(Ne)malé radosti #‎95

  1. Vlci v zoo a vůbec pozorování chování zvířátek, Helan počtvrté (1, 2, 3) ve skvělé partě.
  2. Deskovky a asociace.
  3. Tatínek mi opravil skříň, zábavné odpoledne zkoumáním postelí a skříní v obchodech (schovala jsem se do šatny a našla perfektní kousek s růžičkou pro babičku! ;-)).
  4. Odpo u Maru s leknínem, který kvete 4 dny v roce od desíti do půl páté, zahrádka.
  5. Loučení s Ferdou, postýlka.
  6. Procházka, autorské tatínkovo čtení mých starších kousků – sobecky myslím, že ty tři se mi povedly (leden-únor 2016) – a probouzí to ve mě touhu zase psát.
  7. Trouba a pizzy! (trénuju na pozvání M.!)

„… kdo jsem, v náručí tvém? Po mě samé… víš, mě se stýská…“ Jak moc se měníme (ve) společností(i) jiných lidí? Kde jsme doma? Kdo probouzí naše pravé já? A kdo dobro? „… chtěl jsem mlčet ale hovořím, chtěl jsem váhat, ale uvěřím…“ 
Lze doopravdy mít rád jinak? Nesobecky, přejícně, šťastně? Díky Poznání.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.