(Ne)malé radosti #‎84

  1. Duha.
  2. Začalo období zelenění, splněn předmět.
  3. Splněn další předmět opravdu milým testem (19 z 20, když vím, kde mám chybu už při odevzdání? to prostě je milý test).
  4. Ukončeny další tři předměty, 3. a 4. zelené pole, z toho jednoho mám opravdu velkou radost.
  5. Úklid, upečení, odpočinek jízdou na kole a intenzivním zahradničením s drahým kosánkem a návratem domů (až mě to celou zmohlo).
  6. Odpoledne s babičkou (nejen) na hřbitově.
  7. Dopolední výlet na tábořiště, rybička k obědu.

Viděla jsem jejich páteční narozeninový koncert, kde mě dostala Helanova úprava nočního rozhovoru se 4 violoncelly. Ale čím více jsem si ke článku o UV záření pustila do pozadí záznam koncertu z Českého rozhlasu, tím více jsem jimi nadšená. A nejvíc udivená jsem z tohoto tanga (tanku :-)), kde si klavírista hraje „mimochodem“ – nejvíce patrné na začátku. Přeji krásný týden 🙂

(Ne)malé radosti #‎83

  1. Rodinná procházka po sedmi měsících, napsaná seminární práce.
  2. Dokončení úkolů třetího předmětu – blíží se čas zelenění!
  3. Společný nákup s biofyziky v Lidlu. (och, skrytá reklama na borůvky a jahody a rajčata!)
  4. Rekord – 14 077 kroků = 10,4 km, milé překvapení, luční květinka pro maminku.
  5. Rekord´ – 16 488 kroků = 11,9 km, zvládla jsem navázat 264 +1 růží a u té poslední mě to dokonce začalo bavit (pro pochopení, jsem děsně nekreativní co se těchto věcí týče, a dost neschopná…).
  6. Oidipús s Pa. a Pa.
  7. 20 zasazených rajčat, 2 cuketky, 2 kedlubny, 1 paprika, plný košík natrhaného špenátu a nastříhaná meduňka na 0,5 l sirupu = moc příjemné pracovní „galejové“ dopoledne a vtipkování s taťkou a (m)Lékárníkem.

(Ne)malé radosti #‎82

  1. Ryba a čerstvý špenát natrhaný předešlého dne.
  2. Prezentace se povedla – komunikační trénink přináší ovoce.
  3. Procházka a učení na mechu, po velmi dlouhé době oběd se spolužáky ABF.
  4. Patola, první oběd se spolužáky RA, benzínová ovečka a práce rukama.
  5. Dobrý konec.
  6. Babička.
  7. Ryba.

Trocha archívu… Myslím na tu píseň, neb se mi líbí inspirace a rozvedení jednotlivých slok dětské písně, která je zmíněna na konci (4.32) a kterou znám a uvědomuji si, že jsme ji s dětmi velmi dlouho nezpívali. Pokud byste si potřebovali pomoct, překlad (a možná se v prvé řadě nedívejte na klip, ale vnímejte slova, protože v nich je pointa, ne obrázku jedné jediné situace zklamání). Přemýšlím nad poslušností – jde to od dětí, ale i od situací, které se teď dějí. Jak krátká je zrada od svědomí ke skutkům, slovo proti slovu, lži a slabost lidské povahy. Přestávám si myslet, že konec světa bude v zatmění slunce a měsíce, ale v zatmění lidských povah a jejich srdcí… Jak v těchto dnech zůstat silný..?

(Ne)malé radosti #‎81

  1. Překrásné počasí vyzývající k nepoužívání MHD a protáhnutí nožiček navzdory únavě a „no nemohlas nastoupit do těch prvních dveří?“ setkání s I.!
  2. Přednáška o termovizi, čas psaníček.
  3. Dumání.
  4. Dokončení kusu práce, jistota Boží ochrany.
  5. Dětské povídání napříč trolejbusem.
  6. Procházka.
  7. Zahrádka a čajovna.

Celý příspěvek

(Ne)malé radosti #‎80

  1. Ochotné nereptající bublinky.
  2. „Uvažujete správně!“
  3. Trénování flexily, SMS o dobrém konci a mé dobré reakci.
  4. Mám strach, ale vím, že jsem v Božích rukou, a tak se snad vše během následujících dvou let podaří.
  5. Večer s (m)Lékárničky.
  6. Oslava 50 let Božího požehnání ve vztahu prarodičů.
  7. Krásný den.

(moc zajímavý projekt 5 lidských příběhů)

(Ne)malé radosti #‎79

  1. Šeřík a psaní na p (víte, kolik různých slov existuje?), dodělání pokojíčku.
  2. Povzbuzení.
  3. Učení v lese na mechu.
  4. Začátek chvil s bublinkami.
  5. „Ty jsi T. moje malá Popelka!“ Vaření a pečení, povídání s bublinkami v lese.
  6. Časopis 20. stol př. K., rozumbrady, procházka, „Berry, tobě na bundě chybí nášivka velitelka pluku!“, dražba a smích.
  7. Zvládnutí neplánované PP, velmi ochotný pán poslouchající Vlaštovku od Nohavicy, „Berry ty jsi silná žena!“, čaroděj D. zametající šlupky od zeleniny, plakající O. u krájení cibule a malý T.: „Ty nechceš k večeři smaženého T.?“ při smažení cibulky a cuketou a nakláněním nad sporákem, velké pochvaly vaření.

