Plynkáček v Akureyri 18

Aniž bych to plánovala, dnes jsem mohla přijít až na 9 kvůli poradě celého oddělení s vedením. Stejně jsem se vzbudila s budíkem, ale aspoň jsem o pár minut déle lebedila v posteli, ze které mě pak stejně vyhnal nesnesitelný hlad (měla jsem ho už při návratu, ale přece nebudu v noci jíst). Udělala jsem si ovesnou kaši s kustovnicí a protože jsem se cítila unavená, dodala si cukry bílou kávou. Když z pokoje vyšla Sika, říkala jsem jí, ať na mě dnes nečeká, že jdu na později. A protože v noci po návratu jsem doplnila předposlední toaletní papír z těch 8, co jsem koupila, jestli by byla tak hodná a koupila. Ani jsem to nemusela dopovědět a že je to jasné, že koupí. Já posnídala, dopsala a šla do nemocnice. Když Sika odcházela, sněžilo, a když jsem šla 30 minut po ní já, její stopy jsem nenašla…

Protože byl klid, mohla jsem si vybrat mezi více barvičkami, a tak jsem si vzala červené kalhoty a bílou propínací košili. Oddělení bylo liduprázdné. A jen zase podkreslím – já se tam dostanu bez jakékoliv karty nebo klíče, pracovna vedoucího otevřená, v ovladovně nechaný mobil, … Tady se totiž nekrade! Schválně jsem vyfotila v šatně nechané klíčky v zámcích – tam už je to méně časté, ale skříňky s osobními věcmi na oddělení nezamyká prakticky nikdo. Pár minut po deváté se všichni s úsměvem přiřítili a začali jsme pracovat. Klara seděla naproti u CT a psala se Sóleigh protokoly a já byla s Fanney a Ólaf na MR. Pak Klara chuděra chodila s papírkem, pořád něco zapisovala a na konci dne mi Fanney prozradila, že hluboce debatují nad tím, že třídění odpadu není dostatečné a jak to líp a že jim nerozumí.. 🙂 (což mi připomíná, jak jsem šla předevčírem ke kostelíku a musela těch pár stovek metrů po silnici, tak to bylo kolem sběrného dvora – prvního, který jsem tu na Islandu viděla)

Dnes byly MRCP – zobrazení MR žlučových cest, zda v nich není kamínek – to jsem viděla poprvé a bylo to velice zajímavé. Pak už co jsem znala – mozek (jeden jsem si zase udělala sama), zápěstí, celá páteř, břicho (dvakrát jsem podávala úplně sama kontrast do zavedeného vstupu! Ólaf mě samozřejmě jistila, ale dala mi to do ruk a říká, však na CT jsi to dělala, tak pojď) a končili jsme zobrazením ledvin kvůli kamenům. Pacienty jsem chystala, zavážela a zkrátka dnes to bylo tak divoké, že jsem si poprvé na MR nečetla 🙂 

Oběd mi dnes nesedl. Těžko říct, zda to bylo kombinací únavy, včerejšího pozorování (má to na mě nějaký vliv, nebývá mi pak dobře…) a tak. Polévka byla podobná té rybí, která už jednou byla, ale jen zeleninou. Ale nějaká ryba tam byla, občas jsem cosi zkousla. Na druhé byla rýže s jehněčím asi ragů nebo na ten způsob upravené (kousky v omáčce s maličko zeleninou), ale zase mi chyběla rýže na to množství. A k tomu nakrájené pekingské zelí s kouskem rajčete a okurkou. Měla jsem obrovitánskou chuť na hrozny a zrovna ty dnes v baru byly, tak jsem si jich plno nabrala a také zákusek – bylo to ovoce zamíchané a zalité něčím, co nedokážu popsat. Vypadalo to jako šlehačka, tuhé jako zmrzlina, jemné jako jogurt. Nebylo to ledové, nerozpouštělo se to, bylo to lehké a jemné a obrovitánsky dobré.

