Příběh pro děti 3 
Máte rádi jablíčka? Moc se mi líbí jabloně, když jsou na jaře bíle obsypané květy a mám ráda jabloně, protože se po nich dobře lozí. Máte rádi planá jablíčka? Jsou krásně kyselá, ale někdy z nich bolí bříško. Ale chci se vás zeptat, jaké jablíčko se vám líbí více? Ze zahrádky, čerstvě utržené z větve, nebo z obchodu? Zatím přemýšlejte a já vám povím krátkou příhodu.

Jak jsem už řekla, mám moc ráda jablíčka. Pokaždé si jedno vezmu na svačinu do školy a moc se těším na velkou přestávku, kdy se můžu zakousnout do toho šťavnatého ovoce. Jednoho dne jsem si jako obvykle vzala do školy jablíčko. Bylo krásné, kupované, zelenkavé a vypadalo moc šťavnatě. Ve škole jsem se na něj moc těšila a když jsem si ho vytáhla o velké přestávce, čekalo mě zklamání. Natěšeně jsem se zakousla do toho jablíčka, ale kousanec i celé jablko jsem musela vyhodit. Celý vnitřek jablíčka byl úplně shnilý, ale venku to nebylo vidět. Z venku bylo jablíčko krásné, lesklé a nikdo by ani nemohl tušit, jak je vevnitř prohnilé.
Povím vám tajemství – my lidé jsme často jako jablíčka. Někteří lidé jsou přesně jako to moje jablko ze školy. Vypadají krásně, pěkně vystupují a mluví a vypadají, že mají plno dobrých vlastností. Ale pak, když je lépe poznáme, někdy se může stát, že zjistíme, jak křičí, vztekají se, lžou, podvádí a chovají se nehezky. Stejně jako jsem zjistila já po kousnutí do jablka. No ale pak jsou ještě jablíčka ze zahrádky, které mohou být padané, otlučené a moc se nám třeba nelíbí. Po kousnutí ale zjistíme, jak moc jsou šťavnaté a dobré. A zase je to u lidí stejné. Někteří lidé jsou třeba zamlklí, možná ani podle nás moc hezky nevypadají, jenže když se s nimi dáme více do řeči, zjistíme, že jsou třeba chytří, hodně toho znají, ve věcech se vyznají a jsou přátelští.
Myslím, že znáte příběh, kdy Samuel pomazal Davida za krále. Samuel hledal vysokého pěkného chlapce, a zatím David byl jiný. Ale Pán Bůh Samuelovi řekl důležitou větu: „Nehleď na jeho vzhled ani jeho vysokou postavu, neboť já jsem ho zamítl. Nejde o to, jak se dívá člověk. Člověk se dívá očima, Hospodin však hledí srdcem.“ A tak bych vám moc přála, abyste lidi neposuzovali podle toho, jak vypadají, ale jací jsou doopravdy a jak se chovají k vám, vašim kamarádům i druhým lidem.


Komentáře

Berry 
Vendy: Amen. I já podvědomě, když jdu na nějakou schůzku nebo tak řeším, jak vypadám a několikrát se rodičů ptám, jestli vypadám dobře, i když mi na tom defacto nesejde...

Elisis: Děkuji ;-). Proč bychom se my větší děti nemohly poučovat dětskou formou :-).

Alena: Přesně tak. Hezký člověk hezký uvnitř je v nás zakódováno samo, ale ten zbytek, na to zapomínáme ;-).

Alena 
Moc se mi tento text líbí, chytrá pointa :-) Chtěla bych ale upozornit, že na pohled hezčí lidé mohou být také hezčí na duši :-) Myslím, že je třeba dávat šanci každému, ale památovat, že Člověk vidí dobře jen svýn srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.

