Plynkáček v Akureyri 8

V noci jsem nespala dvakrát klidně a ráno jsem se vzbudila celá bolavá po včerejším padání. Nejvíce mám ztuhlý krk a potlučenou ruku, loktu se zase nelíbí zima. Odhodlala jsem se vstát, donutila se nasnídat bílý Skyr s domácí meruňkovou marmeládou a vločkami a pelášily jsme se Siku do nemocnice. Musely jsme jít po silnici, protože ta byla aspoň projetá na rozdíl od hald na chodníku.

Úvod k CT

Po převlečení do tmavě modré jsem si ještě na recepci koupila obědové lístky na tento týden a hurá na CT. Dnešek byl spíše ve znamení rozkoukávání se a porovnávání. Pro začátek už 10 let nedávají pít kontrast (mají jen několik velice vzácných případů, jako samotné střevo – ale divertikulitidu mezi to nepočítají). Prý jsou na to studie, že je efektnější samotná voda. Takže když je někdo objednaný na CT, operátorka ho instruuje, že má před tím vypít litr tekutin, hodinu nejíst, s odesílajícím lékařem má vyřešenou alergickou přípravu (tablety a na místě není žádný doktor, pokud by se něco stalo, do 3 minut je tam tým, naproti je emergency a v poličce epipen). Diabetici jsou převedení, špatné ledviny vyřešené a stačí 6 měsíců (!) starý výsledek kreatininu. Pokud je do 100, OK, nad se počítá přes tabulku zohledňující věk, výšku a váhu – vyhodí koeficient, který čím vyšší, tím více OK. Pokud je pod hraniční hodnotu, spočítá se jim i maximální hodnota jódu, kterou tělo snese a kterou aplikují. Po samotném vyšetření místní mohou domů s tím, že byli poučení, při jakých příznacích mají navštívit doktora, dojíždějící chvíli posedí. Žádné podepisování souhlasu, protokolů, atd. 

Dnes jsem viděla low-dose CT na hledání ledvinových kamenů, zítra uvidím dutiny (nechodí na RTG). Když je hrudník a břicho, záleží, jestli má pacient rakovinovou historii. Pokud ano, jede se jedna fáze břicha navíc. V žádance v systému je psaný protokol – víceméně pouze ve smyslu s/bez kontrastu. Při snímání mozku vypodkládají hlavu ještě jednou podložkou, aby brada co nejvíce tlačila na hrudník a minimalizovali záření do očí a šetřili tím pacienta. Při zajíždění je pacient v 99% případů hlavou do gantry a nastavuje se pouze začátek snímku a zbytek si tlačítkem dojede (takže u mozku opravdu jen za hlavou, žádná kontrola druhého paprsku). Při rekonstrukcích mozku mi přišlo, že mají maličko jiný software, kde se tak netočí myší a klubíčkem a je to nastavené jedna-dvě 🙂 (teda u všeho). Jo a poslední věc – čekací doba není ani v řádech dnů. Dnes nám přiobjednali asi 4 pacienty a zítřek byl téměř prázdný, na středu asi 2 pacienti. A to zítra do 10 se neobjednávalo, protože budeme testovat protokoly, mezi 12. a 13. je pauza na oběd a od 14. se jednou jen emergency.

Konec úvodu

Ne nadarmo mi začínají přezdívat, že jsem z Ruska, když nemáme na rentgenu matraci a smějí se mi, že mě nevezmou v Česku zpátky do práce, protože se konečně naučím tady výměně prostěradel (látkových!) po každém pacientovi a sterilní hadičce do pumpy a vyjíždění stolem nahoru pro mé pohodlí a neustálé kontrole identifikačního čísla a představování podáním ruky :-), takže budu zase pomalá na našich 80 denních rentgenů.

Na oběd byly dnes dva obří rybí karbenátky, k tomu dvě malé brambůrky, dušená mrkev a omáčka (plus se mohly přidat, až po ochutnání jsem zjistila, brusinky, které k tomu výborně šly). Polévka byla “curry” – zeleninová s hlavně brokolicí, z baru jsem si přidala papriku, rajče, strouhanou mrkev a trochu těstovin s dresinkem z jogurtu/majonézy. A pozor, dnes byl zákusek! Ana mi říkala, že pokud to bude, ať neváhám. Jak si my (teda já na tom vyrostla) děláváme domácí lipánek, tak něco takového ze Skyru. Čokoládový Skyr se smetanou a nahoře velkou porcí šlehačky. Konzistence jako pudink, vychlazené, jako pěna. Mňam.

Odpoledne jsem se trochu zdržela, protože jsme museli volat zpět jednoho pacienta. A pak kolegyni napadlo, ať počká, šla rovnou za doktorem a zdání neklamalo, dodělávali jsme ještě jednu sekvenci. Mezitím ale zase začalo sněžit, hodně moc, klesla mlha. Takže poprvé nevidím vodu, přístav, letiště, natož světélka na druhém břehu. Procházku jsem dnes vzdala, aspoň jsem si říkala, že se potoulám botanickou zahradou, ale vítr byl tak ostrý, že jsem po 5 minutách byla jako sněhulák a šla jsem unavená domů.

Tam jsem využila čas a aspoň si vyprala (čti přeložila, co znamenají jaké funkce na pračce, snažila se najít kompromis, prala a věšela prádlo, protože sušička se mi riskovat nechce). Nádherně to tu teď voní. A přeložila si jídelníček do konce týdne. Na večeři další miska včerejší zelenino-nudlové polévky s chlebem se sýrem a alou spát. Musím nějak tu únavu setřást, ať tu z toho něco mám a pořád nezývám… 

0. Úvod a odjezd

  1. První srovnání zdravotnictví a rtg projekce
  2. Zbytek rtg projekcí
  3. Sportem ku zdraví
  4. O žádankách, doktorech, pravomocích a vitaminových předsudcích
  5. Poslední projekční rozdíly
  6. Začalo sněžit!
  7. Toulání Kjarnaskógurem, Naustaborgirem a Hamrarem (lesy nad letištěm a golfovým hřištěm)

2 komentáře u „Plynkáček v Akureyri 8

  1. Pingback: Plynkáček v Akureyri 18 | Berry

  2. Pingback: Plynkáček v Akureyri 19 | Berry

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.