(Ne)malé radosti #‎95

  1. Vlci v zoo a vůbec pozorování chování zvířátek, Helan počtvrté (1, 2, 3) ve skvělé partě.
  2. Deskovky a asociace.
  3. Tatínek mi opravil skříň, zábavné odpoledne zkoumáním postelí a skříní v obchodech (schovala jsem se do šatny a našla perfektní kousek s růžičkou pro babičku! ;-)).
  4. Odpo u Maru s leknínem, který kvete 4 dny v roce od desíti do půl páté, zahrádka.
  5. Loučení s Ferdou, postýlka.
  6. Procházka, autorské tatínkovo čtení mých starších kousků – sobecky myslím, že ty tři se mi povedly (leden-únor 2016) – a probouzí to ve mě touhu zase psát.
  7. Trouba a pizzy! (trénuju na pozvání M.!)

„… kdo jsem, v náručí tvém? Po mě samé… víš, mě se stýská…“ Jak moc se měníme (ve) společností(i) jiných lidí? Kde jsme doma? Kdo probouzí naše pravé já? A kdo dobro? „… chtěl jsem mlčet ale hovořím, chtěl jsem váhat, ale uvěřím…“ 
Lze doopravdy mít rád jinak? Nesobecky, přejícně, šťastně? Díky Poznání.

1 komentář u „(Ne)malé radosti #‎95

  1. Pingback: Konec radostí | Berry

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.