… vlídnému písničkáři, který se smíchem říká hluboká slova o víře.
To, že je vlídný písničkář, má napsáno na svých stránkách. Já se s ním poprvé setkala živě loni v létě, používala v souvislosti s ním pouze superlativy a uvažovala, že si nechci ty myšlenky, kterých na mě během pár minut vychrlil hromady, nechat jen pro sebe. Jak to dostat mezi další lidi. Slovo dalo slovo s naším studentským kazatelem a začali jsme pracovat na projektu Tváří v tvář na společné notě. Oslovili další písničkáře, nikdo z nich nám nedal košem a vznikl cyklus večerů, který jsme s Pa. chystaly.
Na Pavla Helana jsme se tedy obě těšily a samo vzešlo, že večer s ním byl poslední v našem cyklu. Celý večer byl ve znamení mnoha písní, výbuchů smíchu, potlesku, ale také červíků v hlavě. Padaly vtipy, který útočily na hlavičku problému, sám pan Helan je sečtělý, vyzná se v tolika věcech…
A také je velmi bezprostřední. Když z publika padl dotaz, jak spí, tak si prostě lehl a ukázal to. Ukazoval východnárčinu, rusnatštinu, polštinu, slovenštinu, hanáčtinu… Nepovažuje se za člověka, který by byl schopen dávat svědectví, ale přitom náznaky, kterými hledá, mě oslovují možná více, než kdyby přišel se skutečným svědectvím o obrácení. Myšlenka, kterou si převzal a kterou si dovolím dále přebrat i já: “Satanovi nevadí, když mluvíme O Bohu, ale S Bohem.”
Většinu písní jsem znala a pobrukovala si s ním. Nejvíce mě zaujal novou písní, kterou připravuje na nové album, která vznikla o půl druhé v noci z myšlenek.
Z celého večera jsem domů odcházela s nepopsatelným pocitem úlevy, že cyklus skončil, radosti, myšlenek a zpěvu (“Musím se Vám přiznat. Vaše CD si pouštím k vaření a nahlas si do něj zpívám druhé hlasy, protože máte bezvadnou melodii i texty, na které to jde.” “To je dobře, zpívej, zpívej!”), ale také překvapení a vděčnosti za těch pár lidí, kteří ale pomáhali za čtyřnásobek a pomáhali celý můj sen uskutečnit. A pak, že se sny neplní…
J. se přece nebude fotit se sestrou, by bylo trapný… 😉
To je tebou organizovaný projekt? Klobouk dolů, to muselo být určitě náročné (ještě teď s bakalářkou a státnicemi na krku), ale vypadá to, že jsi to zvládla bravurně:)
Písničkáře vůbec neznám, tak možná někdy, až na mě přijde česká nálada a Nohavica mě omrzí, se nechám inspirovat k poslechu:)
Písničkáře neznám, ale z tvého článku čiší obrovské zaujetí a nadšení. Je vidět, že jsi z toho písničkářského večera měla opravdu ty nejlepší dojmy. A společná fotka se povedla!
P.S. moc pěkná fotečka v záhlaví!
pekna akcia… je citit, ze si si to naozaj uzila 🙂 Sny sa plnia, vsetko na svete je tak ako ma byt;)
Pingback: (Ne)malé radosti #30 | Berry
Melly: Jest tak 🙂 Moc doporučuji si jej poslechnout, krásně naťukává 🙂
Van Vendy: Děkuji! (a nevím, co jsi zrovna v záhlaví viděla – mám jich 10 a mění se :-))
Polly: Ano ano, je (mi) příjemně (což je mimochodem jeho první CD 😉 ).
Pingback: Helan – potřetí | Berry