(Ne)malé radosti #‎100

Naposledy.

  1. Krátká, o to krásnější návštěva u malého H. a jeho maminky.
  2. Úspěšné vyřizování.
  3. Tvoření.
  4. Zahrádka.
  5. Mazanec a Hraběnčin řez z loňských jablek (čerstvých, máme bezvadný sklep) a letošních ostružin.
  6. Nejhorší zážitek byl pochválen povzbuzením, procházka.
  7. Překonání se.

Asi poslední procházka s Malinkou v bříšku, přicházející podzim a kvetoucí divizny a něco podobného petrklíčům.

So before I save someone else, I’ve got to save myself 
And before I blame someone else, I’ve got to save myself
And before I love someone else, I’ve got to love myself

Návštěva u babičky 2

Z minulé středy.
Stárnu. Nevyhnutelně. Spíše mi dorostly vlásky, které mi děti loni na táboře vytrhaly. Při čištění zubů jsem ve staženém culíku našla 5 šedivých pěšinek. Ale je na čase. Dochází u nás ke koloběhu. Nejmladší a nejstarší se brzy, když Pán dá, potkají. Celá rodina bude dostávat nové tituly. Prababička, pradědeček, babička, dědeček, tatínek, maminka, strýček, teta. A ona – dcera, vnučka, pravnučka, neteř. Malinká. Osm měsíců příprav na příchod malého požehnání do rozvětvené rodiny. Rozechvělé očekávání. A částečně bolestné uvědomování plynutí času. „Babička cítí, že to na ni padá. Je ráda za dary a požehnání, že může jít k nám, ale chodí častěji na hřbitov a ví, že vše jednou skončí.“

Celý příspěvek

(Insta)cit #6

“Bílá bílá bílá bílá, komu by se nelí-bí-lá” – pokřik bílé skupinky z posledního tábora z písničky z Příběhů včelích medvídků, který jsme dnes pouštěli malé princezně na vyšetření na magnetu, kde jsem seděla v bílém oblečení a myslela na to, jak budu odpoledne pokračovat s tím bílením pokoje pro babičku a jak mě to celou zabílí a vzpomínala na povzbuzení z předešlého dne “ty si hraješ na bílou paní?”. Ze stropu vylezlo pár šmouh, dnes se mi podařilo dokončit všechny stěny a maminka s J. udělali rámy okolo oken. Zítra tedy jen opravy. A tak jsem ležela na zemi, kontrolovala pohledem stěnu a nabírala síly a pravila: “Až budu velká, nebudu jezdit na dovolenou, ale našetřím korunky na pana malíře, aby mi vymaloval.” Jenže pak mi hrozí, že nebudu mít vybíleno, ale jelínky, jako ve starém krásném seriálu Taková normální rodinka, který jsme v dětství zkoukávali stále dokola… 

(Ne)malé radosti #‎90

  1. Tajné obchody a dohody s T.
  2. Samostatná práce na praxi, pochvala – dostávám lízátko od sestřičky a príma propisku od pacienta! Usměvavý mrkavý V.; e-mail povzbuzující, potěšující, uklidňující a činící radost.
  3. Mňaminkové zdravé pití s maminkou, skvělá rehabilitační sestra.
  4. “Takové pracanty jako vaši skupinku tu moc často nemíváme!”, upovídaný statečný H., který se pořád všemu nahlas smál a my s ním; potkání kamarádky na RHB, kde byla pro dnešek mou fyzioterapeutkou.
  5. Zkouška.
  6. T. (27.20)
  7. Na kůň! (mám toho víc než posledně, ale je to úměrné počtu dětí…)

(Insta)cit #5

Po dnešní zkoušce je resumé 73 + 45 kreditů, 4 přibudou po dokončení praxe a angličtina zbyla na září. Myslím, že jsem s prvními ročníky poměrně spokojená. Odměňujeme. Italský nadýchaný recept pro kyselý čerstvý angrešt a bábovkové těsto pro jablečnou přesnídávku a kousky jablek se skořicovo-vanilkovou drobenkou. A ta moje orchidej… Nemohu dodat, přestože ho nemám zcela ukončený, že tento akademický rok byl nesmírně požehnaný. (a ten zázvor, ze kterého ke starému stonku vyrazily nové tři pupeny čerstvých rostlinek, přestože jsem ho oškubala na jeden, ten raději fotit nebudu, abyste nezáviděli – je to má veliká radost a požehnání…)

