Ořechový dort s hruškami a karamelovým krémem

…podle Děvčete u plotny. Maminka bude mít narozeniny a přála si něco ovocného – Švagrová je totiž velmi šikovná s výzdobou hlavně pomocí fondánu a marcipánu a maminka předem řekla, že to nechce. Tak jsem hledala něco originálního a zajímavějšího, než jen piškot s lesním ovocem zalitý želatinou (i když by to bylo také výborné!). A myslím, že se povedlo!

Celý příspěvek

Záhlavíčka – zima 2018

Letošní zima se nám zatím nepředvedla, o to více vzpomínám na tu loňskou, která byla doopravdy pohádková. Možná vzpomínáte, že jsem sdílela fotky z toulání po okolních lesích a hájích. A tak si jimi blog nyní vyzdobím, i když nejsou tak krásná jako jiná zimní (sněhová a všelijaká). Ale připomínají mi ty mé toulky, u kterých jsem zhluboka dýchala. Na vás je mi říct, jaké preferujete na příští rok. Znáte to, mění se, klikem si je zvětšíte 🙂

Celý příspěvek

(Insta)cit #8

Čím více cvičím bytí v přítomnosti, tím více zapomínám. Ale nechci…
„O případném těhotenství vás nemohu informovat“, pravil bodrý starší pán při východu z kabinky směrem ke mně do ozařovny a já se neubránila smíchu, že to je mi tedy líto. Po naaranžování a pokynu, nehýbat, prosím, zaznělo až vojenské „Ano, prosím!“ a očividné vyrovnání. Vrrr, cvak, dýchejte si, je to hotovo. „Vy se ráda smějete, že?“
„I jo, rozhodně jste mi dnes zvedl náladu, děkuji vám.“
„Tak se mějte“, odpověděl pán žoviálně. Od té doby na něj myslím. Už dva dny.
Nechci se zapomínat smát. Obklopuji se fotkami, kde se směju a nevím, že mě fotí. A naprosto si vybavuju, co jsem říkala, dělala a cítila.
Cvičím bytí v přítomnosti tak, že se více soustředím na smích než vlastní dech. To je ještě důležitější. Protože mám proč se radovat. A ne málo…

Pro Malinkou. A (M)lékárníka. Nezapomenutelné, velké, plné radosti.
Která trvá, není minulostí, tak proč jí nežít?