Změna v životě baletky (2) 
Když došla, spíše přiběhla, byla rozehřátá, a tak si sundala mikinu a přehodila ji přes větev svého oblíbeného stromu. No oblíbeného, celé tohle místo bylo její oblíbené, její útočiště a připadala si tu jako na jevišti. To znamená dělalo jí to dobře, cítila se příjemně. Odložila míč a začala se protahovat. Byla dost ohebná z baletu a pořád si to udržovala. Usmála se, jak u ní bylo vždy obvyklé a udělala předklon. Samozřejmě položila dlaně na zem. S dobrým pocitem, že se dokáže pořádně protáhnout procvičila celé tělo. Následovaly různé cviky, které zakončila mostem ze stoje a naposledy šňůrou. S úsměvem se zvedala, ale v prostřed pohybu strnula. Spatřila něco před sebou. Spíše někoho. Než stačila cokoli říct, dotyčný ji předběhl.
„Co tu děláš? Gymnastiku? Jinak teda ahoj.“, ptal se kluk, tak okolo 20. Neptal se jen z pouhé zvědavosti, z hlasu byl poznat i zájem. Chvíli se na něj dívala, pořád ve strnulé pozici zapřená rukama o zem, svýma oříškovýma očima a nedokázala odpovědět, dosednout nebo cokoliv udělat. Po takovéto na první pohled trapné chvíli se probrala, místo postavení dosedla zpátky do pozice šňůry a otevřela pusu. Po další chvíli ji zavřela, přesedla si na turka a pořád z něj nedokázala odtrhnout oči. Číst dále...

[ přidat komentář ] ( 179 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 110 )
I'll Be Home for Christmas 
A je to tady – Vánoce, Štědrý den. Pomalu začnou z obchodních domů sundávat reklamy, urychleně změní na Silvestrovskou nabídku, potom vše zlevní na povánoční slevy a pak vyvěsí reklamy na Velikonoce. Že příliš předbíhám? Možná, to všechno bude tak, na konci ledna? Těžko říct, asi je to nadsázka, ale…
Dnes je Štědrý den. V plno domácnostech se zabíjí kapr, chystá bramborový salát, někteří nadšenci možná shání poslední dárky. Těší se, že se sejdou celá rodina u večerního slavnostního stolu. My Vánoce nějak, nebereme. Ale vždy jsem se těšila, že je volno, jsme všichni spolu a koukáme na pohádky a cpeme se dobrotama. Pohoda, klid. Letos už ne. Číst dále...

[ přidat komentář ] ( 165 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3,1 / 381 )
Cesta s průvodcem 
Proč jsem na tom tak špatně? Tolik věcí do školy, tolik nároků, tolik povinností. K čemu je vlastně život, čeho si mám vážit? Je něco, čeho si vážit můžu?“Měla jsem příliš mnoho otázek a žádné odpovědi. Kdo by mi je taky mohl dát.
„A když ti dám odpověď, čeho si vážit můžeš, budeš si toho vážit?“ Leknutím jsem zvedla hlavu. Někdo mi čte myšlenky, které se mi bouří v hlavě? Podívala jsme se tomu dotyčnému do tváře. Byla unavená životem, strhaná, s mírnými vráskami, zkrátka tvář utrápeného člověka.
„Kdo jste? A jak víte, nad čím přemýšlím?“, zašeptala jsem tiše.
„Není to jedno? Dejme tomu, že jsem někdo, kdo by ti chtěl něco ukázat, aby ses mohla zamyslet. Je to spíš na tobě, jak se pak budeš chovat. Jestli se zamyslíš nebo to použiješ jako důvod vážit si něčeho. Jsi ochotná jít se mnou?“ Číst dále...

[ přidat komentář ] ( 166 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3,1 / 363 )
Kdybych měla křídla... 
Kdybych měla křídla, mohla bych být ptákem. Mohla bych se vznášet v oblacích a dotknout se jich. Konečně bych zjistila, jestli jsou opravdu ze šlehačky nebo to byly jen pohádky. Možná bych se dostala nad ně a viděla celou Zemi jako z letadla. Obletěla bych ji a podívala se všude, měla bych na to čas. Po nějaké době by mě to možná omrzelo, pořád létat. Slétla bych ke květině a přivoněla si k ní. Letěla vstříc slunečnímu svitu, krásným loukám a voňavým dálavám. Jenže, co když bych byla jediným lidským ptákem? Byla bych sama a bylo by mi smutno po mých přátelích a rodině. Co bych jedla? Nektar nebo něco jiného? Ani nevím, jestli bych vůbec jedla. Ne, ptákem bych být nechtěla. Číst dále...