(Ne)malé radosti #‎89

  1. Vtipnost života – podruhé nezvládnutá zkouška z anj, ale odpoledne jsem 2 h mluvila anglicky s dvěma dětmi.
  2. Rehabilitace.
  3. Těsto, zahrada s panem kosem a Boží ochrana při řízení.
  4. Skvělí školitelé na praxi, zahrada s (m)Lékárníky a Malinkou.
  5. Bratrancův křest a Boží ochrana na cestě tam i zpět – tolik bouraček, co jsme cestou viděli, to už dlouho nebylo; hlavně nás Bůh chránil, když do nás málem vletěla dodávka, která nám podruhé “jen” políbila zadní značku.
  6. Kluci uličníci (15.53 a druhá od 22.15), školka, závěr školního roku.
  7. Rodina, (m)Lékárníkova náruč.

Celý příspěvek

(Ne)malé radosti #‎87

  1. (opět) plácaná s T., náhrdelníková odměna.
  2. Odpoledne u babičky, kde jsem si sklidila dvě krabičky jahod; studentská – “trénuješ si plácanou na T.?” při rozšiřování povědomí o základních dětských hrách.
  3. Domácí kváskový mazanec – slast nejvyšší a fetování kynoucího těsta u učení.
  4. Učení mi šlo.
  5. Kurz, koncert a muzikál na noci kostelů.
  6. Procházka.
  7. Výlet – protože každý správný výlet obsahuje: učení v autobusu, červnovou koulovačku s (m)Lékárníkem, něco horalského (a nemyslím E. brýle!), to nejlepší koupání (viď P.!), bábovku na cesty, 2 ortézy a obinadlo na 3 kotnících, překonávání sama sebe, pozorování kamzíka ze 2 metrů a skorošlápnutí na hada, smích, zkratky, vytvoření podtlaku v lahvi při jízdě lanovkou, výšlap na nejvyšší horu v životě, zklamání z alpské zahrady – ve které je toho méně než v okolní přírodě, která je neskutečně překrásná, úžasná, starosti beroucí… A když myslíte na Helana a na vlastní oči a nohy ucítíte poselství a krásu písně 😉
    P. S. Dnes jsem dohnala týdenní resty (z důvodu učení), takže 25 429 = 17,5 km.

(Ne)malé radosti #‎86

  1. “Mazej se od učení projít na sluníčko a kup ovoce a rohlíky” – tak aspoň těch 2 500 kroků.
  2. 8 cm vlasů za skoro 4 měsíce – tak nevím, prospěl jim radikální střih, rozpuštěné nošení bez neustálého pletení, sponek a gumiček nebo jsem si dříve nevšimla, že tak krásně rostou?
  3. Velmi požehnaná zkouška, potkání vedoucího, zahrada s panem kosem, kvetoucí rajčata, nasazené květy na cuketě a pivoňky a zvonky (jo a taky jsem konečně jeden kopeček na kole vyjela a ne vyšla!).
  4. Pomerančový džus s mátou.
  5. Přesazení zázvoru, rebarborové muffiny s domácím čerstvě sklizeným zázvorem a brusinkami (majstrštyk!), zahrádka a stydlivý pan kos, řízení a vůbec odpoledne s maminkou.
  6. Boží odpuštění a kázání v pravý čas na pravé myšlenky, přání požehnání, J. už pozdravil malinkou “jak se máš”, hojdání malého H., který mě láskou málem snědl (trénuju na tetu a najednou zjišťuju, že jak vím všechny ty věci z pediatrie, tak nejsem už bezstarostná holčička, co hojdá…) (a musela jsem odhánět malou K., která si ho chtěla pusinkovat! ccc!).
  7. Teologická konference, Lienočka a její lepší zdraví!

Celý příspěvek

(Ne)malé radosti #‎85

  1. Popasování se s prezentací odborného článku “od věci”, návštěva Bublinek a vyzvednutí skript.
  2. Zápočtový test OK, rýžová kaše s jablky a skořicí, kvete šípek!
  3. Požehnání u zkoušky a OK výsledky dalšího zápočtu z předešlého dne.
  4. Poslední školní den 2. semestru, bez, les, pohoda v deštíčku, zahrádka s (m)Lékárníčky, malinkou, ježečkem a kosánkem.
  5. Cesta z města, stíhání hromady věcí s vyřešením komplikací, krásný nadcházející víkend.
  6. Perfektní odpolední hra s možností být s L. a hromadou bublin, v přírodě, modlit se, povídat si, těšit se, vydechnout a nadechnout.
  7. Jsem na ně hrdá, až jsem jim slíbila metál.

Celý příspěvek