Tak jsme se dvacet minut nemohli učit, abychom pozorovali zatmění Slunce. Přes co jste se dívali vy?
6 komentářů u „(Astro)fyzici mají ráj…“
Ahoj,
ech, moc nevím, jak tohle začít. Řeknu to takto: strašně moc ti děkuju za vše. Za tvé komentáře, doporučení knih a písní, za tvé články a literární tvorbu.
Omlouvám se, že jsem zmizela. Ale věz, že jsem nikdy na tebe nezapomněla.
Také jsme se dvacet minut nemohli učit (měli jsme nadto zrovinka fyziku). 🙂 Dívali jsme se přes všechno možné (a ochraňující), nejvíc mě ale uchvátil spolužák-vyhlášený fyzik, který do papíru udělal díry a pak se kochal tím, jak to hází stín – vykouslé Slunce. Mě by to vůbec nenapadlo (fyziku obdivuji a mám jí hrozně ráda, ale mnohem méně jí rozumím – bohužel, takže i kreativita v tomto se ode mě moc čekat nedá)…. Spolužák na mě vážně udělal dojem.
Stejně jako Slunce. Byl to silný zážitek. 🙂
Já jsem to tentokrát ignorovala a zatmění slunce si odpustila. Neměla jsem totiž propriety, nehodlala riskovat se slunečními brýlemi, ani s nějakým papírem. Nejlepší je na to prý svářečské sklo (stačí i kousek, úlomek), ale to též nemám,takže nic.
Ale všimla jsem si, jak mírně potemnělo okolní světlo. Opravdu to má vliv.
Avis: Astráci měli strašně moc vychytávek, viděla jsem fotky, a jedno z toho bylo pozorování přes stín přes škvíry mezi prsty 🙂 Prý difrakce 😀 Na nás pak udělalo dojem, krom pozorování a kochání, pozorování jiných, kteří pozorovali 😀 A teoretičtí něco zběsile počítali, což nás uchvátilo téměř nejvíce.
Van Vendy: Přes svářecí sklo koukali údržbáři u nás. Obloha potemněla dost. Ale prý byli i tací, kteří o tom neměli ani ponětí.
Pufflie: Děti povídaly, že všichni o přestávkách koukali 🙂
Ahoj,
ech, moc nevím, jak tohle začít. Řeknu to takto: strašně moc ti děkuju za vše. Za tvé komentáře, doporučení knih a písní, za tvé články a literární tvorbu.
Omlouvám se, že jsem zmizela. Ale věz, že jsem nikdy na tebe nezapomněla.
Děkuju,
kdysi Maškaráda
Drahá,
tvá návštěva mě potěšila, kdykoli jsem k mání na mejlu. Chybíš mi…
Někdy zase přijď… Chybí mi tvé muhehe…
Také jsme se dvacet minut nemohli učit (měli jsme nadto zrovinka fyziku). 🙂 Dívali jsme se přes všechno možné (a ochraňující), nejvíc mě ale uchvátil spolužák-vyhlášený fyzik, který do papíru udělal díry a pak se kochal tím, jak to hází stín – vykouslé Slunce. Mě by to vůbec nenapadlo (fyziku obdivuji a mám jí hrozně ráda, ale mnohem méně jí rozumím – bohužel, takže i kreativita v tomto se ode mě moc čekat nedá)…. Spolužák na mě vážně udělal dojem.
Stejně jako Slunce. Byl to silný zážitek. 🙂
Já jsem to tentokrát ignorovala a zatmění slunce si odpustila. Neměla jsem totiž propriety, nehodlala riskovat se slunečními brýlemi, ani s nějakým papírem. Nejlepší je na to prý svářečské sklo (stačí i kousek, úlomek), ale to též nemám,takže nic.
Ale všimla jsem si, jak mírně potemnělo okolní světlo. Opravdu to má vliv.
Na rychlo o velké přestávce se nás pár spolužáků tak na dvě vteřinky mrklo přes vypůjčené sklíčko… 😀
Avis: Astráci měli strašně moc vychytávek, viděla jsem fotky, a jedno z toho bylo pozorování přes stín přes škvíry mezi prsty 🙂 Prý difrakce 😀 Na nás pak udělalo dojem, krom pozorování a kochání, pozorování jiných, kteří pozorovali 😀 A teoretičtí něco zběsile počítali, což nás uchvátilo téměř nejvíce.
Van Vendy: Přes svářecí sklo koukali údržbáři u nás. Obloha potemněla dost. Ale prý byli i tací, kteří o tom neměli ani ponětí.
Pufflie: Děti povídaly, že všichni o přestávkách koukali 🙂