Resumé 1. týdne na VŠ

Promyšlené entrée na koloběžce, v sukýnce a s dvěma copánky. Ale na půli cesty začalo pršet, takže příchod jako mokrá slepice. Spolužáci starší, neuvěřitelně chytří a stále něco počítající, až se jich bojím. Zahájení kurzu strašně chytrým profesorem. První přednáška o výrocích, příšerně dlouhý domácí úkol, vstupní test, oběd s tatínkem, přednáška o kombinatorice, cvičení s klukem o dva roky starším, ale normálním. Odjezd na koloběžce do oddílu na pozdravení z důvodu zahájení školního roku a předčasný odjezd kvůli počítání domácího úkolu. V 11 postel, i když úkol nemám hotový.
Zjištění: na fyzice se všichni oslovují křestním jménem.

Stejný koloběh – ráno jsem únavou nemohla vstát a oblékala se u jídla (to se mi nikdy v životě nestalo). Do školy na koloběžce, přednáška, cvičení, odběhnutí domů na oběd. Tedy spíše pokus o oběd. Neb u jídla jsem počítala příklady a pak se vracela do školy na přednášku a cvičení. Ten den mi trošku zvedl náladu, protože mi to docela šlo. Nějaké vyřizování a pak honem domů do půlnoci počítat příklady.
Zjištění: už chápu, proč jsou všichni ti fyzici tak hubení – nemají čas na jídlo a ve volném čase se snaží hýbat, aby vůbec potom mohli nějak přemýšlet.

Opět nemohu vstát a přemáhám se. Tentokrát koloběžku vzdávám a jdu do školy po svých. Obědová pauza s počítáním a bezmocností dořešit úkoly z prvního dne, protože mě nenapadá postup a na internetu ani v učebnicích ani písmenko, tedy spíše číslička. Večer zase nějaké vyřizování a pak počítání do půlnoci a do hajan.
Zjištění: když to nemůžeš nikde najít, o to více se musíš snažit to vyřešit, budeš chytřejší!

Vážně se mi nechce, ale na koloběžce si pročistím hlavu. Až na to, že těsně před koncem cesty se mi utrhne ucho u batohu a to mi poněkud ztíží cestu. A tak, aby toho nebylo málo, děláme látku, kterou absolutně neznám a jen stěží se začínám chytat. Se spolužačkou (se kterou jsme se začaly bavit a už se jí nebojím) se ptáme cvičícího na úkol z prvního dne, který nemůžeme dořešit. Neřekne nám nic nového, a tak zkoušíme vymýšlet dál postupy. Ale část úkolu, co jsme měly obě vyřešenou, jsme si navzájem opravily. Za nějaké půjčování věcí kamarádkám jsem dostala čokoládu a oříšky v cukru – podělila jsem se doma, zbytek jsem nestoudně smlsala sama a natáhla si nožky na stůl. Bylo mi blaze, jenže úkol volal. A tak jsem se na něj vrhla a před půlnocí mě jaksi osvítilo a já ho celý vyřešila!
Zjištění: někdy se musí zkrátka odpočinout a získat nadhled pro vyřešení úkolu. Hlavně to nevzdávat.

Škola, škola, škola… Spolužačka si opsala úkol, protože jí to nevycházelo, jeden příklad, který nevycházel mě, jsem si opsala já, zkrátka se nám povedl dodělat úkol ze začátku týdne a bonusy jsme zvládaly v průběhu. Zážitek s vysvětlováním želvy, kterou nedožene Achilles. Na závěr náročného týdne odměna – slučák.
Zjištění: děsím se, co se mnou škola udělá. Během přípravného opakovacího týdne jsem z důvodu nečasu na jídlo zhubla skoro 2 kg a v přestávkách ve škole nečtu knihy, ale počítám příklady typu Pascalův troúhelník, které jsou nekonečné a které počítají jen opravdoví šílenci do matiky. Já se bojím!

6 komentářů u „Resumé 1. týdne na VŠ

  1. Teda, Berry, to už takhle jedete? No, asi teď moc času nemáš, koukám. Jsem skleróza, cože to vlastně teď budeš studovat? studovat fyziku, to je vážně drsné… jeden můj kamarád studuje fyziku na VŠCHT a vím, jaké s tím měl problémy, i když byl moc chytrý a snaživý. Na nic moc jiného než na fyziku ale asi taky nemá čas. Ale on se tomu věnuje rád a nemá jiné další koníčky. No, nechci strašit, jen že asi vím, o čem mluvíš.
    Budu Ti držet palce, Berry – vlastně ne palce, ale rovnou pěsti. Ale je fakt, že jsi teprve v prváku, časem si na všechno zvykneš. Já jako prvák byla nemožná a dělala jsem boty i v docela jednoduchých věcech. Prostě vytřeštěný prvák. Dneska v pohodě. Takže neboj, ono se to vsákne 😉
    Mnoho štěstí ve škole a doufám, že se Ti tam bude líbit!

    • Jsem na lékařské fyzice – zjistila jsem teď, že před rokem se s tímto oborem řešily určité problémy, tak zjišťuju, jak to je, jestli nebudu nucena změnit obor… 🙁 Jela jsem tak “brzy”, pre jsem aktivní studentka, co nenechává nic náhodě a měla jsem přípravný kurz, za který mám nádherné 3 kredity 🙂 Já jsem zatím převelice vytřeštěná prvačka – mám mnoho matematik, pár fyzik a všichni nám kladou na srdce, že hodina přednášky = další hodina samostudia, takže volný čas momentálně úplně nemám (a to pomíjím anatomii, biologii a chemii, tam čerpám z gymnaziálních znalostí prozatím) a ještě k tomu plno domácích úkolů… Jsem už na tom tak zle, že při normální činnosti uvažuju fyzikálně a má literární stránka byla naprosto potlačena 🙁 Nedávno mi psal kamarád a po pěti minutách mi řekl, ať se neurazím, že má pocit, že si píše se zhulencem, tak asi tolik k mému studiu 😀 Moc ti děkuju za podporu!

  2. Tak jsi do toho vlítla naplno… nezávidím ti, ale věřím, že to dáš. Zvláště, když získáš zdravý odstup a vyčistíš si hlavu, jak jsi vlastně sama zjistila.
    Snad to budou jen ty počáteční problémy, Berry, a vpluješ do toho trochu lehčeji.
    Držím palce.

  3. Berry, držím ti palce i na nohách:) Věřím, že takový obor je těžký, ale taky věřím, že to zvládneš:) Říká se mi to lehce, já vím, vždyť jsem ještě na základce.. Ale jsi šikovná a pilná holka a těší mě, že sis už našla kamarádku:)
    Každopádně, od tohoto článku už pár týdnů uplynulo, možná už je to teď lepší, i když si netroufám odhadovat, podle tvého posledního přidaného článku. Doufám, že alespoň o Vánocích si odpočineš a nabereš potřebné síly:)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.