Ráno jsem vstala do tepla, okolo jedenácté padla teplota k – 20 °C, ale pak už se zase oteplovalo. Vím to, protože se Sika dobývala domů a ty dveře nám fakt zlobí. Po probuzení jsem tedy topení postahovala zase na původní teplotu, vyvětrala si v pokoji a na snídani si nachystala zbytek borůvkového Skyru s vločkami. Do nemocnice jsem šla sama, protože Sika měla kvůli pozdnímu návratu zpoždění, tak jsem cestou vynesla smetí. Před každým domem je popelnice na běžný odpad a na bio. A pak na pár místech ve městě jsou popelnice i na plast, papír, plech, sklo, … Petky ani plechovky tu nestlačují a vrací to nějak v celku. A u papíru rozlišují měkký a tvrdý z krabiček (v nemocnici minimálně). Rozjíždí v nemocnici nějakou třídící kampaň a docela to prožívají.

Celý příspěvek →

Spala jsem poměrně dobře a dlouho. Chvilku jsem se válela v teple a pak už opravdu vstala. Ale překvapilo mě skákání teplot – když jsem vstala, bylo venku asi jeden nebo dva stupně nad nulou, pak jsem viděla začínající východ slunce v devět (přestala být černá tma a nad horami začal jemný proužek šeda), za půl hodiny teplota klesla na – 5 °C a když jsem odcházela z domu, zase se zhoupla na – 3 °C. Rozcvička dnes byla jasná – přestalo svítit světlo na záchodo-sprše, tak jsem našla  5 náhradních žárovek ve skříních, vytáhla žebřík, sundala kryt a jednu po druhé žárovky zkoušela, až ta pátá byla funkční. Zbytek jsem položila do předsíně na stůl, ať se to neplete, protože jiné náhradní jsem nenašla. (a to pomíjím, že mi nesvítí druhé světlo v pokoji, ale to mi primárně nevadí) Na snídani jsem si dala bílou kávu, borůvkový Skyr s vločkami a mramorovou buchtu.

Celý příspěvek →

Ráno bylo teplo a nasněženo – okolo 4 stupňů (tedy jsem zvolila tričko s krátkým rukávem pod svetr) a pak cestou do nemocnice jsme šly neprojetou cestou, takže v porovnání s projetými kolejemi na konci ulice v noci napadlo tak 8 cm sněhu. V rámci rozcvičky jsem si posbírala, poskládala a poklidila prádlo, uvařila první z druhého kola kaší (čokoládová s kešu oříšky). A včerejší rest, Siku toaletní papíry koupila 🙂 Dneska jsem si vzala tradiční tmavě modré oblečení.

Celý příspěvek →

Aniž bych to plánovala, dnes jsem mohla přijít až na 9 kvůli poradě celého oddělení s vedením. Stejně jsem se vzbudila s budíkem, ale aspoň jsem o pár minut déle lebedila v posteli, ze které mě pak stejně vyhnal nesnesitelný hlad (měla jsem ho už při návratu, ale přece nebudu v noci jíst). Udělala jsem si ovesnou kaši s kustovnicí a protože jsem se cítila unavená, dodala si cukry bílou kávou. Když z pokoje vyšla Sika, říkala jsem jí, ať na mě dnes nečeká, že jdu na později. A protože v noci po návratu jsem doplnila předposlední toaletní papír z těch 8, co jsem koupila, jestli by byla tak hodná a koupila. Ani jsem to nemusela dopovědět a že je to jasné, že koupí. Já posnídala, dopsala a šla do nemocnice. Když Sika odcházela, sněžilo, a když jsem šla 30 minut po ní já, její stopy jsem nenašla…

Celý příspěvek →

Dnes ráno jsem měla chuť na změnu, tak jsem si ji dopřála v podobě bílého Skyru s vločkami a banánem. Teplota klesla na -7 °C, ale zatím to výrazněji neklouže. Svou velikost kalhot jsem rychle nemohla najít, tak jsem si vzala bílé a středně modrou halenu. Jen je nepříjemné, jak se doma navleču, sprintujeme kopec do nemocnice,  v šatně se zas převlékám, tak je tam nějak moc teplo a připadám si jak v sauně 🙂 Klara dnes nebyla, protože byla na zavolání (měla noční).

Celý příspěvek →

Když vás ráno nebudí východ slunce, ale západ měsíce, asi to znamená, že jste 100 km od severního polárního kruhu. Ale jinak jsem měla pocit, že jsem se vzbudila vyspaná, jen jsem celý den byla nesmírně unavená. Kolegyně Sóleig říkala, že četla, že dnes má být nejunavenější a nejdepresivnější den. Posnídala jsem ovesnou kaši s kešu oříšky a brusinkami, v nemocnici si našla svou velikost tmavě modrého oblečení (modrá je nejdostupnější, ale chci ještě nafotit ostatní barvičky :-)) – prádelna zase doplnila stavy (perou 3x týdně).

Celý příspěvek →

Když jsem si večer čistila zuby, přišla Arnie, tak jsem na ni vykoukla s kartáčkem v puse, ale ona hned zapadla do pokoje. A Sika přišla někdy v noci. Vyspala jsem se dlouho a dobře, ráno jsem slyšela odejít Arnie, šla si udělat bílou kávu na snídani, když je ten víkend, a rakytníkovou ovesnou (chápete, ani nepřibývá nádobí v kuchyni, ale pravda, prázdná láhev od vína a smetí na lince jo). Než se mi kaše odstála, zapnula jsem pračku a zavřela dveře od kutlochu (prádelna s uklízecí místností a přitom pokoj), ať tím Siku nebudím. Ale ta pračka je naštěstí tichá. Po bohaté snídani a čtení jsem prádlo pověsila, sebe oblékla a vyrazila k přístavu. Jen jsem musela dávat pozor, tajíce-mrznoucí led fakt klouže. Schody u hlavního kostela ale byly suché.

Celý příspěvek →

Když jsem se večer chystala vlézt do postele, šramotily klíče, ale trochu jinak než od Siky, která jsem myslela, že odjela domů na víkend. Nakoukla jsem a ona nová spolubydlící Arnie. Zalezla hned do pokoje, já nechala pootevřeno, kdyby něco potřebovala, nic, tak jsem šla spát. V noci jsem spala nějak neklidně a zjistila, že někdy přišla i Sika, takže jsme tu spaly po týdnu zase tři. Ráno jsem se vzbudila kvůli nočnímu buzení trochu později, Arnie byla pryč, já si posnídala štolu, bílou kávu a borůvkový Skyr. Naprosto mě na záchodě šokoval výhled na východ slunce, první tady. Rychle jsem se oblékla a byla ho fotit – přes 40 fotek. Bylo to tak báječné, že dokonce Islanďani si to fotili a čas jakoby se na pár desítek minut zastavil.

Celý příspěvek →