Trošku té Velikonoční přírody: https://www.zonerama.com/Link/Photo/99134987/2910056

(Ne)malé radosti #‎78

  1. Jeden aby se bál, že jeho jméno bude v Pythonu použito do názvu příkladu = odreagovávací předmět, magnolie a zpěv ptáků, vymalování okna v pokoji.
  2. „První noc v novém bytě pokoji“ – navzdory prostorové paměti jsem z postele nespadla! A hlavně – už mám místo na protahování nožiček, juchů! 
  3. Spím, vstanu, vysaju a vytepuju koberec a židli, vyperu a pověsím povlečení a dám prát přehoz, jdu do školy, přijdu se naobědvat, vysát zbytky po tepování, pověsit přehoz a dát prát plyšáky, udělám ovocný salát pro maminku, jdu do školy, přijdu a posbírám prádlo, dám sušit doma plyšáky, uklízím si věci zpět do nastěhovaných skříní a krom maličkostí mám zabydleno = produktivní den!
  4. Kromě věcí na stěnách je vše na svém místě, nic neleží na skříních, aby se na to prášilo a dokonce mám jeden volný šuplík k dobru! (akorát jsem zjistila, že 3/4 mých věcí jsou věci pro oddíl, s tím chci do budoucna něco udělat…) = hurá se zase učit! Ve škole jsem pochválena, že uvažuji dobrým směrem (Dobrá otázka! Jsem ani nečekal, že by se na to někdo zeptal.) a vyhrála jsem propisku, která je dobrá do ruky.
  5. Uvařeno, upečeno, uklizeno, učeno.
  6. Neskutečně výborná školka, požehnaná jarní píseň a veselý cestopis K+D s bonusovou plácanou s D+T+N.
  7. Príma školení.

♫♪ Než den se skloní, na pokraji v šeru,
a magnolie, tiše zavře květ,
chci ještě jednou, vroucně pozdravit tě,
a k modlitbě zas, tiše zvednouti ret ♫♪

(Insta)cit #4

Den, kdy se mi míjí roky před očima a nevím, kolik mi je. Pořádkuju ve staronovém pokojíčku a zařazuji věci do poliček a vymýšlím nové systémy ve staronových skříních. Vlastně jsem velká holka. Totiž vše kromě kapsáře, světel a koberce mám převzato z (m)Lékárníkova pokoje. Veliká jsem… A taky strašně malinká, když mou největší starostí je mít čisté kamarády, než si je pustím do postele… Už jen přibít hřebíčky na zeď, pověsit obrázky, zprovoznit stolová zařízení, ozdobit peřináč a zase bydlím. Veliká a malinká. Když můj malý tříletý soused se při věšení prádla přede mnou styděl a hrál si se suchou kytičkou. Že prý pro maminku. Mladá dušička ve starých-starostech. Na kolik se cítíš ty?

(Ne)malé radosti #‎77

  1. Sluníčko, které zahřívá a pálí a rekordních 10 115 kroků (7,5 km) kvůli minimu procházek po neodolatelném jarním počasí, obdivování včelek ve stromech a květinách, narcisy u cest.
  2. Neodolatelné blížící se šedo vplouvající do čar červánků a rožínající se lampy, které už díky posunu času vidím = 10 574 = 7,7 km díky šetření času při čekání na spoj domů, modlitby.
  3. Klasická trasa mezi školami lesem, kde obdivuju pupeny, křik ptáků a se smutkem míjím mech a trávu, na kterou si zatím nemohu lehnout – 12 682 = 9,2 km.
  4. Mám střechu nad hlavou, magnolie a její neodolatelná vůně a vzpomínky na dětství.
  5. Mnoho práce, kterou mohu udělat, protože mi ruce slouží.
  6. Překrásný východ slunce, zelená střídá zelenou, jízda vlakem, procházka v kouzelné sukovicové zahrady, kozí zmrzlina, diskuze a Boží odpovědi.
  7. Další krásný den, kdy jsem jen v podkolenkách, chování kuřátek, plácaná s T., Boží humor, jízda vlakem a usazení holčičky naproti mě s „Dobrý den, jmenuji se Alžbětka *** a nebudu vás kopat.“, ryba a mnoho ovoce.

Co je vlastně pravda?

(Ne)malé radosti #‎76

  1. Sluníčko.
  2. Vidím, jak jsem mohla vypadat a jaká piplačka s prťavoučkými dětmi je, a jakou si mě rodiče vymodlili = obrovské požehnání.
  3. Nákup nemocničních kalhot.
  4. „No, my tu jsme a vy tu nejste.“ „Aha, tak já běžím!“ (telefonát na patologii)
  5. Rodinný večer (a nebudu vypisovat ty dobrůtky, protože já fakt nejsem na jídlo, a tak nevím, proč se mi tu čím dál častěji objevuje, ale ten angreštový koláč, ten se mi fakt povedl ;-), a taky jsem dostala čokoládové berušky!)
  6. Nabírání sil.
  7. Práce. A jaro u babičky!

Celý příspěvek