(Ne)malé radosti #‎79

  1. Šeřík a psaní na p (víte, kolik různých slov existuje?), dodělání pokojíčku.
  2. Povzbuzení.
  3. Učení v lese na mechu.
  4. Začátek chvil s bublinkami.
  5. “Ty jsi T. moje malá Popelka!” Vaření a pečení, povídání s bublinkami v lese.
  6. Časopis 20. stol př. K., rozumbrady, procházka, “Berry, tobě na bundě chybí nášivka velitelka pluku!”, dražba a smích.
  7. Zvládnutí neplánované PP, velmi ochotný pán poslouchající Vlaštovku od Nohavicy, “Berry ty jsi silná žena!”, čaroděj D. zametající šlupky od zeleniny, plakající O. u krájení cibule a malý T.: “Ty nechceš k večeři smaženého T.?” při smažení cibulky a cuketou a nakláněním nad sporákem, velké pochvaly vaření.

Trošku té Velikonoční přírody: https://www.zonerama.com/Link/Photo/99134987/2910056

(Ne)malé radosti #‎78

  1. Jeden aby se bál, že jeho jméno bude v Pythonu použito do názvu příkladu = odreagovávací předmět, magnolie a zpěv ptáků, vymalování okna v pokoji.
  2. “První noc v novém bytě pokoji” – navzdory prostorové paměti jsem z postele nespadla! A hlavně – už mám místo na protahování nožiček, juchů! 
  3. Spím, vstanu, vysaju a vytepuju koberec a židli, vyperu a pověsím povlečení a dám prát přehoz, jdu do školy, přijdu se naobědvat, vysát zbytky po tepování, pověsit přehoz a dát prát plyšáky, udělám ovocný salát pro maminku, jdu do školy, přijdu a posbírám prádlo, dám sušit doma plyšáky, uklízím si věci zpět do nastěhovaných skříní a krom maličkostí mám zabydleno = produktivní den!
  4. Kromě věcí na stěnách je vše na svém místě, nic neleží na skříních, aby se na to prášilo a dokonce mám jeden volný šuplík k dobru! (akorát jsem zjistila, že 3/4 mých věcí jsou věci pro oddíl, s tím chci do budoucna něco udělat…) = hurá se zase učit! Ve škole jsem pochválena, že uvažuji dobrým směrem (Dobrá otázka! Jsem ani nečekal, že by se na to někdo zeptal.) a vyhrála jsem propisku, která je dobrá do ruky.
  5. Uvařeno, upečeno, uklizeno, učeno.
  6. Neskutečně výborná školka, požehnaná jarní píseň a veselý cestopis K+D s bonusovou plácanou s D+T+N.
  7. Príma školení.

♫♪ Než den se skloní, na pokraji v šeru,
a magnolie, tiše zavře květ,
chci ještě jednou, vroucně pozdravit tě,
a k modlitbě zas, tiše zvednouti ret ♫♪

(Insta)cit #2

Den, kdy se mi míjí roky před očima a nevím, kolik mi je. Pořádkuju ve staronovém pokojíčku a zařazuji věci do poliček a vymýšlím nové systémy ve staronových skříních. Vlastně jsem velká holka. Totiž vše kromě kapsáře, světel a koberce mám převzato z (m)Lékárníkova pokoje. Veliká jsem… A taky strašně malinká, když mou největší starostí je mít čisté kamarády, než si je pustím do postele… Už jen přibít hřebíčky na zeď, pověsit obrázky, zprovoznit stolová zařízení, ozdobit peřináč a zase bydlím. Veliká a malinká. Když můj malý tříletý soused se při věšení prádla přede mnou styděl a hrál si se suchou kytičkou. Že prý pro maminku. Mladá dušička ve starých-starostech. Na kolik se cítíš ty?

(Ne)malé radosti #‎77

  1. Sluníčko, které zahřívá a pálí a rekordních 10 115 kroků (7,5 km) kvůli minimu procházek po neodolatelném jarním počasí, obdivování včelek ve stromech a květinách, narcisy u cest.
  2. Neodolatelné blížící se šedo vplouvající do čar červánků a rožínající se lampy, které už díky posunu času vidím = 10 574 = 7,7 km díky šetření času při čekání na spoj domů, modlitby.
  3. Klasická trasa mezi školami lesem, kde obdivuju pupeny, křik ptáků a se smutkem míjím mech a trávu, na kterou si zatím nemohu lehnout – 12 682 = 9,2 km.
  4. Mám střechu nad hlavou, magnolie a její neodolatelná vůně a vzpomínky na dětství.
  5. Mnoho práce, kterou mohu udělat, protože mi ruce slouží.
  6. Překrásný východ slunce, zelená střídá zelenou, jízda vlakem, procházka v kouzelné sukovicové zahrady, kozí zmrzlina, diskuze a Boží odpovědi.
  7. Další krásný den, kdy jsem jen v podkolenkách, chování kuřátek, plácaná s T., Boží humor, jízda vlakem a usazení holčičky naproti mě s “Dobrý den, jmenuji se Alžbětka *** a nebudu vás kopat.”, ryba a mnoho ovoce.

Co je vlastně pravda?

(Ne)malé radosti #‎76

  1. Sluníčko.
  2. Vidím, jak jsem mohla vypadat a jaká piplačka s prťavoučkými dětmi je, a jakou si mě rodiče vymodlili = obrovské požehnání.
  3. Nákup nemocničních kalhot.
  4. “No, my tu jsme a vy tu nejste.” “Aha, tak já běžím!” (telefonát na patologii)
  5. Rodinný večer (a nebudu vypisovat ty dobrůtky, protože já fakt nejsem na jídlo, a tak nevím, proč se mi tu čím dál častěji objevuje, ale ten angreštový koláč, ten se mi fakt povedl ;-), a taky jsem dostala čokoládové berušky!)
  6. Nabírání sil.
  7. Práce. A jaro u babičky!

Celý příspěvek

(Ne)malé radosti #‎74

  1. Pozdravení bublin.
  2. Moc získaných kladných puntíků.
  3. Jaro v lese, pochvala od vyučující (máte rozhled!) – opravdu je rozdíl učit se něco proto, že mě to zajímá a baví a “nemusím”.
  4. Zahradní chvilka.
  5. Návštěva u B. s D., zpěv na záchodě kvůli akustiky, fascinují mě vysetá semínka rajčat, která doslova rostou před očima a zázvor, který je předhání.
  6. Píseň s D. a D., kterou jsem si navzdory nervozitě užila, procházka proti bolestem.
  7. Pozdravení s D., K., E., F., P., …

(Ne)malé radosti #‎73

  1. Milující Bůh.
  2. Zvládnutý příklad u tabule, jízda domů po škole.
  3. Oběd mezi sněženkami, pupeny, sluncem a ptáčky.
  4. Jsem ráda, že studuju něco, co mě vážně hodně baví a vidím v tom smysl a těším se na to.
  5. Zastavení se po uhoněném a náročném týdnu se Švédským koláčem a (m)Lékárníčky.
  6. Přenádherné červánky.
  7. Zahradničení.

Celý příspěvek

(Ne)malé radosti #‎72

  1. Stará aulička se světýlkem na každém sedadle, legrační anarchistická hodina s Pythonem, kde se plní přání.
  2. Pocit jara.
  3. Škola mě fakt baví, pomeranč, žampiony.
  4. “Bojujte, ať se vám daří!”
  5. Obloha – hvězdy – město – světla – ticho… je fakt krásně… požehnaná.
  6. Vzpomínka, která to naprosto vystihuje.
  7. Mám moc šikovné bubliny…

Celý příspěvek