu moc často nemíváme!“, upovídaný statečný H., který se pořád všemu nahlas smál a my s ním; potkání kamarádky na RHB, kde byla pro dnešek mou fyzioterapeutkou.
  5. Zkouška.
  6. T.
  7. Na kůň! (mám toho víc než posledně, ale je to úměrné počtu dětí…)

(Ne)malé radosti #‎89

  1. Vtipnost života – podruhé nezvládnutá zkouška z anj, ale odpoledne jsem 2 h mluvila anglicky s dvěma dětmi.
  2. Rehabilitace.
  3. Těsto, zahrada s panem kosem a Boží ochrana při řízení.
  4. Skvělí školitelé na praxi, zahrada s (m)Lékárníky a Malinkou.
  5. Bratrancův křest a Boží ochrana na cestě tam i zpět – tolik bouraček, co jsme cestou viděli, to už dlouho nebylo; hlavně nás Bůh chránil, když do nás málem vletěla dodávka, která nám podruhé „jen“ políbila zadní značku.
  6. Kluci uličníci (15.53 a druhá od 22.15), školka, závěr školního roku.
  7. Rodina, (m)Lékárníkova náruč.

Celý příspěvek

(Ne)malé radosti #‎88

  1. J. absolventský koncert.
  2. Pozorování orchideje.
  3. Konzultace.
  4. Chystání bojovky.
  5. Zvládnutá zkouška, vyzvednutí oplátky bojovky.
  6. Pozdrav.
  7. Rekvalifikace s tatínkem je úspěšná.

Vím, že jsou toho plné sítě. Ale ta slečna je v mých očích hrdinou – vím o tom, že hlasivky jsou sval, že se dají vytrénovat, že se dá zvětšovat rozsah, naučit zpívat z listu… Ale toto. Je neskutečné. A strašně se mi líbí: you can´t just let it go because it is difficult … so go around! Je to teď pro mě osobní. Doporučuju překlik i na celý koncert. Fakt mě baví jako zpěvačka, skladatelka i jako osobnost.

(Ne)malé radosti #‎87

  1. (opět) plácaná s T., náhrdelníková odměna.
  2. Odpoledne u babičky, kde jsem si sklidila dvě krabičky jahod; studentská – „trénuješ si plácanou na T.?“ při rozšiřování povědomí o základních dětských hrách.
  3. Domácí kváskový mazanec – slast nejvyšší a fetování kynoucího těsta u učení.
  4. Učení mi šlo.
  5. Kurz, koncert a muzikál na noci kostelů.
  6. Procházka.
  7. Výlet – protože každý správný výlet obsahuje: učení v autobusu, červnovou koulovačku s (m)Lékárníkem, něco horalského (a nemyslím E. brýle!), to nejlepší koupání (viď P.!), bábovku na cesty, 2 ortézy a obinadlo na 3 kotnících, překonávání sama sebe, pozorování kamzíka ze 2 metrů a skorošlápnutí na hada, smích, zkratky, vytvoření podtlaku v lahvi při jízdě lanovkou, výšlap na nejvyšší horu v životě, zklamání z alpské zahrady – ve které je toho méně než v okolní přírodě, která je neskutečně překrásná, úžasná, starosti beroucí… A když myslíte na Helana a na vlastní oči a nohy ucítíte poselství a krásu písně 😉
    P. S. Dnes jsem dohnala týdenní resty (z důvodu učení), takže 25 429 = 17,5 km.

(Ne)malé radosti #‎86

  1. „Mazej se od učení projít na sluníčko a kup ovoce a rohlíky“ – tak aspoň těch 2 500 kroků.
  2. 8 cm vlasů za skoro 4 měsíce – tak nevím, prospěl jim radikální střih, rozpuštěné nošení bez neustálého pletení, sponek a gumiček nebo jsem si dříve nevšimla, že tak krásně rostou?
  3. Velmi požehnaná zkouška, potkání vedoucího, zahrada s panem kosem, kvetoucí rajčata, nasazené květy na cuketě a pivoňky a zvonky (jo a taky jsem konečně jeden kopeček na kole vyjela a ne vyšla!).
  4. Pomerančový džus s mátou.
  5. Přesazení zázvoru, rebarborové muffiny s domácím čerstvě sklizeným zázvorem a brusinkami (majstrštyk!), zahrádka a stydlivý pan kos, řízení a vůbec odpoledne s maminkou.
  6. Boží odpuštění a kázání v pravý čas na pravé myšlenky, přání požehnání, J. už pozdravil malinkou „jak se máš“, hojdání malého H., který mě láskou málem snědl (trénuju na tetu a najednou zjišťuju, že jak vím všechny ty věci z pediatrie, tak nejsem už bezstarostná holčička, co hojdá…) (a musela jsem odhánět malou K., která si ho chtěla pusinkovat! ccc!).
  7. Teologická konference, Lienočka a její lepší zdraví!

Celý příspěvek

(Ne)malé radosti #‎85

  1. Popasování se s prezentací odborného článku „od věci“, návštěva Bublinek a vyzvednutí skript.
  2. Zápočtový test OK, rýžová kaše s jablky a skořicí, kvete šípek!
  3. Požehnání u zkoušky a OK výsledky dalšího zápočtu z předešlého dne.
  4. Poslední školní den 2. semestru, bez, les, pohoda v deštíčku, zahrádka s (m)Lékárníčky, malinkou, ježečkem a kosánkem.
  5. Cesta z města, stíhání hromady věcí s vyřešením komplikací, krásný nadcházející víkend.
  6. Perfektní odpolední hra s možností být s L. a hromadou bublin, v přírodě, modlit se, povídat si, těšit se, vydechnout a nadechnout.
  7. Jsem na ně hrdá, až jsem jim slíbila metál.

Celý příspěvek

(Ne)malé radosti #‎84

  1. Duha.
  2. Začalo období zelenění, splněn předmět.
  3. Splněn další předmět opravdu milým testem (19 z 20, když vím, kde mám chybu už při odevzdání? to prostě je milý test).
  4. Ukončeny další tři předměty, 3. a 4. zelené pole, z toho jednoho mám opravdu velkou radost.
  5. Úklid, upečení, odpočinek jízdou na kole a intenzivním zahradničením s drahým kosánkem a návratem domů (až mě to celou zmohlo).
  6. Odpoledne s babičkou (nejen) na hřbitově.
  7. Dopolední výlet na tábořiště, rybička k obědu.

Viděla jsem jejich páteční narozeninový koncert, kde mě dostala Helanova úprava nočního rozhovoru se 4 violoncelly. Ale čím více jsem si ke článku o UV záření pustila do pozadí záznam koncertu z Českého rozhlasu, tím více jsem jimi nadšená. A nejvíc udivená jsem z tohoto tanga (tanku :-)), kde si klavírista hraje „mimochodem“ – nejvíce patrné na začátku. Přeji krásný týden 🙂