Název knihy: Žítkovské bohyně
Autor: Kateřina Tučková
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2012, 1. vydání
ISBN: 978-80-7294-528-3, 455 stran

Obsah: Dora vzpomíná na své dětství na Kopaninách, kdy se z ní rázem stal sirotek a po pár letech u tety musela na internát a byla oddělena od svého postiženého bratra. Nechápala, proč se k ní všichni chovali ošklivě, proč na tetu byl vedený spis u StB a snaží se dohledat historii svého rodu bohyní. Ač to obhájí jako diplomovou práci, hledá dál, aby mohla být sama spokojená a pochopit.

Ukázka: Antikvariát pana Oštěpky

Dora se do drobného Hoferova spisku pustila hned. Vztekala se nad nesmyslným očerňováním bohyní, s nimiž si na zašlých stránkách autor řešil své účty, a smála se zas tam, kde poznávala charakter svérázných Kopaničářů. Všechny ty postavy, ženské i mužské, jako by důvěrně znala. Jednaly tak, jak byla zvyklá, oblékaly se tak, jak se i v té době ještě oblékalo pár tetek z dědiny, mluvily tak, jak to dosud na Žítkové znělo. Než odcházela, měla půlku přečtenou. Bylo to poprvé, kdy otevřela zip malé kapsičky na peníze a skládala před pana Oštěpku drobné. Jen mávl rukou. To bylo to nejkrásnější, co pro ni kdo za ta léta hradišťského internátu udělal.

Vlastní názor: Nemůžu říct, že bych byla nadšená, jako jsem četla v doporučeních jiných. Pár myšlenek bylo zajímavých, vůbec koncept knihy je zajímavý a neobvyklý, ale kdyby mě to nezajímalo z historického hlediska, kterým je to inspirované, asi bych neměla motivaci to dočíst. Navíc jsem měla pocit, že čtu z pohledu mladé Dory a až po několika kapitolách mi došlo, že čtu o ženě středního věku. Práce ale veliká a za to patří autorce respekt.

https://www.instagram.com/p/B6qLeByncxt/?utm_source=ig_web_button_share_sheet