Není všude stejně 
...všude, vždy a vše...
Změny patří k životu. Třeba dnes jsem se nechala ostříhat. Teda, tak trochu. Mé stříhání u kadeřnice spočívá v udělání nějakého tvaru mým dorůstajícím vlasům, které si necelé čtyři roky náležitě užívám. Sestříhat roztřepené konečky a dát tvar, aby to vypadalo. S ofinou ke kadeřnici nechodím, na to mi vystačí všestranná maminka. Přesto je to pro mě dnes změna. Mám vlasy načesané na bok a ostříhanou ofinu. Dobře, zatím skoro žádná změna. Jenže načesané na opačnou stranu než si vždycky češu já sama. A hned se cítím jinak, nezvykle. Konečky nemám ostříhané o moc, ale jako bych je měla zkrácené o polovinu. Nezvyk. Dost o mých vlasech, přejdu k jiné věci.
Číst dále...

[ 6 komentáře: ] ( 208 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 373 )
Změna v životě baletky (6) 
Chichi, jupí, dopsala ;-).
Slunce nezapadalo jen nad vesnicí, ale také nad nedalekým městem. Amélie byla ponořena do příprav večeře a Štefánek jí samozřejmě pomáhal. V kuchyni ji to bavilo, bylo to její další útočiště, kromě jejího plácku, na které opravdu nedala dopustit. Změnu kuchyně by asi přežila, ale plácku stěží. Měla na sobě oblečení od rána, jen černé kalhoty shrnula a přes tričko s ramínky měla přehozenou modrou zástěru. Když byla v kuchyni, patřila k tomu zástěra stejně jako k plácku potítka a pičutky. Pobrukovala se Štefánkem dětské písničky, strouhala sýr a dopékala večeři. Na malého bylo poměrně pozdě – byl přelom března a dubna a jelikož slunce zapadalo, bylo okolo půl osmé. Jenže byl tak nadšený, že pomáhal za cenu pozdního spánku bez čtení pohádky před spaním. Okolo sedmé hodiny se vrátili rodiče z nákupů, které provedli cestou z práce a nyní odpočívali před večerními zprávami a své ratolesti nechali kralovat v kuchyni.
Číst dále...

[ 5 komentáře: ] ( 224 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 428 )
Kytičky 
Máte je rádi? Já bych možná moc neměla po té, co jsem konečně dodělala herbář a nafotila je na úkol na rádcák. Ale mám. Jsou hrozně zajímavé.
Číst dále...

[ 6 komentáře: ] ( 197 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 392 )
Změna v životě baletky (5) 
Auto se ploužilo kolonou a Robin nadával. Nedošlo mu, že se vrací v té největší špičce a zkysne tak dlouho v ulicích toho smradlavého města. Proto žil na venkově. No, venkov to nebyl, ale bylo tam mnohem klidněji než ve městě. Na semaforu se změnila barva na zelenou a on se opět pomalu rozjel, aby zastavil na další křižovatce. Po tomto téměř nekonečném koloběhu, kdy to vzdal a jen tupě zíral před sebe, se dostávala k poslední křižovatce, kde odbočoval z hlavní. Trošku se mu rozsvítily oči a rozbušilo srdce. Únava pominula, narovnal svá shrbená záda a soustředil se na správnou cestu. Už jen pár metrů a je tam. Tam, kde ji ráno viděl. Poprvé a naposledy. Doufal, že tu bude. Sama říkala, že tu bývá každý den. Ale byla tu ráno, spát tam asi nebude, blesklo mu zase hlavou. Tak co, nebude no. Svět se nezboří. Stejně nevím, co bych jí řekl. Jeho hlava byla v boji. Ale vyhrála ta zamilovanější půlka. Ano, byl si plně vědom toho, že je až po uši zamilovaný. Cit, který mu léta předtím chyběl, nemohl ho najít. Nikdo, spíše žádná, mu ho neposkytla. Cítil se sám, přestože patřil mezi elitu. Mezi takové ty hvězdy. V Americe by jeho cesta pokračovala stipendiem na basketbal na vysoké, byl by všemi milován a… A tady je v Česku, kde je automechanikem. Jaký krásný pád na zem.
Číst dále...

[ 7 komentáře: ] ( 224 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 450 )
Villonská balada 
Možná Villonskou baladu znáte - je založena na protikladech. Mám to už uložené pěkně dlouho zase z jedné hodiny literatury. Nebudu více dodávat. Jen to, že se to nerýmuje, kdybyste to chtěli vědět.

Pravdy se bojím, leč ke lži odpor mám,
krb mi zhasíná, dřeva mám dost,
znám mnoho učených věcí, přesto nevím nic,
odpuštění znám, jen opravdově neumím,
na tváři se zračí úsměv, duše je ztrápena,
nenávidím, přesto miluji.

Mnoho umím, to důležité mi stále chybí,
na vrcholu, a přesto dole,
kráčím výš, povězte mi kam,
vadí mi jas, černobílou nemám ráda,
žiji krátko, nezbývá než život odhadovat,
nenávidím, přesto miluji.

Chci se prosadit, jen sleduji,
dotknout se hvězd, nechci létat,
jsem jednoduše čitelná, mám příliš protikladů,
chci žít v pohádkách, princové jsou na draka,
hudba mi není neznámá, učit se stále musím,
žít chci, ale už mě to tady často nebaví,
nenávidím, přesto miluji.


[ 6 komentáře: ] ( 214 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 391 )
Bajka o ježkovi 
Opět jsme měli hodinu, kdy jsme museli sami psát, takže pokus o veršovanou bajku ;-).

Chodívali lesem ježci dva
byli jako dvojčata
nepoznáš je od sebe
až osudného dne.

Sešli se ti u stromu
na svolanou poradu
že ježci bodliny nenosí
to prý trend je světový.

Loudají se pomalu
myšlenek maj´ hromadu
bodliny je v mysli mučí
rozhodnout se brzy musí.
Číst dále...

[ 8 komentáře: ] ( 223 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3,1 / 412 )
Aforismy na výpravě 
Jeden den jsme zkoušeli skládat aforismy. Řeknu vám, některým se to opravdu povedlo. No, já vám sem zkusím dát výběr z těch mých. Dostali jsme čtyři věty a těm dát druhou část nebo dokončit, aby vznikl aforismus.
Číst dále...

[ 11 komentáře: ] ( 231 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 254 )

<<První <Zpět | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | Další> Poslední>>