Plynkáček v Akureyri 4

Večer mi to nedalo a protáhla jsem se před spaním podle aplikace, když všichni okolo mě pořád cvičí. Přečetla kapitolu knížky a za zvuku znepokojivého vichru usnula. Zneklidňovalo mě to, ale když jsem si představila, že spím v autě vedle (m)Lékárníka a houpání, usnula jsem jedna dvě. Ráno jsem se tedy vzbudila až s budíkem, zacvičila si (je to ale blbé, když nemám žádnou podložku – asi použiju pytel od nemocničního prádla). Posnídala kousek bábovky se Skyrem s lesní směsí (tvarohovější než ten crém brulé, co chutnal jako vydatná vanilka) a s holkama jsme šly do nemocnice. Vichr ještě mírně dozníval a teplota klesla k 11 °C. Dnes jsem měla náladu na modré oblečení.

Na rentgenu bylo objednaných asi 20 lidí a asi 8 nám jich během dne přibylo. Druhá kolegyně, jejíž jméno neumím vyslovit, mě chválila, že než odjedu, se naučím islandsky, když jsem se islandsky ptala, co budeme snímovat a jaký protokol, protože si je začínám pamatovat a rozumím jim včetně pravé, levé, zlomeniny a pasivně poznám pokyny k dýchání. 

Radiologické okénko – o žádankách, doktorech a objednávání a taky vit. D

Že neřeší písmenka jsem už myslím psala. Více jsme se věnovaly rozdílům v žádankách. První věcí je, že žádanky se tu nenosí v tištěné formě, to jsem už také psala. Ale radiologičtí asistenti mají větší pravomoce, jaké snímky dle žádanky doopravdy udělat. Pacienti si každý snímek platí, a tak někdy koleno ve stoji neudělají, když už pacient TEP má, místo kolena a kyčle udělají femur atd. Když je na žádance špatná strana, prostě to do poznámky jen opraví. Když se jim zdá lepší CT nebo MR, zkrátka to přeobjednají, pokud nemají zkušenost s výslovným lékařovým přáním. Pokud mají pocit, že je lepší udělat ještě nějakou projekci kvůli fraktury, kterou spatří, tak ji udělají a pošlou. Nikdo nemusí nic schvalovat a jsou v tomto na naše poměry dosti autonomní.

Každá věc, včetně strany, má vlastní žádanku. A každá žádanka se musí objednat v systému na konkrétní čas. Samozřejmě když je to pacient ležící v nemocnici, zavolá se třeba později, emergency (urgent) má v poznámce, zda se musí hned nebo kdykoli během dne včetně ICU (JIP). Ale zkrátka se to bukuje. S tím souvisí noční a víkendové služby na zavolání. Bavily jsme se o pacientech, kteří přijdou odpoledne nebo o víkendu s dlouhotrvající bolestí nebo pádem před mnoha dny, protože dříve byli líní. Tak tady je nevezmou – řeknou jim, že když to vydrželi do teď, vydrží to ještě jednu noc (výjimkou je zhoršení stavu) a objednají je – mají na to vyhrazené časy nejvíce právě v pondělí (pro líné víkendové pacienty).

Pointou totiž je, že si všichni snaží ušetřit čas a dojezdové vzdálenosti, a tak ortoped objedná pacienta na kontrolu a zároveň půl hodiny před kontrolou na rentgen atd. Proto je většina objednaná (a ono to dává smysl, vždyť i u nás většina jde z objednaných doktorů na statimy, nebo dokonce má statim a přitom odchází domů a na další kontrolu přijdou až za půl roku). A emergency rozlišují, zda to chtějí hned, nebo jen chtějí vědět vývoj stavu, plus si emergency zavolá.

Dnes jsem viděla C-páteř. Která je jako u nás, ale ještě dělají u bolestí šikmé na foramina z obou stran, kterou znám jen z literatury. 

Klíček se dělá první projekce jako naše šikmá a pak stejné stupně kaudálně jako druhá projekce.

Což mi připomíná. Zlomenina humeru, potažmo ramenního kloubu, se tu příliš neoperuje. Pacient dostane takovou pevnou dlahu nahrazující sádru na humerus a rameno mu drží podobný postroj jaký je u nás. Velice jsem se divila, že to nezdrátují nebo nesešroubují. Říkali, že to opravdu běžné není. Že s touto zlomeninou se extra vyčkává.

SI skloubení fotili jako děláme Judetovy projekce na kyčle (a každý zvlášť).

Břicho se dělá ve stoje i v leže stejně, od bránice po symfýzu, na jeden pokračující dlouhý snímek.

Posledním velkým tématem dne byl vit. D a častější zlomeniny. Sice se to u nás v literatuře píše, ale v reále to až taková pravda není. Zobají vitamin, krevní testy dělají a infuzemi v případě nutnosti doplňují, ale taky jí mnoho ryb, ještě více Skyru a jak jsem psala, šestkrát do týdne minimálně sportují. