Pro sebe i pro ty, kteří by někdy jeli na Island, přiložím níže odkazy a tipy na aplikace a webové stránky nejen na měsíční pobyt v Akureyri.
Tipy a triky pro pobyt na Islandu
1
Archiv rubriky: Plynkáček v Akureyri
Stáž RA v Akureyri Hospital, Island 1/2019
Úvod
Když jsem se rozhodla vyjet v rámci studia na zahraniční pobyt, ukázalo se, že pro radiologické asistenty je to mírně komplikované. Erasmus studijní v našem případě smysl spíše nemá (neexistují předměty, které by se mohly uznat) a pracovní, např. freemover, se musí domlouvat po vlastní ose. Přesto po nějaké době internetového bádání jsem objevila Erasmovou skupinu ryze pro radiologické studenty, která funguje na 3 měsíce jako studijní pobyt s konkrétním tématem a prací v nemocnici. V roce 2018 skupina byla nefunkční, teď opět začala fungovat. Snažila jsem se obepisovat postupně nemocnice ze seznamu, ale domluva vždy ztroskotala na tom, že neexistuje smlouva z České strany, případně už mají na celý rok 2019 plno. Nahodile jsem napsala mimo seznam do 2 nemocnic na Islandu – v Reykjavíku bylo plno, ale z Akureyri mi odepsali po měsíci, že by místo měli a dořešili jsme detaily.
Plynkáček v Akureyri 30
Let až na občasné turbulence a pláč dětí a aroganci Poláků probíhal dobře. Po příletu jsem si vzala batoh a šla se dát po letu trochu do kupy na záchody. Mám skvělou dentální hygienistku, která mě motivuje pečovat o zuby, a tak kartáčky včetně mezizubních nechyběly v mém příručním zavazadle. Díky tomu jsem nevynechala ani při příjezdu, když mi batoh o den ztratili.
Plynkáček v Akureyri 29
Poslední celý Islandský den strávený objevováním Reykjavíku. Ráno jsem se vzbudila trochu rozlámaná – bylo trochu rušno jak pořád některá z děvčat vstávala nebo šla spát. Asiatky totiž při čištění dělají zvuky jako při zvracení a to se moc nedalo… Šla jsem si tedy udělat ovesnou kaši s kustovnicí, nějak mi to nestačilo, tak jsem slupla i rajskou polévku, sbalila si věci, nechala je na recepci, odhlásila se a vyrazila do města. Ale nic moc – hrozná mlha a já naznala, že Reykjavík mi přán není. Šla jsem do Krónanu, že si koupím oříšky, neměli, tak aspoň 2 velké rohlíky s rozpečeným sýrem. A pokračovala kolem pobřeží. Najednou jsem si ale všimla, že vychází slunce a proráží mlhu. Od té doby už bylo krásně.
Plynkáček v Akureyri 28
Spala jsem trochu trhaně a hned, jak jsem ráno vstala ještě před budíkem, jsem jako první trochu přerovnala batoh podle toho, jak se mi to jevilo v noci za lepší a přes rozedření prstů o zipy se povedlo. Posnídala jsem zbytek vloček se zbytkem sušeného mléka a zbytkem místního cukru se skořicí (namočila už večer, takže taková kaše bez vaření, tatínek mi vždycky říkával, že to jedl, když dělal na šachtě s marmeládou myslím). Dobalila batoh a nachystala svrchní kalhoty a svetr, asi stokrát překontrolovala každou místnost, obsah plátěnky, zavřela okno na záchodě, dooblékla vrchní vrstvu a vyrazila. Naposledy nemocniční kopeček. Dojatá a loučící se. Pan Plynkáček řekl, že bude slzy ronit leda tak v batohu, protože není nejmladší a vystavovat se pod -20 °C je čiré bláznovství… Nevím, kolik bylo přesně, ale teploměr ukazoval -13 °C a ten vždy ukazuje minimálně o dva více, předpověď -23 °C a nad vodou zase samozřejmě byl dým. Takže hodně málo.
Plynkáček v Akureyri 27
Můj poslední celý den. V rámci zbytko-využívání (nejsem plejtvák) jsem dojedla jakousi granolu s mlékem. Špatné to nebylo, ale ani mě to neohromilo. Začalo mrznout – asi mínus 10 °C, ale byly slušné výhledy. Pořádně jsem se navlékla a vyrazila.
Plynkáček v Akureyri 26
Pátek. Poslední pracovní stážový den. Posilnila jsem se brusinkovou ovesnou kaší a vyrazila trochu dříve. Bílé kalhoty, středně modrá halena a chystání buchty pro kolegy. Indická doktorka mi pomohla najít tácky a já šla naposledy na CT.
Plynkáček v Akureyri 25
Píšu se zpožděním v práci na mobilu. Neustálé sněžení mi trochu natropilo problémy se signálem. Ale postupně. Ráno jsem posnídala rakytníkovou kaši, tak tak otevřela dveře (přestože jsem to před spaním odházela) a šla do nemocnice. Naše cesta nebyla projetá a město se dostalo z fáze odhrnujeme hlavní tahy do fáze rovnáme vrstvu hlavních tahů. Nájezd k nemocnici začal fungovat jednosměrně a vyjeté koleje ukazovaly cestu, parkoviště před nemocnicí připomínalo neupravenou louku na parkování.
Plynkáček v Akureyri 24
Ráno jsem posnídala jahůdkovou ovesnou kaši a do nemocnice šla sama. Sika se vrátila v noci pozdě a v pokoji bylo ticho a já nějak měla tušení, že už asi nepůjde. Odpoledne jsem zjistila, že správné, pokoj je otevřený, věci sbalené a na rozloučenou mi z vyklizených věcí přesunula do poličky cherry rajčátka. Dnes nebyly bílé kaloty mojí velikosti, tak jsem skončila v tradiční tmavě modré uniformě.
Plynkáček v Akureyri 23
Vzbudila jsem se letmo, když se Sika vracela domů a pak ráno hladem 🙂 (jím, ale prostě večeřím rozumně, tak mám ráno hlad :-)). Bylo mi příjemně teplo, které mě drželo od plavání a ještě na dlouho. Posnídala jsem tedy jablíčkový Skyr s vločkami (ten nám v září s (m)Lékárníkem obrovitánsky chutnal, chutná jako pečené jablko a myslím, že patří k těm nejlepším na spektru, zároveň nedokážu říct, které jsou horší) a do nemocnice šla sama, neb se Sikou jsem se nějak pořád míjela. Protože jsem dneska vyšla minutu před třičtvrtě, hned na konci domu jsem slyšela kostelní zvony a překvapilo mě, že je doma neslyším nebo mě nebudí. A protože jsem věděla, kde dnes budu, vzala jsem si bílé kalhoty a růžovou halenu.