Villonská balada

Možná Villonskou baladu znáte – je založena na protikladech. Mám to už uložené pěkně dlouho zase z jedné hodiny literatury. Nebudu více dodávat. Jen to, že se to nerýmuje, kdybyste to chtěli vědět.

Pravdy se bojím, leč ke lži odpor mám,
krb mi zhasíná, dřeva mám dost,
znám mnoho učených věcí, přesto nevím nic,
odpuštění znám, jen opravdově neumím,
na tváři se zračí úsměv, duše je ztrápena,
nenávidím, přesto miluji.

Mnoho umím, to důležité mi stále chybí,
na vrcholu, a přesto dole,
kráčím výš, povězte mi kam,
vadí mi jas, černobílou nemám ráda,
žiji krátko, nezbývá než život odhadovat,
nenávidím, přesto miluji.

Chci se prosadit, jen sleduji,
dotknout se hvězd, nechci létat,
jsem jednoduše čitelná, mám příliš protikladů,
chci žít v pohádkách, princové jsou na draka,
hudba mi není neznámá, učit se stále musím,
žít chci, ale už mě to tady často nebaví,
nenávidím, přesto miluji.

6 komentářů u „Villonská balada

  1. Podám to takhle:
    Kdyby tady s námi byl ten nestoudník Villon, určitě by ti vysekl poklonu. Je to dokonalé….XD

  2. Villonské balady jsem kdysi četla, ale tuto neznám… asi proto, že bude spáchaná přímo tvou osobou? Protože pokud ano, Berry, je dokonalá a klobouk dolů – jsi dobrá básnířka! Tuhle báseň bych klidně poslala na nějakou soutěž nebo do nějakého časopisu. Jsi vážně dobrá!

  3. Villona jsem jako kluk miloval… nejvíc tu báseň o staré ženě která želí nad ztraceným mládím… jedině co si z pamatuji je verš… a ta moje zahrádka, fuj 😀 znáš ji? 😀
    napsala jsi ji hezky, ale měla bys sednout a zveršovat ji, co říkáš? 🙂

  4. Poznámka na konec – jak říkal Pavel, že bys měla sednout a zveršovat – mně připadá, že naopak, nechala bych to takhle, je perfektní! Neveršovat, prosím, aspoň v tomto případě ne.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.