Odcházela jsem později, ale tak překrásné modré nebe jsem tu snad ještě neviděla. Vzala jsem to tedy přes botanickou zahradu a kochala se tou nádherou, která v tom světle vypadala přesně tak, jak mám zimní přírodu ráda. Už se těším, až se po návratu zase vydám směr Tišnov. Když jsem šla po zase zledovatělých schodech kostela, uvědomila jsem si, že přece jen nasněžilo, protože včera už byly úplně suché včetně spojovací silnici k nám (dokonce včera prohrábli i chodník, takže se dalo chodit jako u lidí, což 2 týdny předtím nikdy). Vůbec asi ráno klouzalo více, protože poprvé jsem zažila štěrkem posypaný chodník od zahrady ke kostelu. Nevídáno…

Mé kroky spěchaly do Flóry. Koukala jsem zase na tu nádheru a pak se rozhodla. Teda, prvně jsem netušila, jestli si chci koupit CD, které tam hrálo (a tentokrát to nebyl Ólafur) nebo neznámo-známé secondhandové. Nakonec jsem se rozhodla pro něj, protože je od zpěvačky, která s Ólafurem nazpívala jednu písničku, tak to snad nemůže být krok vedle… Taky jsem koupila jednu jednou věc domů (haha, schválně, jestli uhádnete, říkala jsem vám o ní!) a jednu jinou jedlou věc (m)Lékárníkovi, protože ten by si s ní asi jako jediný mohl poradit (a ne, koňské bobky to nejsou). Tak můžete dumat 🙂 Pak jsem šla koupit pohledy (ale známky mám Vánoční do Evropy, nevadí? nevadí, řkla jsem, ale to jsem nevěděla, že tam bude rok 2017 – co už :D) a do turistického centra, jestli nenajdu náhradu za koníky (definitivně asi zavřeli, už ta rezervační stránka, která házela chybu, pro jistotu rezervace nenabízí). A poslední kroky do Bónusu nakoupit chleba, dobrotu na sobotní snídani (ale žádný dobrý kup jako se štolou), Skyr, papriku a kukuřici do rizota, mlsání čoko-oříško-ovocné na horší časy 🙂

Cestou zpátky už byla tma a nějak se citelně ochladilo. Jak jsem dorazila domů, popadla jsem vysavač a vygruntovala (tím jsem se zahřála), umyla záchody, sprchu a umyvadla, umyla si vlasy a dala prát poslední Islandí pračku. Uvařila si polévku a dojedla starý chleba, zavolala s rodiči a mažu spát. Prádlo mám pověšené, zuby vyčištěné i mezizubními kartáčky (neflákám to, abych byla na dentální hygieně pochválena – a svoje zuby mám jen jedny!), tak už jen promazat (nějak mě dneska kůže pálí a už jsem se mazala dvakrát) a na ouško. To neohluchlé, ale i to ohluchlé je trochu lepší. Dnes je sice větší aktivita na polární záři, než včera, ale rozumnější dnes bude spinkat. Sladké sny!

0. Úvod a odjezd

  1. První srovnání zdravotnictví a rtg projekce
  2. Zbytek rtg projekcí
  3. Sportem ku zdraví
  4. O žádankách, doktorech, pravomocích a vitaminových předsudcích
  5. Poslední projekční rozdíly
  6. Začalo sněžit!
  7. Toulání Kjarnaskógurem, Naustaborgirem a Hamrarem (lesy nad letištěm a golfovým hřištěm)
  8. Úvod k CT
  9. Odpolední toulání Hvammurem (poslední část lesu)
  10. Viděla jsem nevídané – a nejen polární záři
  11. Úvod k MR
  12. Rekapitulace poloviny pobytu
  13. Ekumenická bohoslužba s nejkrásnějším Islandím východem slunce
  14. Jak jsem pozorovala velrybu a plavila se na obřích vlnách
  15. Flóra a záchodový výhled
  16. Toulání ke kostelíku nad Akureyri
  17. Druhá, úplně jiná, polární záře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.