Povolání k životu bez manželství

Název knihy: Povolání k životu bez manželství – naděje pro nezadané (Mohu jako nezadaný člověk vést plnohodnotný život?) (Es muss was Anderes geben)
Autor: Astrid Eichlerová (překlad Pavel Štička)
Nakladatelství: Návrat domů, Praha
Rok vydání: 2009, 1. vydání
ISBN: 978-7255-198-9, 77 stran

Obsah: Skutečný příběh a zkušenosti autorky s vypořádáváním se a rozhodnutím svobodného života ne z rozmachu, ale jako prostředek pro více času do služby, kam se cítí povolaná. Postupně otevírá téma definice svobodného života s klady i úskalími, řešení problémů samoty a zachování ženskosti, odevzdání se Bohu jako partnerovi a přijmutí svobodného života jako volby a slibu. 

Ukázka: 2 Jiná možnost – Povolání k životu

Stále silněji jsem zakoušela, že toužím po tom, aby Boží touha byla ukojena. Jak mám prožívat lásku, kterou jsi do mě vložil? Přeji si to výjimečné a závazné, co patří k lásce, ale nechci kvůli tomu utíkat ze světa… A proto se ptám, zda “svobodná existence nezadané ženy”, naplněná prací, akcemi a projekty, skutečně odpovídá mému určení. (13. května 2001)

Cítila jsem dynamiku lásky, která se nevyčerpávala tím, že jsem žila bez manželství, abych mohla nerušeně sloužit Bohu. Tam, kde se život bez manželství omezuje pouze na účelnost, život rychle vyschne. Nemůže a nesmí tomu v našich sborech být tak, že nezadaní jsou pouze ti, kdo se plně věnují práci, kdo si nenašli žádného partnera, a proto tedy nemají rodinu.

Vlastní názor: Ač je to čtvrt roku od přečtení, nemám odpovědi, ale jsem ráda, že jsem knihu četla. Otevřela mi otázky, které jsem tušila – že samota nemá být tím, co mi zbylo. Že Boží láska se má hledat u něj, ne v něčí náruči jako zprostředkovaná, to je až další krok. Zarazilo mě, když jsem si četla její deníkové poznámky, jak podobně přemýšlím v jiné zemi a jiném čase. Hledám.

View this post on Instagram

1/20 #berrynctenarak Hledala jsem v online antikvariátu úplně jinou knihu, a tahle mi vyskočila v nabídce. Po přednášce na jiné téma na konci října, kde se Marek Macák dotkl tematu "singlness" jsem poslouchala jeho cílenou přednášku a i @laskaajinesrandy se okolo toho párkrát stočili. Nevěřím na náhody, knížka mi po mírné komplikaci došla a já ji včera před spaním na jeden nádech dala (tenučká). Střihnout si ji teda během Národního týdne manželství je určitá forma sebemrskačství ( když posloucháte a čtete přednášky k tomu vydané)… Je asi primárně pro nezadané ženy – #astrideichler to zmiňuje v úvodu a texty prokládá citacemi ze svého deníčku. Ty mi pomohly snad nejvíc – že nejsem divná a někdo bojoval stejné boje s touhou po lásce s objetím muže a dětmi, strachem, že neumím milovat a racionálnost mála času v povolání služby druhým (ona farářka). Hodně to mé nitro rozechvělo. Nemám jasno, zda to je má cesta, pořád v koutku tajně toužím po opaku, ale uceluje mi to náhled, že to není špatně ani teologicky. Pokud je to ze správných důvodů a jako rozhodnutí, ne rezignace. #povolanikzivotubezmanzelstvi

A post shared by Berry (@berrys_pleasure) on

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.