Pro Mooony – Nová práce (3)

V rychlosti jsem měla vše nachystané, tak jsem se byla po celém dni osvěžit. Zanedlouho přišel šéf a povečeřeli jsme. U toho jsme si povídali. Byl to zajímavý člověk. Stihl si toho dost prožít, na to, že mu bylo něco málo přes 30. Byl vyšší postavy, hubený, světlé delší vlasy. Prsty na rukou měl dlouhé, zároveň jemné. Nejvíce mě zaujaly jeho oči – zelenkavé, ale takové nevinné, dětské. V rozhovoru nás najednou vyrušil telefon. Omluvil se a zvedl to. Najednou zkameněl. Bez hnutí položil mobil na stůl.

„Stalo se něco? Vnímáte? Slyšíte mě?“

„Ano. Omlouvám se. Volala mi sestra.“

„Co se stalo? Teda promiňte, asi o tom nechcete mluvit a nic mi do toho není.“

„Švagr upadl do kómatu. Tahle noc rozhodne.“

„To mě mrzí. Chcete odvést domů?“

„No, asi by to bylo nejlepší. Ale, nevadilo by vám, kdybych tu přespal? Klidně tady na gauči. Doma bych se asi scvokl. Na druhou stranu jste toho pro mě už udělala tolik.“

„Já s tím problém nemám. Už jsem si také něco zažila, takže tu klidně zůstaňte, jestli vám to udělá lépe. Tohle pro mě bylo nejtěžší. Pokud by vám to nevadilo, uklidila bych a šla si lehnout.“

„No jasně. Na to se mě přece neptejte, vy jste tady doma. Dobrou noc.“

V mžiku jsem měla vše uklizené a nachystala mu gauč. Pak jsem si šla lehnout. Nemohla jsem usnout. Rozhodla jsem se, že se podívám zpátky do pokoje, protože tam bylo světlo. Natáhla jsem na sebe mikinu a vešla. Seděl a díval se, tak trochu nepřítomně. Trhl hlavou a ptal se, co tam dělám. Řekla jsem, že nemůžu usnout. Jestli si chce povídat, protože asi taky nemůže spát.

„Budu rád. Jen bych vás rád o něco poprosil. Nemohli bychom si tykat? Myslím, že na první den jsme toho stihli dost.“

Usmála jsem se. „Valérie, jinak Val.“

„Richard Prak. Děkuji vám, teda ti, za všechno. Hodně jsi toho pro mě teď udělala. Co tě k tomu vlastně vede? Jiní by to neudělali. S někým jako ty jsem se ještě nikdy nesetkal.“

„Já myslím, že udělali. Možná jsem jiná, protože mám něco za sebou. To ty taky, podle toho, co jsi říkal u večeře.“

„To, že jsem sirotek neznamená, že toho mám hodně za sebou. Pověz mi prosím svůj příběh, jestli můžeš.“

„Dobře. Jen uvařím čaj.“

„Budu rád.“

To be continued…

Příspěvek byl publikován v rubrice Na přání a jeho autorem je Berry. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 komentářů u „Pro Mooony – Nová práce (3)

  1. Korektory a všechny ty, co tohle utínají v nejnapínavější části bych asi škrtila 😀 Nádhera, vážně se ti to, Berry, moc povedlo. Nemůžu se dočkat další části;-)

      • Pro ujasnění, korektor tentokrát neutínal. Jen konstatoval, že by to tak šlo, když jsem zdůvodnila ukončení 😛 A protože další díl bude náročnější, musíte si na něj počkat 😉

        • to Vasaa: Ať tě to ani nenapadne:-P

          to Berry:Hlavně se nenech ovlivňovat…je to pěkné a napínavé;-)

          • No, tak další díl je rozepsaný,jen ho budu muset ještě trochu poupravit…A mám nachystanou povídku, kterou sem během dneška hodím ;-)Tak se těšte 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.