Rozpolcenost 
Kdysi mi někdo řekl, že jsem rozpolcená osobnost. Důvod? V testu mi vyšlo, že jsem melancholik se sangvinikem. Nemám ráda rozpolcenost a už vůbec ne nerozhodnost. A hlavně už vůbec nemám ráda, jak po mně ve škole čím dál častěji chtějí vědět, na co budu dělat SOČ a jaký obor budu dělat. V maturitním ročníku budu za tři roky, ale SOČ musím začít dělat nejpozději na začátku příštího roku. Ta se mi stane podkladem ročníkové maturitní práce. Krásné vyhlídky, není-liž pravda?
To je to nejhorší, dost věcí mě baví tak na stejno. Nevím, co chci dělat. A když už konečně na něco přijdu, najdu důvod, proč to nechci dělat. Nemám to ráda...
Rozhodování nás provází zkrátka pořád.
Sladké sny...


[ 1 komentář ] ( 187 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 339 )
Dobrou noc  
Sluníčko zapadá za hory, pasáčci pečou bramory.
Sluníčko zapadá za kostel, pasážci lezou na postel.
Nejsem si jistá, jestli je to takto, ale myslím, že ano.
Mně se zavírají očička nad anamorfózní mapou obyvatelstva, takže jdu spinkat.
Dobrou noc dětičky, sluníčko už dávno zapadlo, ale mně zapadá teďka ;-). Je to z místa přesně naproti Lysé hory. (víc vlevo je vysílač, jakoby hned vedle fotky :-)) Číst dále...

[ 4 komentáře: ] ( 189 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 337 )
Naděje 
Myslím, že není třeba více dodávat. Chci jen přidat jednu fotku.

Je z Chorvatska a občas mi přijde čekání na naději jako hledání sluníčka za rákosím. Těším se, až bude vidět hezky. Třeba jak vychází nebo zapadá...
Přeji pěkný víkend.

[ 2 komentáře: ] ( 174 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3,1 / 368 )
Zima přichází 
Pěkný večer přeji. Máme tady prosinec a jelikož sníh ne a ne, přivoláme ho aspoň zimním designem..Teda barvičkama, no.
Co jsem chtěla :-). Nic, jen tak napsat, ono je to fajn sednout a mít možnost někam psát své názory. Taková svoboda. Tak k věci :-).
Blíží se nám Vánoce - svátky klidu, míry, pohody a relaxace. Já Vánoce nemám moc ráda. Jediný, co na nich mám ráda, jsou pohádky a volno. Jinak je to strašná komerce a sice se tvrdí, že to má i jiný význam, ale mi se moc nezdá.
Chtěla bych se podělit o jeden citát. Našla jsem ho při pouštění jedné oblíbené písničky, je od Michaela Jacksona: Ve světě plném nenávisti se musíme ještě odvážit doufat.
Proč Vánoce nejsou o naději? Možná jsou, ale na kolik? Všude kolem nás jsou reklamní letáky, jak si musíme nakoupit stromeček, vánoční ozdoby, horu dárků, u toho reklamy na půjčky a mohli bychom pokračovat. Možná si zajdeme do nějakého kostela ze zvyku na půlnoční a to je všechno. Dáme si štědrovečerní večeři, rozbalíme dárky, užijeme Silvestr a pak hurá zpátky do toho kolotoče.
Jiný scénář? Existuje, ale kolik lidí ho má jiný?
Víte co, já to dorozproberu jindy, pokud by vás zajímal můj názor. Tak mi to prosím dejte vědět pokud možno do Vánoc, nebudu psát Vánoční článek na jaře...
A dám sem fotečku, i když není zimní. Líbí se mi, je z jednoho mi blízkého místa a... Můžu dodat jen: naděje. Tady a teď...
Smějte se, jde to vždy lépe s úsměvem než hněvem...;-)



[ přidat komentář ] ( 183 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 220 )
Cesta z města 
Zase na večer, achjo, asi se budu muset polepšit ;-). Ale k věci. Cesta z města bývá můj obvyklý status na ICQ, když se chystám jet na výpravu s přáteli. Většinou se zrovna balím, ale bývá tam i trochu déle. No a nebyla bych to já, kdybych zase na prázdniny někam nejela. Samozřejmě ve středu frčím z města :-).
Máte raději přírodu nebo jste těmi měšťáckými typy, které milují nakupování? Pokud to druhé, máte můj obdiv, já nakupování hrozně nesnáším a když si musím jít něco koupit... Lituju ty, kteří jdou se mnou, asi tak by se to dalo shrnout ;-).
Už se moc těším, až pojedu. Přijdu na jiné myšlenky, aspoň doufám. Budu s lidmi, které mám ráda a přes uspěchaný týden na sebe nemáme tolik času a hlavně bude určitě spousta zážitků. Nadýchám se čerstvého vzduchu, uvidím sluníčko, kytičky...Možná vám přijdu jako malá, ale já si tak někdy taky připadám. Mám moc ráda sluníčko, hlavně při západu nebo východu. A kytičky - obecně mám ráda přírodu.
No, mohla bych básnit ještě nějakou tu dobu, ale musím jít do hajan, škola volá... Ale pak, za 24 hodin budu doufám sbalená a budu se těšit. Jako malá, a nejsem snad? Nejsme snad všichni pořád dětmi, které čas od času hledají ochranná křídla rodičů, i když se to bojí přiznat? Nejsme malé děti, které se některých věcí bojí a na jiné těší a nic jim nezabrání? Já si stojím za tím, že jsem malá holčička, dlouho budu a možná v některých ohledech vyrůst nechci. To je můj názor a teď se jdu do postýlky těšit na sluníčko. Dobrou noc.
P.S.nějaká ta ochutnávka přírody, když už sedíte u počítače. ;-):-P Číst dále...

[ 1 komentář ] ( 177 zobrazení )   |  trvalý odkaz  |  $star_image$star_image$star_image$star_image$star_image ( 3 / 233 )

<<První <Zpět | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 |