Avatar
Neohlížejte se smutně za minulostí, už se nevrátí. Raději moudře využijte přítomnosti. To je správná cesta. (Henry Wadsworth Longfellow)
V poslední době je ekologie velmi populárním oborem. Potraviny jsou značky bio, automobily se vyrábí na vodíkový pohon a jiné ekologické vymoženosti. Někteří se ohlížejí zpátky a vzpomínají, že ropných havárií bylo méně, vzduch byl čistčí a těch nemocí také tolik nebylo. Měli bychom se svým dřívějším činům postavit jako společnost čelem a začít je řešit. Minulost už nezměníme, ale už nemusíme své životní prostředí více znečišťovat.
V současné době se zabývám kontaminanty v půdě, konkrétně těžkými kovy v okolí fakultních a brněnských nemocnic. Touto problematikou se společnost vůbec nezabývá, protože viditelnější jsou kontaminanty ve vzduchu a ve vodě. Vzduch dýchá každý a smog je viditelným projevem znečištění proudícího z továren. Vodu také pije každý a jsou pro ni vytvořeny limitní hodnoty. Avšak půdou se už lidé příliš nezabývají. Zabývají se jí zemědělci, aby nepřekročili normu hnojiv a aby potraviny, které připutují na náš stůl, nebyly příliš kontaminované nebezpečnými látkami. Ale i tomuto problému se pozornost věnuje až posledních 20 let.
Některé těžké kovy mají specifickou vlastnost – mohou se do těla vstřebat kůží. Mezi ně patří například Hg, Cu, Ni, As a Co. Takže pro vysvětlenou – když si bude vaše dítě hrát na zahrádce, kde je zvýšený obsah těchto kovů, může je mazovými žlázami na rukou vstřebávat do svého těla. I z tohoto důvodu jsem prováděla kontrolní měření obsahu těchto těžkých kovů v půdě na dětských hřištích v nemocnicích, dále v parcích a blízkosti lékáren.
Limity kovů v půdě nejsou žádným zákonem ani vyhláškou pro nezemědělské a nelesnické půdy řádně ošetřeny. Jako limitní hodnoty jsem použila kritérium B z metodického pokynu MŽP, které je aritmetickým průměrem kritérií A (přirozený obsah prvků v přírodě) a C (rozdělení na parkové, obytné a další oblasti). Při překročení hodnot v rámci tohoto kritéria se již jedná o znečištění, kterému je třeba dále věnovat pozornost a tento problém náležitě řešit.
Na základě tohoto kritéria jsem tedy srovnávala své výsledky měření z půd v bezprostřední blízkosti nemocnic a výsledky jsou následující. Mezi překročené hodnoty spadá Hg – limit je 2,5 mg/kg sušiny a v jedné z nemocnic byla výsledná hodnota 2,2 a na druhém kontrolním místě 3,8. Přestože je toto překročení alarmující vzhledem k ostatním nemocnicím, které obsahovaly Hg v půdě nejvýše 1 mg/kg sušiny, má jednoduché vysvětlení. Vedle areálu zmíněné nemocnice se nachází již nefunkční zbrojovka a vedení nemocnice mi sdělilo, že zbrojovka dlouhá léta nedbala žádných ekologických předpisů. Protože podzemní voda teče směrem ze zbrojovky přes areál nemocnice, mohly se kovy takto dostat do půdy pod nemocnicí. U ostatních prvků hodnoty nepřekračovaly kritérium B. Zajímavostí je Zn, který je v mnoha areálech nemocnic zvýšený, ale prozatím nepřesahuje limitní hodnoty.
Přestože nám zatím riziko nehrozí a kovy nepřesahují limitní hodnoty, měli bychom se snažit jejich podíl v našem okolí nezvyšovat. Z půdy se totiž lehce dostanou do podzemní vody a dále koloběhem vody v přírodě na pole a do potravin na náš stůl. Naopak bychom se měli snažit těžké kovy z přírody postupně odbourávat. Protože jak je známo, chyby se dělají lehce, ale hůře a delší dobu se odbourávají.
