Avatar
.Končí jarní kolo Studenti čtou a píší noviny. Mladá fronta vypsala 3 témata během 6 týdnů a studenti měli možnost napsat článek, výborné z nich noviny zveřejnily. Třetím tématem je Krteček ve vesmíru.
Téma č. 1: Jaký druh "slávy" je podle vás pro společnost prospěšný? Má být hrdá na nejrůznější superstars?
Dnešní doba jde kupředu. A spolu s ní i nároky. Už se nechceme dívat na ošklivé, přestože geniální lidi. Laťku jsme opět posunuli o kousek výše. Kam že? Potřebujeme lidi charismatické, pěkné na pohled, osobité, hlavně žádné stydlivky. Takže ideál vědecké pracovnice je kandidátka na miss, zpěvačka se musí umět po pódiu dobře hýbat a svůj falešný hlas umět prodat a herec nemusí umět mluvit, když má dokonalý vzhled a je ideálem slečen.
Ale opravdu toto chceme? Protlačit zlato na úkor důležitého? Mít krásné lidi, kteří nejsou tolik chytří? Vždyť všechno zlato jednou pomine…
Chtěla bych lidem vrátit zrak. Aby nebyli tolik slepí a dívali se lidem do duše a až pak na vzhled. Nedávno jeden vyučující pronesl, že dnes už není touha po chytrých, jako charismatických vědcích. Můžou být sebevíc geniální, ale nepomůže jim to, pokud svou práci neumí správně prezentovat, prodat a být ve správné míře namyšlení. Jenže opravdu to tak musí být? Einstein myslím nebyl žádný krasavec a kdyby ho společnost zavrhla, ochudili bychom se o důležité poznatky.
Vrátím se třeba k té hudbě. Mnohdy se do finálových kol „superstar“ dostanou „zpěváci“, nad kterými mávneme rukou, že tohle bychom taky dokázali. Jenže oni mají jiskru v projevu, takové to charisma, vypadají jako modelové a mnohdy tím zastíní opravdové skromné zpěváky. Tak si říkám, k čemu ta soutěž je. Ale není tak špatná. Kdyby neobjevila třeba Anetu Langerovou, mě by to dost mrzelo. Jenže to je už také pěkných pár let dozadu.
Takže jak to je? Že bychom hledali kompromis mezi krásou a genialitou? Protože co je krásné napohled je krásné i uvnitř? Že by? Tak zkusmě zavřít na chvíli oči a podívat se na lidi vnitřním pohledem, do jejich duše. Najednou zjistíme, že sousedka vedle byla v zahraničí úspěšná ve vědecké soutěži a například náš spolužák hraje výborně na několik hudebních nástrojů, ale my si jich nevšímali pro jejich skromnost a tichost. Což je dost škoda. Tak proč to nenapravit? Vždyť my jsme ti mladí, co brzy vše dostaneme do rukou.
Komentáře
Vendy: Moc ti děkuju za gratulaci. Uvidíme, ale bylo to takové milé pohlazení. V rámci školních exkurzí na konci školního roku se mi povede dostat do vydavatelství MF Dnes, tak se těším, že se podívám, kde si můj článeček četli .Maškaráda: Ooo, všechny články se mi vždycky líbí v tom smyslu (teda většina), že si říkám: jo, tohle jsem nějak chtěla říct. A když jsem viděla nadpis svého článku (upravili ho), říkala jsem si, hele, někdo s podobným smýšlením. Až po prvních pár větách mi došlo, že je to moje :-D. Že kamarádovi moc gratuluji
.Denie*: Takový měl být, děkuju moc
.Wow, tak to ti gratulujem, že ti článok vyšiel v novinách! A nie je sa čomu diviť, je naozaj krásny a na zamyslenie:))
Musím uznat, že ten článek je skvělý. Když se mi dostaly do rukou noviny, říkala jsem si, že tohle už jsem někde četla. Jaké bylo mé překvapení, když jsem si uvědomila, že autor jsi ty!
A nejvtipnější na tom bylo, že na té samé stránce byl článek i od mého kamaráda. XD
Jen tak dál, dívčino!
Ještě jsem ti, zlatíčko, nepogratulovala k vydání článku v novinách.
Myslím, že je to úspěch - a i když v komentářích mnozí nesouhlasili, jak jsi psala, pořád je to první krok . Věřím tomu, že se to podaří napsat i další a že je taky umístíš...
