Byl to rychlý rozhovor. Visela jsem na něm očima.

Celý příspěvek →

Rychle jsem uvařila čaj, svůj oblíbený. Přišla jsem za ním a sedla si do křesla. S úsměvem se na mě podíval. Sedávám si zvláštně, na turka a vždycky u toho málem spadnu z místa, kam si sedám. Jen mi to přijde nejpohodlnější. Pak se mi sedí skvěle, jen ten akt předtím je zábavný.

Celý příspěvek →

V rychlosti jsem měla vše nachystané, tak jsem se byla po celém dni osvěžit. Zanedlouho přišel šéf a povečeřeli jsme. U toho jsme si povídali. Byl to zajímavý člověk. Stihl si toho dost prožít, na to, že mu bylo něco málo přes 30. Byl vyšší postavy, hubený, světlé delší vlasy. Prsty na rukou měl dlouhé, zároveň jemné. Nejvíce mě zaujaly jeho oči – zelenkavé, ale takové nevinné, dětské. V rozhovoru nás najednou vyrušil telefon. Omluvil se a zvedl to. Najednou zkameněl. Bez hnutí položil mobil na stůl.

Celý příspěvek →

Nejprve jsem na něho zírala, tak říkajíc jako zjara. „To se ptáte mě?“

Celý příspěvek →

První den v nové práci a musím přijít pozdě. To se vážně povede jen mně.

Celý příspěvek →

Přátelství obecně je moc fajn věc. Ale opravdových přátel, těch, se kterými si můžeme promluvit téměř o všem, je poměrně málo. Ono to úplně jinak nejde. Často mají holky nejlepší kamarádky holky a kluci zase kluky. Občas se chtějí lidé svěřit opačnému pohlaví. Některé věci chtějí říct prostě někomu jinému než kamarádce / kamarádovi. Na tuhle věc jsou super sourozenci. Nejen na tuhle, ale v téhle jsou nejblíže po ruce.

Celý příspěvek →

Nedávno jsem se vrátila z prodlouženého víkendového pobytu v přírodě, který jsem si moc užila. A napadla mě jedna věc, kterou bych chtěla nabídnout. Pokud sem občas mrknete, tak čtěte dál . Někdy mám období, že mě nenapadá, o čem psát a zároveň se chci vypsat. Proto, když by jste měli nápad na nějaké dílo, chtěli popřemýšlet nebo jen tak z legrace, napište mi sem do komentářů a já na to něco vyplodím… nebo se o to pokusím Vítám jakékoli nápady