Změna v životě baletky (8) 
Chtěla bych poděkovat Vendy, že mi držela palečky. Obhajobu již mám za sebou, výsledky se dovím v pátek. Na pocity se mě neptejte, mám je dost zmatené a bojím se, ale vše jsem řekla. Nuž, uvidíme. A teď až do vysoké a diplomové práce klid :-D. Divný :-D.
Amélie se posadila, otřela slzy a s úsměvem si přes hlavu navlékla svou modrou zástěru, kterou si zručně uvázala přes boky. Vlasy si sepla do gumičky a ofinu nechala být, teď jí bylo opravdu šumafuk, jak vypadá. Zapnula v kuchyni MP3 do bedýnek, zaposlouchala se do něžné změti španělštiny, angličtiny, francouzštiny a češtiny a přemýšlela, co by tak mohla uvařit. Pak ji to napadlo a s tichým falešným pobrukováním začala vařit krupičkový pudink. Bylo to jednoduché. Uvařit krupičku, smíchat s hotovou želatinou a nechat ve formě tuhnout. Dnes to však chtěla nějak ozvláštnit. Při přemýšlení sebou trhla a ztlumila bedýnky. Uvědomila si, že ji Štefánek volá. Utíkala do jeho pokojíčku, kde malému otřela slzičky a něžné ho vyndávala z jeho postýlky. „Promiň Štefánku, úplně jsem na tebe zapomněla. Co říkáš, půjdeme koupit hromadu ovoce?“
Číst dále...

[ 9 komentáře: ] ( 219 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 279 )
Změna v životě baletky (7) 
Zjistila jsem strašnou věc, poslední díl jsem napsala před téměř půl rokem a od té doby jen slibovala. Strašně se omlouvám a tady to je. Nevím, jestli v tom nejsou zmatky a dějové posuny, ale snažila jsem se to kontrolovat ze všech úhlů. Přeji příjemné čtení a každá kritika mě potěší ;-). Díky za vaši věrnost :-).
Micka sekla a Robin sebou trhl. Rychle se posadil a chytl se za tvář, ze které tekl tenký pramínek krve, mezitím kočka využila chvíle a zmizela v jiných dveřích. „Micino, tos fakt nemusela!“ zvolal do prázdna. Spustil nohy z postele a zasykl krátkou bolestí. Svoji kočku měl rád, ale toto ho přímo dožíralo. Vstal a došel do koupelny, kde si prohlížel, jak moc ho škrábla. Naštěstí to nebylo nic hrozného, co by nevyřešila náplast na jeden den. Důkladně opláchl obličej, rozcuchal téměř blonďaté vlasy hřebenem a chvíli se pozoroval. Normální, možná trochu běžnější světlovlasý kluk, který měl v létě téměř blond vlasy a modré oči jako studánky. Postavu měl vycvičenou a svalnatou z basketu, prsty trošku zčernalé z práce s auty. Někdy mu unikalo, co na něm slečny pořád vidí, ale raději to neřešil. Navlékl na sebe včerejší kanárkové tričko a košili, ale nebral si džíny. Dneska si vzal plátěné tříčtvrťáky, zdálo se mu celkem teplo. Po krátkém přemýšlení si ranku nezalepil, nebylo to tak hrozné a už se tvořil malý strup. Hodil do sebe snídani, přestože nebyl zvyklý a tím pádem mu to nedělalo dvakrát dobře, a zaklapl tiše dveře domu. Dnes nepojede autem, ale na kole, pročistí si hlavu. A kam že to pojede? Za vílou na plácek přece.
Číst dále...

[ 2 komentáře: ] ( 175 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 421 )
Změna v životě baletky (6) 
Chichi, jupí, dopsala ;-).
Slunce nezapadalo jen nad vesnicí, ale také nad nedalekým městem. Amélie byla ponořena do příprav večeře a Štefánek jí samozřejmě pomáhal. V kuchyni ji to bavilo, bylo to její další útočiště, kromě jejího plácku, na které opravdu nedala dopustit. Změnu kuchyně by asi přežila, ale plácku stěží. Měla na sobě oblečení od rána, jen černé kalhoty shrnula a přes tričko s ramínky měla přehozenou modrou zástěru. Když byla v kuchyni, patřila k tomu zástěra stejně jako k plácku potítka a pičutky. Pobrukovala se Štefánkem dětské písničky, strouhala sýr a dopékala večeři. Na malého bylo poměrně pozdě – byl přelom března a dubna a jelikož slunce zapadalo, bylo okolo půl osmé. Jenže byl tak nadšený, že pomáhal za cenu pozdního spánku bez čtení pohádky před spaním. Okolo sedmé hodiny se vrátili rodiče z nákupů, které provedli cestou z práce a nyní odpočívali před večerními zprávami a své ratolesti nechali kralovat v kuchyni.
Číst dále...

