1. Geparďátka.
2. Výlet.
3. Brusinky.
4. Zahrádka.
5. Dokončení pokojíčku.
6. (M)Lékárníkovo kázání.
7. Dostěhováno!
8. Naučila jsem se pískat na trávu!
9. Český Šternberk.
10. Kutná Hora (“já čekal na tebe – asi si tě stejně vezmu!” = můj nerozhodně rozhodný T.).
11. Četba knihy, kterou babička schovala pro mě, a opravdu mi měla co říct, v přírodě.
12. Hra, splav, mnoho myšlenek, večerní chválové zpěvy.
13. Loučení, kniha Kazatel, lumpačení a povídání s O. a botová teorie.
14. Švestkové knedlíky.
15. Pochvala za přípravu papírů a materiálů.
16. Držení při mašličkování.
17. Odpočinek při noční hře.
18. Procházka.
19. Slovenská rozcvička, výroba dřevěného srdéčka pomocí dláta, Jara (no ako to vaše ročné období) a šmirgl papíry.
20. Požehnaný den plný večerního odevzdání.
21. Konec – vše dobře dopadlo 🙂

Jsem obrovsky vděčná za tyto dvě ženy, které mi byly velkou oporou v posledním týdnu. Tu jednu jsem chuděrku hodila do vody a ze dne na den musela nést odpovědnost za celou družinku a zastoupit mě. A ta druhá mě učila být perfektní zdravotnicí a vedla mě i duchovně k pokoře.

Nemám ráda “americké výzvy” – ale po studiu Kazatele přejet na akci pro děti, kde se každý den zabýváte jedním reformátorem, kde to v sobotu vyvrcholí velmi citlivě Martinem Lutherem – nezbývá než pokorně zopakovat Lutherovo – Ježíši spas mě, jsem tvůj.