Pavel: Já vím že ano. Ale zatím mám smutnou zkušenost s upředňostňováním krásných lidí na úkor vědců. Vím, že to tak není vždy... Jenže o těch lidech se moc neví, i když jsou úspěšní. Protože třeba vědecký svět je trochu samostatný...
Mniška: No... Zveřejnili to na blogu idnes, aby se k tomu mohli lidé vyjádřit, a rekace jsou spíše opačné. Že nevím o čem mluvím a tak... Ale jsem ráda, pokud ti lidé mají opačnou zkušenost než já, tak to má být
.Nedivím se, že ti ten článek v novinách otiskli, opravdu to má vznešenou myšlenku a naléhavou zprávu, nad kterou bychom se měli vážně zamyslet. Je to problém dnešní společnosti, ta posedlost krásou a vším nesmyslně povrchním. Taky mi to hodně moc vadí. Tohle, psaní do novin, je jistě dobrá příležitost, jak na to lidi upozornit. Doufám, že si to přečetlo hodně lidí!
Blahopřeji ti k článku. Vždycky potěší úspěch.
Krásní lidé se možná rychle prosadí, ale obvykle stejně ta jejich sláva moc dlouho netrvá. Na druhou stranu by měli lidé o svůj vzhled víc pečovat. Přeci jen i dost napovídá jakého člověka máme před sebou.
Vedny: Jsem ráda za Tvůj komentář. A s tou čistotou souhlasím, se vším. Jen pro zajímavost dodám, že v latině jsou oba citáty: Šaty dělají člověka i Šaty nedělají člověka.
Ještě k těm rychlokvaškám... vzpomínám si na ty světové soutěže, kdy několikrát vyhráli lidi, o kterých by si porotce podle vyjádření neopřel ani koště. Posledně ta nadaná zpěvačka, teď si nevzpomenu na jméno, a před několika roky to byl nějaký švédský kluk, pihatý, trochu oplácaný, s křivýma zubama. A když zazpíval, porota sedla na zadek.
Protože lidi se dívají hlavně očima, až potom srdcem.
Protože krása otvírá dveře a ošklivost je zavírá.
Protože šaty dělají člověka.
A je to nespravedlivé, ale je to tak... po pravdě, když potkáš někoho cizího, taky na tebe působí příjemně nebo nepříjemně. Myslím teď pocit, instinkt. Já si vždycky říkám - kdoví jaký je. Ano, ovlivňuje mě to taky, ale už jsem se naučila nedělat předčasné závěry a pro takové lidi si nechávám konečné hodnocení až po čase. U některých je to poznat opravdu na očích, jsou krásní, usměvaví, dobře oblečení a upravení, ale oči mají studené.
Všichni nemůžeme být krásní, ani mladí, ani štíhlí, ani perfektně oblečení. Ale pěkný vzhled může kladně ovlivnit komunikaci a k tomu, aby člověk dobře vypadal, nemusí mít oblek nebo kostým za několik tisíc, ale dobře sladěné a čisté oblečení a upravené ruce a vlasy.
Tady ty zpěvácké rychlokvašky, které zmiňuješ, jsou dokonalým obrazem doby. Povrchní, lehce zazáří a rychle vyhasnou. Věřím pořád tomu, že trvalé hodnoty se opět dostanou do popředí, jen to prostě déle trvá.
(Potěšující je už tvoje zamyšlení, doufám, že nejsi ve svém myšlení osamocena a že takových lidiček je víc.)
Mám za sebou těžké období, možná ještě pokračuje a bude, ale to je jen začátek komentáře, abych vás uvedl do obrazu toho, co chci napsat.. Závidím lidem, kteří žili v době středověku.. žili, pracovali, měli rodinu a o tu se starali, nestarali se o to jak vypadají, že nejsou slavní.. ano možná měli sny, ale byli nohama víc na zemi.. Tak proč dnes taková společnost není.. Proč všichni dychtíme (i já) po kvalitním vzdělání za hodně peněz na výplatní pásce, po prestiži, po slávě, která po smrti vyprchá stejně rychle jako bublinky v pití, proč? Proč jsme tak neohleduplní a bezcitní k lidem kolem sebe, ke starým (důchodcům) i ti jednou byli mladí a myslím, že měli větší úctu a respekt ke starším než my dnes.. Měli bychom se zamyslet nad tím, co je pro nás opravdu důležité.. Sláva, genialita, popularita, moc, nebo na druhé straně ohleduplnost, selský zdravý rozum, laskavost a úcta.. Podle mě je druhá varianta pro naši společnost prospěšnější. Co myslíte?
Vložit komentář
Vyplňte formulář níže a přidejte váš vlastní komentář.