Elisis 
Vážně by mě nenapadlo pojmout rčení: ,,Nesuď podle obalu" takto. Líbí se mi, jak se děti snažíš zábavnou tvorbou připravit na život. Když jsem byla ještě menší, nelíbila se mi jedna holka, co přišla k nám na tábor později. Nešlo mi dohromady, proč s námi nebyla už od začátku a že je to nespravedlivé. A a pak se mě jako jediná ujala a ukázalo se, že je hrozně kamarádská.
Ale nemůžu říct, že bych se takovým rčením řídila stále. Poznala jsem i lidi, kteří byli nevzhlední na pohled i na duši ...
Jenže v životě přijdou lidé, kteří se budou chovat hezky a pak se ukážou v jiném světle... A to se bohužel těžko rozezná. Jsem ráda, že tady jsou i lidé, kterým důvěřuji a vím, že by mě nepodrazili.

Krásně napsané Berry ;-)

Vendy 
Ještě bych chtěla říct - přestože máš, Berry, pravdu, opravdu jsme náchylní podlehnout spíš někomu, kdo vypadá hezky nebo sympaticky. Všimni si politiků, jak jsou perfektně oblečeni, hladce oholeni, perfektně ostříhání a mluví jako když másla ukrajuje. Že jsou to šmejdi, vědí všichni, ale přesto, když vystartují s upřímnými tvářemi a starostmi ve vráskách, znovu jim na to spousta lidí skočí a volí je pořád dokola.
Nemluvě o podvodnících v kravatách...
Povrchnost bohužel funguje i ve výběru lidí do práce.

Vendy 
Mniška: Berry ti odpověděla, já bych jen dodala, u nás když opravovali vedlejší místnost, tak u dveří nechali velkou ceduli s nápisem - Nelozit!
Asi aby jim tam děcka nehauzírovaly po schodech a kolem dveří...
Jo, kdybys hledala slovo hauzírovat, tak to je něco jako šmejdit, otravovat, a strkat nos tam, kam nemají...;-)

Berry: pěkné podobenství.
A to jsem si ještě vzpomněla na další druh jablka, které bylo krásné na pohled, mělo příšernou chuť ve slupce a vnitřek byl fajn. Pak si vyber...
Ale máš pravdu, mnozí, co se tváří jako huj, jsou vespod fuj. A naopak, lidi, který bych na první pohled zavrhla, se můžou časem ukázat jako spolehliví, féroví, milí...

Berry 
Mniška: "Lozí" = z infinitivu lozit, lézt (šplhat)
Jé, děkuji... :-) Tak se pak obrať ;-) Také mi to vadí, že se tím sama mnohdy neřídím a když jdu někam na něco jako pohovor, hodně přemýšlím, co si obleču, jak se učešu. Protože je to ve společnosti zakořeněné. A přitom, když se každý obleče čistě a vkusně, stačí to. Ale nám ne, my potřebujeme ještě více, abychom vynikali... To jen takové postesknutí nad zakořeněností. Také se tím snažím řídit, ale stejně jako tobě, mi to často nejde :-(

Mniška 
Můžu mít před konstatováním otázku? Co znamená "lozí"?
Jinak se mi Tvůj příběh líbí, je pro děti úžasně srozumitelný. Vypadá to, že dětem opravdu rozumíš a snažíš se je něčemu přiučit, to je správné. Tebe bych chtěla za vychovatelku svých snad budoucích dětí :) myslím, že bych se nemusela bát toho, že by z nich byli floutci.
S těmi jablky a lidmi máš pravdu. Musím se ale přiznat, že i když si tuhle pravdu uvědomuji, je pro mě někdy těžké se jablíčkovou radou řídit a myslím, že je to těžké pro nás pro všechny. Na jednu stranu mám za to, že je to v nás zakořeněné, zcela automatické, když nějaký člověk nezaujme, a většinou právě svým vzhledem, nemáme potřebu se s ním sbližovat. Už hodněkrát jsem poznala, že i na pohled nehezcí lidé můžou být krásní na duši a vím, že to tak může být. Stejně mám pocit, že je to trochu zažité, asi proto, že to tak skoro vyplynulo z jedné knížky o psychologii. Tím ale nechci říct, že tohle nejde překonat, věřím v to, že to lze dokázat.

Vložit komentář
Vyplňte formulář níže a přidejte váš vlastní komentář.









Vložit:
:-) :-P :-( ;-)