Já, ty a škola 
Pokus o subjektivní líčení, které se úplně nepovedlo.
Přicházím v pondělí zároveň se zvoněním v 8.45, přikládám čip a vcházím do školy. Vzpomínám si, když jsem tu vcházela jako studentka poprvé. Držely jsme se za ruku a vydaly se vstříc novému dobrodružství. Poznat nové lidi, spolužáky, školu, a vlastně i sebe. Znaly jsme se jen z hudební nauky. Byly jsme malé holčičky, co obsadily první lavici u katedry. Já dostala na starost třídnici a ty ses stala informatičkou.
Číst dále...

[ 5 komentáře: ] ( 211 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 139 )
Plynkáček 
Omlouvám se za dlouhou nepřítomnost a neodpovědi na komentáře, nějaké problémy s přihlašováním :-(.
Subjektivní líčení.

Usínám s tebou v ruce. Stále spolu, už 15 let. Usuzuji, že bychom toto výročí mohli výrazněji oslavit. A tak tě nechávám u babičky trošku opravit, už jsi chudáčku celý ošuntělý.
Číst dále...

[ 4 komentáře: ] ( 265 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3,1 / 254 )
Den jako každý jiný, a přesto na něj nemohu zapomenout 
Olympiáda do ČJ.
Byli jsme spolu venku, smáli se počasí, malovali obrázky do písku a zpívali nonsenovské duety. Dětské hřiště bylo prázdné, tak jsi mě houpal na houpačce a bosýma nohama jsme hladili zem. Bylo teplo – smál ses mým letním šatům, když si s nimi vítr hrál, a snažil se mi vlasy zaplést do copánků. Dokonce jsi mi natrhal luční kvítí, za které by se ani květinářka nestyděla. Tvořili jsme rýmy, vše do sebe pasovalo jako skládanka.
Číst dále...

[ 15 komentáře: ] ( 804 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 247 )
Něžné ráno 
Probudila se lechtáním dlouhého slunečního paprsku, ale také pípáním budíku. Otočila se na bok, podepřela rukou hlavu, ze které splývaly dlouhé jemně kudrnaté blond vlasy a pozorovala svou stejně blonďatou 5letou dcerku. „Anežko,“ šeptala a něžně hladila tu andělskou tvářičku. „Anežko, budeš už vstávat a půjdeš mi dolů pomoct nebo chceš ještě spinkat?“ Její mateřský pohled mluvil za vše, svou dceru milovala, byl to její malý poklad. Samozřejmě spolu s drahým manželem. Ale teď byla děvčata doma sama, protože tatínek musel na pár dní odjet pryč. Aby však nebylo doma smutno, tajně manžel pozval pár přátel, se kterými jeho milá vyrůstala a on je vlastně taky znal. Věděl, že s nimi vždy pookřeje a nechtěl, aby byla doma s Anežkou sama. Proto musela děvčata vstávat, aby nachystala svým přátelům snídani.
Číst dále...

[ 7 komentáře: ] ( 234 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 2,9 / 294 )
Láska 
Podle skutečné události.
Dívčí postava kráčela potemnělou ulicí. Na křižovatce blikaly semafory oranžovým světlem, auta pomalu projížděla ulicemi a vyhýbala se vzniklé břečce ze sněhu. Dívka kráčela, těžké sněhové vločky jí dopadaly na vlasy a ona se usmívala. Přemýšlela nad skutečnostmi, které se staly před pár desítkami minut.
Číst dále...

[ 7 komentáře: ] ( 250 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 2,9 / 306 )
Sluníčko II 
Nesmělé ranní zimní paprsky hladily ospalou Lenku v posteli. Dneska se jí záhadným způsobem nechtělo absolutně vstávat. Možná to je tou zimou, kdy všude okolo je sníh a ona najednou nemá tolik práce. „No joo, už vstávám,“ zahartusila směrem k dráždivým, avšak příjemným paprskům. Vyskočila jako srnka z postele a v pyžamu vynosila peřiny na chladivý vzduch. Přehodila je přes svůj dub a utíkala zpět do chaloupky, protože snížek příjemně chladil nohy, které důkladně otřela suchým ručníkem. Hned se soukala do teplých tmavě zelených kalhot, smetanového volného trička s dlouhými rukávy a světle modré mikiny s kapucí. Obula své oblíbené pohorky, za chodu spořádala krajíc chleba s máslem a už nesla peřiny zpět do postele. Do chlebníku přes rameno přihodila jablíčko, pytlík se zrním a už zamykala tu svou chaloupečku.
Číst dále...

[ 7 komentáře: ] ( 253 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3,1 / 349 )
Případ kradených hub 
Vyslechněte malé hlášení:
Mám pro vás nachystáno spoustu článků, ale nemám čas je sem přidávat :-D. Pešek.
V úterý jdu na recitační soutěž s vlastní tvorbou (Rozpor) a začínám se čím dál více bát a stydět, jak to bude přijato a jak moc to pokazím. Prosím, držte mi palce...
Níže je slohovka z olympiády ČJ. Podprůměrná, příběh na 4 obrázky (chlapec ve vlaku, chlapec kopající díru krumpáčem, chlapec a do obličeje mu svítí lampička, noviny s titulkem Případ objasněn). Ale hold, po loňské Popelce už to lepší nebude (jestli si vzpomenete, tak určitě chápete proč). Přeji pěkné čtení, konec hlášení ;-).

Je příjemné nedělní ráno a Jáchym Čestný odpočívá ve vlaku. Jede na svůj obvyklý každotýdenní výlet s překvapením. Letmo pozoruje krajinu a nemůže se dočkat, až bude pochodovat měkce lesem. Nejvíce se těší na oběd u kamaráda na chalupě, což je jeho dnešní cíl. Konečně vlak dojel do stanice. Radostně vystupuje a rozbíhá se po modré turistické značce vstříc dobrodružstvím.
Číst dále...

[ 6 komentáře: ] ( 232 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 232 )

| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | Další> Poslední>>