Příběh pro děti 10

Četli jste Broučky? Já vám dnes zkusím povyprávět jeden příběh, který se u nich možná stal o pár let později…

To tak tatínek se vracel po celém dni svícení a už se moc těšil na svého malinkého broučka a maminku. Přiletěl, křidélka ho bolela a hned se ptal maminky, co ten jejich klouček – jestli moc nezlobil, jestli trénoval létání a pomáhal mamince se dřívím. Po večeři šla maminka s tatínkem broučka uložit a že se pomodlí. A tak brouček sepjal ručičky a začal se modlit:

Podvečer tvá čeládka,
co k slepici kuřátka,
k ochraně tvé hledíme,
laskavý Hospodine.

Jak si brouček zalezl do postýlky, tak se nějak zadumaně tvářil a tatínek se ho ptal, nad čím tak přemýšlí.

“No, tatínku, když já nerozumím té naší modlitbě před spaním. A nebo ráno:

Ó náš milý Bože,
povstali jsme z lože,
a pěkně tě prosíme,
dejž, ať se tě bojíme,
bojíme a posloucháme,
a při tom se rádi máme.

Proč se vlastně takto modlíme?”

Tatínek se poškrábal na hlavě a pak říká: “To máš broučku tak. Mě i maminku ty modlitbičky naučili rodiče a ty jejich rodiče a tak pořád dokola. Ale myslím, že jsou ty modlitbičky důležité. Jednou jsem svítil u takového velikého domu, ve kterém seděli lidé, modlili se a zpívali a říkali, že je důležité Pánu Bohu děkovat za to, že nás chrání, že nás má rád, že nás opatruje a nic se nám nestane. Prvně se modlily děti – a ty děkovaly, že mají hračky, že se mohou dobře učit ve škole, že se jim nic nestalo na výletech. Potom děkovali jejich rodiče, že mají ty děti, že spolu můžou být. Tak si myslím, že je důležité se ty modlitby naučit a modlit se, protože my broučci se musíme učit být poslušní Pánu Bohu. To tak broučci mají – jejich hlavní je sloužit lidem, svítit jim, a být poslušní Pánu Bohu. A protože jsme poslušní, děkujeme i ráno, že jsme se mohli probudit do dalšího dne a právě prosíme, abychom byli poslušní i další den. Abychom pěkně svítili lidem, abys ty neodmlouval mamince a pomáhal ji se dřívím a vařením a pak byl také poslušný a létal se mnou svítit lidem až budeš větší.”

“A tatínku, když my svítíme lidem a musíme být poslušní, co musí ti lidé?”

“No, to já nevím. Asi také musí být poslušní a asi mají od Pána Boha jiný úkol. Pomáhat si nějak jinak a myslím, že se také mají mít rádi, jako my. Ale teď už zavři očička, buď poslušný brouček a pěkně spinkej, ať se můžeš zase ráno pomodlit a být celý den poslušný a pomáhat mamince.”

A tak se i stalo. Brouček v mžiku usnul a když se ráno probudili, honem budil maminku a tatínka, aby se mohli společně pomodlit:

Ó náš milý Bože,
povstali jsme z lože,
a pěkně tě prosíme,
dejž, ať se tě bojíme,
bojíme a posloucháme,
a při tom se rádi máme.

A teď vás děti poprosím, abyste mi namalovaly půlku obrázku, kde bude brouček a jaké věci za den asi zažívá a za které by měl prosit, aby v nich byl poslušný nebo za ně děkovat, a na druhou půlku sebe s tím samým.

Příspěvek byl publikován v rubrice Dětský oddíl a jeho autorem je Berry. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u „Příběh pro děti 10

  1. Broučků jsem se jako malej bál, i když jsem je jen četl. A ještě víc mě odrazovaly/naháněly strach, nevím proč, když jsem je viděl jako večerníček v televizi. Je to zvláštní… Asi bych si je mohl někdy přečíst znovu.
    Příběh se mi líbí 🙂

    • Bál? Proč? To by ses k tomu teda měl vrátit 😉

      A jinak – v minulém článku jsem zde slibovala vysvětlení – růžový okraj mají sedmirkásky tam, kde je hrobeček broučků holčiček, tedy berušek, a bílý okraj mají broučci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.