[ 5 komentáře: ] ( 221 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 427 )
Změna v životě baletky (5) 
Auto se ploužilo kolonou a Robin nadával. Nedošlo mu, že se vrací v té největší špičce a zkysne tak dlouho v ulicích toho smradlavého města. Proto žil na venkově. No, venkov to nebyl, ale bylo tam mnohem klidněji než ve městě. Na semaforu se změnila barva na zelenou a on se opět pomalu rozjel, aby zastavil na další křižovatce. Po tomto téměř nekonečném koloběhu, kdy to vzdal a jen tupě zíral před sebe, se dostávala k poslední křižovatce, kde odbočoval z hlavní. Trošku se mu rozsvítily oči a rozbušilo srdce. Únava pominula, narovnal svá shrbená záda a soustředil se na správnou cestu. Už jen pár metrů a je tam. Tam, kde ji ráno viděl. Poprvé a naposledy. Doufal, že tu bude. Sama říkala, že tu bývá každý den. Ale byla tu ráno, spát tam asi nebude, blesklo mu zase hlavou. Tak co, nebude no. Svět se nezboří. Stejně nevím, co bych jí řekl. Jeho hlava byla v boji. Ale vyhrála ta zamilovanější půlka. Ano, byl si plně vědom toho, že je až po uši zamilovaný. Cit, který mu léta předtím chyběl, nemohl ho najít. Nikdo, spíše žádná, mu ho neposkytla. Cítil se sám, přestože patřil mezi elitu. Mezi takové ty hvězdy. V Americe by jeho cesta pokračovala stipendiem na basketbal na vysoké, byl by všemi milován a… A tady je v Česku, kde je automechanikem. Jaký krásný pád na zem.
Číst dále...

[ 7 komentáře: ] ( 220 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 448 )
Změna v životě baletky (4) 
Vyndávala Štefana z postýlky a už byla myšlenkami trochu v reálném čase. Přece jen, její malý bratříček se na ni usmíval jako to zářící sluníčko venku. Oblékla mu kraťásky a vydali se ven. Oba dva měli rádi čerstvý vzduch a byli rádi, že žijí na tom klidnějším okraji města, přestože v panelákové čtvrti. Její bráška s ní měl určité plány a už ji za ruku táhl na její oblíbený plácek za parkem. Když procitla z dalšího vodopádu myšlenek a spatřila, kam ji Štefan táhne, začala vzdorovat. Nechtěla tam. Začala by moc myslet na Robina, ale to Štefan samozřejmě nevěděl a ocitli se na betonovém plácku. Štefan nasedl na svůj odrážecí prostředek, který vypadal jako polámaná motorka, a začal jezdit okolo. Amélie poraženě dosedla na zem a prohlížela si to. Všude viděla toho proklatého Robina.
Číst dále...

[ 9 komentáře: ] ( 247 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 447 )
Změna v životě baletky (3) 
Seděla na zemi u sebe v pokoji, trochu klidnější, hlavu měla opřenou o zeď. Prameny vlasů, které donedávna tvořily neproniknutelný závoj okolo její hlavy, splývaly po okrajích obličeje. Slzy zaschly a tváře jí nepříjemně pálily. Měla pocit, že hlava jí každou chvilkou určitě vybuchne nějakou hrozivou explozí. Nedokázala si zorganizovat proudy myšlenek, ale aspoň se zpomalovaly. Měla ho před očima, jeho úsměv, ta rozevlátá košile. Hlas plný zájmu jí zvonil v uších. Ne, musí na něj zapomenout. Vždyť, kdo ví, kdy ho zase uvidí. Ne, nebude přemýšlet a trápit se Robinem - Panem neznámým.
Přijel před svůj dům. Otočil klíčkem v zapalování, motor zhasl a kolem něj bylo ticho. Bydlel ve vesnici nedaleko města, kde pracoval v autodílně a před chvílí se od tam vrátil. Nedokázal vystoupit. Nevěděl, jestli chce potkat svého staršího bratra, který by se ho určitě zase ptal. Nechtěl se nikomu v ničem zpovídat. Je to jeho život. Unaveně položil hlavu na volant, který držel oběma rukama. Potřeboval se něčeho držet, neměl sílu. Místo toho, aby normálně pokračoval jako každý jiný den rovnou domů, chtěl se ještě projít, pročistit si hlavu. A rovnou musí narazit na tu vílu – Amélii. Číst dále...

[ 1 komentář ] ( 193 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 282 )
Změna v životě baletky (2) 
Když došla, spíše přiběhla, byla rozehřátá, a tak si sundala mikinu a přehodila ji přes větev svého oblíbeného stromu. No oblíbeného, celé tohle místo bylo její oblíbené, její útočiště a připadala si tu jako na jevišti. To znamená dělalo jí to dobře, cítila se příjemně. Odložila míč a začala se protahovat. Byla dost ohebná z baletu a pořád si to udržovala. Usmála se, jak u ní bylo vždy obvyklé a udělala předklon. Samozřejmě položila dlaně na zem. S dobrým pocitem, že se dokáže pořádně protáhnout procvičila celé tělo. Následovaly různé cviky, které zakončila mostem ze stoje a naposledy šňůrou. S úsměvem se zvedala, ale v prostřed pohybu strnula. Spatřila něco před sebou. Spíše někoho. Než stačila cokoli říct, dotyčný ji předběhl.
„Co tu děláš? Gymnastiku? Jinak teda ahoj.“, ptal se kluk, tak okolo 20. Neptal se jen z pouhé zvědavosti, z hlasu byl poznat i zájem. Chvíli se na něj dívala, pořád ve strnulé pozici zapřená rukama o zem, svýma oříškovýma očima a nedokázala odpovědět, dosednout nebo cokoliv udělat. Po takovéto na první pohled trapné chvíli se probrala, místo postavení dosedla zpátky do pozice šňůry a otevřela pusu. Po další chvíli ji zavřela, přesedla si na turka a pořád z něj nedokázala odtrhnout oči. Číst dále...

[ přidat komentář ] ( 175 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 110 )

| 1 | 2 | Další> Poslední>>