Prázdniny 2016 – rodinná dovolená II – Šumava

Pokračujeme. Abychom se dostali k té jachtě 😉

6. den – 13 km

Dneska jsme si přispali a chytla nás leonóra. Po snídani se J. odvažoval do ledového bazénu, já si četla Vojnu a mír a až po 11. jsme vyrazili. Protože bylo zataženo, chtěli jsme na Kašperský hrad. Ale bylo zde příliš mnoho turistů. Tak že pojedeme na Modravu. Zastavili jsme u Hradlového mostu, kde jsme také loni byli, podívali se na prázdnou Vydru a vysvětlovali Německým turistům, jak se dostanou na Tříjezerní slať. Tak nás to zaujalo, že jsme se tam sami vydali. Přejeli jsme tedy na Modravu, kde ale bylo hrozně drahé parkování. Také mě mrzelo, že nepoznávám místa ze seriálu Policie Modrava. Bylo zataženo a spadlo pár kapek, ale vydali jsme se po červené okolo Dřeváku. Zde cyklisté odkládali děti – výtvarno-dřevařské muzeum. Po 120 m se dojde k novému mostu, s kterým připojená cesta stála téměř 7 milionů. Přestože před 120 m most i cesta navazující na cyklostezku jsou. Raději jsme šli dál. Kousek za mostem je nouzové nocoviště a po 2,5 km se odpojí od červené turistické značky a jde se (od Rybárny) 1 km po cyklotrase do velmi prudkého kopce. Na jeho vrcholu je cíl – Tříjezerní slať. Opět je zde dřevěný herbář a 3 krásná rašelinná jezírka. Akorát cestička je rozbitá – nedávno ji provizorně spravili a po létě bude následovat velká rekonstrukce.

Celý příspěvek

Prázdniny 2016 – rodinná dovolená I – Novohradské hory

1. den – příjezdový den

Cesta byla nekonečná! Dálnice naproti nám stála, na okresce jsme kvůli bouračky museli čekat a navigace nás do kempu hnala oklikou. Nakonec se však povedlo a jsme tady. Chatka v 5 odpoledne není přichystaná, ale po chvíli dostáváme klíče. Idylu ruší zaparkované auto přímo pod okny a hučící hnízdo ve střeše chatky. Cestou jsme jacísi ucabrtaní, na večeři dojídáme rizoto, které jsme si přivezli. J. ožije a po pár kolech žolíku nás přemluví na pingpong. Pořád tu ale létá otravný hmyz a kouše. Od rybníků tu však jde chlad – jsme v části Veveří Nových Hradů. Nástěnka autokempu říká, že ve městě je kovář a výstava starého života, dále nabízí půjčovnu raftů, kánoí a kol. Před spaním nám tatínek předčítá Neználka.

Celý příspěvek

Prázdniny 2016 – tábor

Letos je to fakt dlouhé, tak doporučuji rozdělit do deseti dnů. Protože popisuji zážitky, komplikace, ale i celý program celotáborové hry o Lesním království včetně popisu her.

Jestli jsem loni měla pocit, že tábor začal hekticky, neznám pak přídavné jméno pro letošek. Věděla jsem, že budu hlavní vedoucí kvůli více komplikacím. Porady jsem se snažila tlačit okolo ledna až března, protože jsem tušila, že okolo května už nebudu mít ani já ani nikdo další čas. Z pěti vedoucích jsme totiž 3 letos státnicovali. A to není sranda… Když čtvrtý vedoucí začne mít zdravotní problémy a pátému vedoucímu onemocní dítě. Tábor jsme ale neodvolali a vrhli se na něj. A s Boží pomocí vše dobře dopadlo!

Celý příspěvek

Procházka

Potřebuji zpomalit, nadechnout se, abych měla sílu k dalšímu rozběhu. Zachumlaná ve velkém červeném kabátě vycházím z nemocnice s bolavou rukou. A hned u ní jsou růžolící bílé nevěsty okolo kříže, které k zastavení přímo vybízejí. Zastavuji se, dýchám, procvičuji konečky prstů pravé paže, nakonec se rozhoduji a pomalým krokem jdu k řece, okolo které vede cyklostezka, po které se vydám.

Celý příspěvek

Barvy

Barvy nás provází pořád. Spory, zda je život černobílý a výtky, ať ho nepozorujeme přes růžové brýle. Ale už zapomínáme komentovat, zda máme dnes modrý či zelený den. Při vaření se mi barvy moc líbí – tatínek moc rád používá do své speciální polévky červené papriky, aby byla lahodící i oku. Dokonce jsem jednou četla, že modrá barva značí nebezpečí, a tak člověku modré věci nechutnají, vyhýbá se jim. A proto jsou švestky do fialova a děti milují šmoulovou zmrzlinu. Na zvířata má podobný účinek žlutá. Proto ji mají včely a vosy.

Celý příspěvek

Návštěva u babičky

Léčím si bradavici. A nebaví mě to. Mám ji přesně pod bříškem palce levé nohy. V pátek byl krizový den. Léčba začala zabírat, to znamená, že se ranka otevřela na velikost špendlíkové hlavičky a chůze mě strašně bolela. A tak jsem kulhala na druhou nohu. Která mě taky bolela. Protože mě pobolívá její kotník od tábora, kdy jsem si ho vyvrkla nebo co se mi to stalo. Ale o tom nechci mluvit, myslím, že jsem moc mladá na naříkání nad zdravotním stavem. Vždyť mi v důsledku nic není.

Celý příspěvek

Nákup

Dnes jsem cestou do obchodu viděla překrásný západ slunce. Není typický pro město. Světlo se odráželo od oken panelových domů na protějším kopci, mě na křižovatce míjel vojenský džíp a já zabalená až po uši pozorovala stavební stroje. A v autosalonu někdo volal: „Počkejte, pane profesore!“ Už jsem byla u obchodu. Vytáhla jsem z kapsy klíče a z kroužku vysunula plastový peníz, abych započala boj se smýkajícím vozíkem. Při vjezdu do obchodu mi došlo, jak nevhodnou dobu na nákup jsem si zvolila. Čtvrteční odpoledne, kdy jdou nakoupit všichni. Chtějí se vyhnout páteční špičce a navíc jsou slevy z nového letáku.

Celý příspěvek

Prázdniny 2015 – rodinná dovolená aneb Kam s vozíčkem

Jak jsem zmiňovala, rodinná dovolená nám začala NG festem – z něj jsem zvlášť popsala Pavla Helana, který mě velmi nadchl. Pak jsme trávili čas na výletech a na Šumavě – ale vše je protkáno jedním prvkem. Mohli jsme tam, kam se dostane vozíček. Zmiňovala jsem, že maminka měla ošklivý úraz kotníku a nemohla chodit. Dovolenou jsme v jiný termín mít nemohli – a tak jsme vypůjčili vozíček a dovolenou přizpůsobili tak, abychom maminku do končin mohli tlačit. Protože není úplně jednoduché takové oblasti najít, chci se o ně podělit.

Celý příspěvek