Komentáře
Mniška: Zrovna před chvílí mi přišla první odpověď, sama jsem zvědavá
. Podrobnější článek o měření přibude (musím napsat článek o své práci v cizím jazyce pro laiky - napíšu ho česky sem, vy mi pomůžete, jestli tomu rozumíte a pak budu překládat 
, doufám, že vám nepolezu krkem :-D).Moc děkuji za povzbudivá slova!signora: Obávám se, že takovýchto případů je více. Už jen jak jsem mluvila s některými nemocnicemi to vím... Je to hrozné...
Vendy: Tak ono stačí, když taje sníh nebo příliš prší a už se hnojivo odplavuje a snadno prosakuje do nižších vrstev. Je to zamotaný kruh. Rtuť je právě jedinečná i tím, že se z půdy přímo vypařuje do ovzduší a srážkami vrací na zemi. V laboratoři, kde jsem jedno z měření prováděla, se právě specializují na měření zemědělských půd
.Elisis: Velmi mě to baví, jen je to šílený žrout času :-D.
Děkuji moc všem!
Jsi vážně podnikavá, že se pouštíš do něčeho takového a jen nesedíš a nevzdycháš si, co bychom pro přírodu mohli udělat. Článek k zamyšlení. Také doufám, že tvé poznatky se využijí a nebudou jen tak na okrasu. Pomáháš, děláš dobrou věc a zároveň tě to (pokud správně tuším) baví. Začínáš velice dobře, z toho se může vyklubat velká věc
Držím ti palce ve tvých dalších poznatcích Pozoruhodný článek. Nezkoumala jsem tuto problematiku, ale už jsem slyšela, že i zemědělská půda je přehnojená (i když se takzvaně dodržují limity). Určitě to má vliv i na vodu, a na vzduch. Takže, dýcháme, jíme a pijeme jedy. Možná v zanedbatelném množství, zatím se na to nikdo neotrávil, ale co nemocí a nemocných dnes je, to dřív nebývalo. O nemocných dětech ani nemluvě.
Jsi dobrá, že se tímto zabýváš a doufám,že tvá práce neskončí někde v archivu, ale že se někomu bude hodit pro další zlepšení prostředí.
Ten článek je opravdu velice zajímavý a bylo by moc dobře, kdyby tvůj výzkum nikam nezapadl a výsledky z něj byly použity pro ozdravení prostředí, ve kterém žijeme.
Pracovala jsem v akumulátorce, kde jsme sice měli čističku na vodu, která odtékala z provozu, ale ... na dvoře byla tzv. halda, na které se ručně rozbíjely akumulátory a olovo, ze kterého byl akumulátor sestaven se z baterií "těžilo" a pak se následně používalo na odlévání spojek nebo kontaktů. Na haldě zůstával Pb prach a zbytky kys. sírové. Při dešti se ten "sajrajt" dostával do kanalizace. Půda byla těmito jedy také promořená.
Před dvanácti lety byl provoz uzavřen.
Ted' na tom pozemku, který je stoprocentně jedovatý, stojí nové obytné domy. Nedávno jsme se bavili s bývalým kolegou z akumulátorky a shodli jsme se na tom, že noví obyvatelé ani možná netuší, na čem bydlí.
Jen developerská firma z toho bude profitovat.
Velmi zajímavý a poutavý článek. Dobrý poznatek s tím, že chyby se dělají lehce, ale jejich odstraňování už je horší. Zajímalo by mě, jestlipak nemocnice třeba využijí Tvých užitečných poznatků a budou s tím nějak pracovat. Zajímalo by mě také, jak přesně takové měření děláš, jaké k tomu potřebuješ pomůcky apod. Vážně skvělé, mělas i skvělou myšlenku, kterou se asi zabývá jen málokdo. Začínám věřit tomu, že jednou vykonáš něco moc velkého a užitečného :)
Vložit komentář
Vyplňte formulář níže a přidejte váš vlastní komentář.