Ač je to k nevíře, doma jsme halušky nikdy nedělali. Já je jedla poprvé až v dospělosti na rádcovském kurzu, kde jsem pomáhala, a nesmírně mi zachutnaly. Když jsme pak byli s (m)Lékárníkem na Fatře (vzpomínáte, jak jsme šili boty a vyhýbali se uzavřeným stezkám po stoleté vodě?), dali si je zase a já se olizovala. Hledala recepty a zkouším je doma.

Nikdy si to nenapíšu, vždycky znovu hledám. Ale dělám je přibližně takto.

Ingredience:

• 6 velkých brambor
• 250 g polohrubé mouky, případně dosypu
• cibule
• olej
• domácí kysané zelí
• (sterilované bílé zelí)
• kostka brynzy
• sůl

Postup:

Brambory na jemno nastrouhám. Mezitím dám vařit velký hrnec s osolenou vodou. Když jsem to četla, opakovaně jsem to dělala na jemné nudličky. Ale nebylo to ono – až jednoho dne jsem přišla na to, že mám používat tu stranu struhadla, co udělá opravdu kašičku. Z té jsem však měla prsty do krve. Chuť byla nejlepší! Když jsem mixovala na našem dědečkovi ronikovi, konzistence nebyla tak do hladka. Pak zamíchám mouku – do brambor (vodu neslívám). Výsledná konzistence je něco jako těsto na knedlíčky po polévky – trochu teče, ale není ani tekutá moc ani hustá, že v tom stojí lžíce. První várky jsem lžičkovala. Knedlíčky byly veliké. Pak tatínek koupil síto a to se dělá jedna báseň. Používáme ho na knedlíčky do polévky a nemůžeme si ho vynachválit. Když voda vaří, přes síto liju těsto tak, abych tam nehrkla všechno naráz. Halušky vyplouvají (tím jsou hotové), vylovím je do hrnce a do horkých krájím kousky brynzy, aby se roztekla, prokládám nasekaným domácím kysaným zelím. Když dovařím, vše důkladně promíchám a když se mi zdá zelí málo nebo že je moc kyselé, přidám trochu sterilovaného. Při podávání si je s tatínkem sypeme osmaženou cibulkou, maminka s babičkou ji rády nemají.

https://www.instagram.com/p/BfMagO2lsAi/

Vlastně ráda říkám, že to jsou jen brambory s moukou a zelím a sýrem. Ale je to obrovská dobrota a snažíme si ji 2x za rok dopřát.