[ přidat komentář ] ( 177 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 239 )
600 lidí 
Jelikož mám dobrou náladu, díky takovému čísilku, tak. Se třeba brzo dočkáte nějaké povídky :-P.

Counter Totals
Celkem: 600
Dnes: 5
Včera: 1



P.S. děkuji všem, kteří sem občas hodí oko. Sice jediným vodítkem pro mě je takzvaný toplist a občasný komentář, ale i tak vám velmi děkuju. Dobrou noc.

[ přidat komentář ] ( 161 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 353 )
Zima přichází 
Pěkný večer přeji. Máme tady prosinec a jelikož sníh ne a ne, přivoláme ho aspoň zimním designem..Teda barvičkama, no.
Co jsem chtěla :-). Nic, jen tak napsat, ono je to fajn sednout a mít možnost někam psát své názory. Taková svoboda. Tak k věci :-).
Blíží se nám Vánoce - svátky klidu, míry, pohody a relaxace. Já Vánoce nemám moc ráda. Jediný, co na nich mám ráda, jsou pohádky a volno. Jinak je to strašná komerce a sice se tvrdí, že to má i jiný význam, ale mi se moc nezdá.
Chtěla bych se podělit o jeden citát. Našla jsem ho při pouštění jedné oblíbené písničky, je od Michaela Jacksona: Ve světě plném nenávisti se musíme ještě odvážit doufat.
Proč Vánoce nejsou o naději? Možná jsou, ale na kolik? Všude kolem nás jsou reklamní letáky, jak si musíme nakoupit stromeček, vánoční ozdoby, horu dárků, u toho reklamy na půjčky a mohli bychom pokračovat. Možná si zajdeme do nějakého kostela ze zvyku na půlnoční a to je všechno. Dáme si štědrovečerní večeři, rozbalíme dárky, užijeme Silvestr a pak hurá zpátky do toho kolotoče.
Jiný scénář? Existuje, ale kolik lidí ho má jiný?
Víte co, já to dorozproberu jindy, pokud by vás zajímal můj názor. Tak mi to prosím dejte vědět pokud možno do Vánoc, nebudu psát Vánoční článek na jaře...
A dám sem fotečku, i když není zimní. Líbí se mi, je z jednoho mi blízkého místa a... Můžu dodat jen: naděje. Tady a teď...
Smějte se, jde to vždy lépe s úsměvem než hněvem...;-)



[ přidat komentář ] ( 183 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 220 )
Běžící myšlenky 
Zase na večer no. Ale prý okolo desáté bývají myšlenky nejlepší, nic, nebudeme to zkoumat.:-)
Dneska jsem byla na jednodenním výletě s přespáním. Povím vám, blato, zima, ale. Když jste se super lidma, je vám to celkem jedno, smějete se a zapomenete na spoustu věcí, které vás trápí. Návrat do reality je trochu tvrdší přistání, ale s notnou dávkou odvahy vstříc světlým zítřkům. Mám načerpanou energii pro pár úsměvů, únavu v nohách pro spánek a pár krásných pohledů do kolonky vzpomínky. V hlavě mi zní některé vtipné hlášky, jak to už bývá.
On sám úsměv sám o sobě je kouzelná věc. Nebo jen: jak se máš, jak to jde, co nového? Někdy jste v situaci, kdy toho chcete vychrlit ze sebe strašně moc. Jenže někdy se nezmůžete na pořádnou odpověď, protože proč to taky rozebírat. Dokola něco, co se nedá vyřešit, zbývá se od toho jen odprostit. To nejjednodušší a nejtěžší zároveň.
Někdy mě popadne nostalgie, vzpomínky, kterým nemůžete určit směr ani jim zabránit. Pustím si youtube a náhodně hledám písničky na bázi jednoduchého doprovodu jednoho či dvou nástrojů. Už jen popíjet horkou čokoládu, sednout si s ní na okno, zavřít oči a nechat se unášet. Pryč, daleko od všeho špatného, do toho vysněného světa, kde není zlo. Ano, vysněného. Tenhle je plný násilí, vzteku, hněvu a kdo ví, čeho ještě. Dalo by se pokračovat, ale já nechci. Číst dále...

[ přidat komentář ] ( 175 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 219 )

<<První <Zpět | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | Další> Poslední>>