Ráno jsem posnídala jahůdkovou ovesnou kaši a do nemocnice šla sama. Sika se vrátila v noci pozdě a v pokoji bylo ticho a já nějak měla tušení, že už asi nepůjde. Odpoledne jsem zjistila, že správné, pokoj je otevřený, věci sbalené a na rozloučenou mi z vyklizených věcí přesunula do poličky cherry rajčátka. Dnes nebyly bílé kaloty mojí velikosti, tak jsem skončila v tradiční tmavě modré uniformě.
S Klarou jsme se dohodly, že dnes budu všude přebíhat podle toho, co zajímavého tam bude a co jsem ještě neviděla. Nachystala jsem CT pumpu, byla u prvních CT kardiologických. To úplně první jsme dělali naší asistence, které jsem věkově tipovala mezi mnou a (m)Lékárníkem. Prosím, v září jí bude 40. Takhle chci vypadat aspoň ve 30! Kardiologické CT jsem už jednou viděla a tehdy mi pověděli pohádku, jak lepit elektrody na hrudník – vlevo dole je černá láva, z ní nahoru prýští červený oheň, vedle toho svítí žluté slunce na zelenou travičku. Pak jsem šla na operační sál – urologické zavedení JJ stentu. To znám od nás. A probíhalo to stejně s malými rozdíly – podlaha nebyla mokrá, protože pacienta měli dobře zacévkovaného a tudíž nemusel být dole žádný kýbl. A taky všichni měli roušky přes nosy. Navíc, po operaci se nechávaly vesty na rentgenu (který nachystala instrumentářka, my přišli k nachystanému), protože je pak bude někdo čistit před další operací. Čepiček mají na výběr více druhů, hodně nosí takové kuklovací, kterou jsem viděla u nás jednou u vousatého pana doktora – tady to nosí, aby jim netáhlo na krky. Ale je to na výběr v šatně, žádné pod rukou ty s dobrou gumičkou na hodně vlasů. Posledním rozdílem bylo, že se rameno nechalo na volno a doktor si jím sál posunoval z ledvin na močový měchýř.
Pak jsem se vrátila na jedno CT a pak jsem byla na MR na angiografii dolních končetin. Hned po ní mě povinně poslali na oběd (přece tu nejsi otrok!). Polévku jsem dnes vynechala, abych unesla zákusek 🙂 Byla zapečená ryba s chlebovou krustou, brambory, květák s mrkví a salát jsem si dnes vybrala ten mrkvovo-něco-rozinkový. Z baru pár syrových babymrkviček, klasický meloun a pražené solená směs oříšků. Zákuskem dnes byla skyrsupá, což byl Skyr rozmíchaný asi s mlékem a nakrájeným ovocem. Mňamózo. Pokračovala jsem na jeden sál (kotník), kde byl podle Sóley nejprotivnější doktor. Se smíchem jsem jí říkala, že jestli toto je nejprotivnější, tak nemám slov 🙂
Pak byl ještě sál, ale já se zasekla dole (je to vždycky na zavolání, sály jsou 3 a mašiny 2 a asistentka 1 na jednu operaci, neexistuje přebíhání mezi dvěma sály, to raději pošlou druhou zespod). Pomáhala jsem na CT a pár sjížděla úplně sama. Mezitím nás volala na vafle asistentka, kterou jsme ráno vyšetřovali – byly to spíše takové vaflové palačinky, s mameládou nebo čokoládou, šlehačkou a borůvkami. Ta vůně, co tam byla. Ach.
Odpoledne jsem se rozhodla jít naposled do lesa (pomalu se loučím…) i kdyby trakaře padaly, neb dopoledne hustě sněžilo. Když jsem vyšla, u moře mi bylo trochu chladno, ale v lese už bylo dobře. Šla jsem jen po hlavním okruhu a dobře jsem udělala, byl vyrolbovaný pro běžkařskou stopu a já mohla jít po okraji. Když jsem 2 úseky šla po svém (něco mě zaujalo), brodila jsem se po kolena až zadek do sněhu. Takže 11 km bylo namáhavých, ale za odměnu, bylo mi horko, potkala jsem 7 běžkařů, jednoho chodce a v dálce viděla 2 jezdce na koních.
https://www.instagram.com/p/BtRjKWLljHk/
Cestou jsem se stavila těsně před zavíračkou v už zase hustém sněžení (které bylo chvílemi i během vycházky) v obchodě pro buchtu na pátek do práce a mléčnou rýži. Hodně ji tu opěvují, tak chci zkusit, jestli je jiná, než naše 🙂 Na večeři (pozdní) dojíst zeleninovou polévku a alou spát. Sice jsem si přede dveřmi odhrnula, ale je ta zasypáno, že to není poznat. Tak jsem ráno zvědavá.
0. Úvod a odjezd
- První srovnání zdravotnictví a rtg projekce
- Zbytek rtg projekcí
- Sportem ku zdraví
- O žádankách, doktorech, pravomocích a vitaminových předsudcích
- Poslední projekční rozdíly
- Začalo sněžit!
- Toulání Kjarnaskógurem, Naustaborgirem a Hamrarem (lesy nad letištěm a golfovým hřištěm)
- Úvod k CT
- Odpolední toulání Hvammurem (poslední část lesu)
- Viděla jsem nevídané – a nejen polární záři
- Úvod k MR
- Rekapitulace poloviny pobytu
- Ekumenická bohoslužba s nejkrásnějším Islandím východem slunce
- Jak jsem pozorovala velrybu a plavila se na obřích vlnách
- Flóra a záchodový výhled
- Toulání ke kostelíku nad Akureyri
- Druhá, úplně jiná, polární záře
- Nejmodřejší obloha doprovázející mě při nákupech
- Okénko od českého pana doktora
- Odpočinkový den, kde jsem mohla být zase na návštěvě “jako doma“
- Lyžovačka
- Plavání a ultrazvuk
- Mammografie