Pohled 
Dívám se z okna tam, ven,
za dalekým obzorem,
skrývá cizí země, neznámé.
Květy orchideje růžové
zavazí mi ve výhledu
pozornost svádí dopředu
slyším kapky deště
nebo zpěv mláděte?
To ptáček mluví na větvi
pohladí tím moji duši.
Dolíčky se utvoří,
ale přesto nestačí.
Přemýšlím a trápím se,
i když je to zbytečné.
V mysli bloudím po kraji
schovávám tajné poklady,
co mi nikdo nevezme,
snít totiž nezakáže.
V hlavě domek velký mám
s květinami tvoří ráj
vyběhnu pak do lesa
do toho mého sna.

[ 7 komentáře: ] ( 177 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 367 )
Změna v životě baletky (8) 
Chtěla bych poděkovat Vendy, že mi držela palečky. Obhajobu již mám za sebou, výsledky se dovím v pátek. Na pocity se mě neptejte, mám je dost zmatené a bojím se, ale vše jsem řekla. Nuž, uvidíme. A teď až do vysoké a diplomové práce klid :-D. Divný :-D.
Amélie se posadila, otřela slzy a s úsměvem si přes hlavu navlékla svou modrou zástěru, kterou si zručně uvázala přes boky. Vlasy si sepla do gumičky a ofinu nechala být, teď jí bylo opravdu šumafuk, jak vypadá. Zapnula v kuchyni MP3 do bedýnek, zaposlouchala se do něžné změti španělštiny, angličtiny, francouzštiny a češtiny a přemýšlela, co by tak mohla uvařit. Pak ji to napadlo a s tichým falešným pobrukováním začala vařit krupičkový pudink. Bylo to jednoduché. Uvařit krupičku, smíchat s hotovou želatinou a nechat ve formě tuhnout. Dnes to však chtěla nějak ozvláštnit. Při přemýšlení sebou trhla a ztlumila bedýnky. Uvědomila si, že ji Štefánek volá. Utíkala do jeho pokojíčku, kde malému otřela slzičky a něžné ho vyndávala z jeho postýlky. „Promiň Štefánku, úplně jsem na tebe zapomněla. Co říkáš, půjdeme koupit hromadu ovoce?“
Číst dále...

[ 9 komentáře: ] ( 221 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 281 )
Pod povrchem 
Víte, makám, nestíhám. Ale myšlenky se hromadí, fantasie pracuje a já toužím psát více než kdy jindy. Snad neztratím všechny ty nápady. Takže tady malé uvolnění pro mě, když jsem to fakt potřebovala :-).
Někdy mi únava zavírá oči, povinnost svazuje ruce a vědomí řídí směr. Ale pak, nutně se potřebuju oprostit. Jen vstát, zapomenout, sundat provazy z rukou a vyběhnout. Vyběhnout pryč, daleko od všech lidí. Napít se z pramenu čisté vody, umýt si obličej a skočit do jezírka. Potopit se hluboko. Moc hluboko. Protože tam, tam je jiný svět. Najednou mi v těle proudí nová krev, usměju se, nevím proč. Mám novou sílu.
Číst dále...

[ 6 komentáře: ] ( 228 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 2,9 / 397 )
Smysl života 
Potřeba vidět smysl své činnosti a celého svého života kvůli zdárného vývoje jedince je potřeba cíle. Vzniká z ní tzv. teleologická potřeba (z řeckého téos = cíl). A jak lze z názvu poznat, může být naplněna náboženstvím. Kterýkoli směr náboženství totiž nějakým způsobem řeší to, co nastane po smrti a že je to jakási odplata za pozemský život. A známá postava z historie? Gilgameš, který začal hledat smysl života po té, co ztratil přátelství a zjistil, že smyslem života je udělat něco pro druhé, a proto opevnil celé město. Toť malý exkurz psychologie z mého sešitu ZSV a teď něco dalšího – mého.
Číst dále...

[ 9 komentáře: ] ( 235 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 2,9 / 382 )
Svatební přání (báseň) 
Normálně něco tak osobního bych nepřidala, ale když jsem hledala, tak jsem zjistila, že jich existuje žalostně málo. Takže taková inspirace pro ostatní :-). Pro naši zdravoťačku a vedoucí, co se nám dnes vdávala (jména vynechávám schválně).

Milá ...
milý ...
hodně štěstí
též i dětí
ve Stezce rozšíří řady
donesou nové nápady
na hlídce se nebojí
rodiče poslouchají
ve škole ať se dobře učí
a z života poučí.
Číst dále...

[ 4 komentáře: ] ( 195 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 250 )
Kuku... 
zavolala kukačka
do tiché noci ta
že měsíc svítí překrásně
sladce, bíle, něžně, tiše.
Sedím sama na okně
v ruce mám šálek čaje
dívám se měsíci do tváře
kde nemračí se, nesměje.
Lidé city nehledají
do očí se nedívají
slzy setřít nechtějí
pláčí doma v ústraní
nikdo je tam nevidí
neposkytne objetí.
Jim to přesto nevadí
herci taky pracují
na city se nehraje
v uspěchané, zlé době.


[ 5 komentáře: ] ( 193 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 386 )
Spolupráce 
Jak říká Vendy, jedna šuplíková.
Tma se vkradla
bez pozvání
nezeptala
zda-li může.
Člověk čeká na svítání
je marné jeho snažení.
Slunce zapadlo
kdy zase vyjde?
Až domeček z karet
zvládneme postavit
vyjde slunce
budem zas žít.
Na stavění však
sám býti nesmíš
dej prostor druhým
přijmi jejich dlaň
chce pomoct
ne ublížit.
Neboj se tmy,
slunce vyjde.


[ 6 komentáře: ] ( 189 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 256 )

<<První <Zpět | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | Další> Poslední>>