[ 5 komentáře: ] ( 199 zobrazení ) | trvalý odkaz | ( 3 / 410 )
U večeře jsme si povídali, přece jen jsme se delší dobu neviděli. Franco povídal o své práci, děti se předháněly ve svých říkankách a Linda přizvukovala. Všichni pochvalovali večeři – přece jen česká klasika chutná jinak než francouzská vybraná jídla. To je taky jeden z důvodů, proč se na mé návštěvy tak těší. Když jsme dojedli, všichni pomáhali uklízet. Vždy, když jsem tady, mám pravý pocit rodiny. Soudružnost, ochota, láska a všechno, co k tomu patří jde úplně cítit ve vzduchu. Franco popadl Nicolase do náruče a šel ho vykoupat, aby ho mohl uložit. Bea si žádala mě, takže za chvíli jsem s ní udělala to samé. Před spaním jsem jim zazpívala nějakou českou písničku, u toho usnou vždy zaručeně. Číst dále...
[ 3 komentáře: ] ( 164 zobrazení ) | trvalý odkaz | ( 3,1 / 348 )
„Děkuji. Večer ti zavolám. Pozdravuj děti a manželku. Ahoj.“ Když jsem vystupovala, myslela jsem, že se rozbrečím. Ani jsem nevěděla proč. Snažila jsem se uklidnit a za chvíli se mi to téměř povedlo. Začala jsem se usmívat a zamávala Idě. Pokračovala jsem do své laboratoře. Když jsem tam přišla, odložila jsem si batoh, oblékla plášť a pokračovala ve své práci. Ale na mém stole něco leželo. Pomalu jsem k tomu přišla a zjistila, že to je bonboniéra. Byl u ní vložený lístek – „Promiň za včerejšek, asi je to na Tebe moc rychlé. Omlouvám se. R.“ Číst dále...
[ 2 komentáře: ] ( 189 zobrazení ) | trvalý odkaz | ( 3 / 261 )
„Milujeme ty, co nás odmítají, odmítáme ty, co nás milují.“
Tohle měla jednoho dne ve statusu na ICQ a rovnou z toho vzniklo zamyšlení na přání. Takže tady je . Číst dále...
[ přidat komentář ] ( 183 zobrazení ) | trvalý odkaz | ( 3,1 / 414 )
„Ahoj. Chtěl jsme ti přinést růže, vím, že je máš ráda. Jenže už měli zavřeno, tak aspoň kytička od nás ze zahrady. A koukám, že jsem udělal dobře. Jedny růže tu už máš – dokonce rudé. Nebudu se ptát, vím, že mi to pak stejně řekneš sama.“ Byla jsem k němu schoulená. Jen jsem se usmála a držela se ho. Až za chvíli jsem se rozhodla, že dokážu mluvit. Číst dále...
[ 2 komentáře: ] ( 172 zobrazení ) | trvalý odkaz | ( 3 / 253 )
Za dveřmi stál on a v ruce měl kytici růží. Překvapeně jsem na něho zírala.
„Chci tě pozvat do jedné restaurace na večeři a něco s tebou probrat. Tohle ti pak vysvětlím.“ Číst dále...
[ přidat komentář ] ( 151 zobrazení ) | trvalý odkaz | ( 3 / 401 )
Žila byla jedna holčička a jeden chlapeček. Byli od malinka nejlepší kamarádi a bylo to na nich vidět. Pořád si hráli a společně rostli. Chodili spolu do školky a pak začali i do školy. Seděli spolu v lavici, učili se spolu a hráli si i spolu. Číst dále...
[ 2 komentáře: ] ( 195 zobrazení ) | trvalý odkaz | ( 3 / 413 )
<<První <Zpět | 1 | 2 | 3 | Další> Poslední>>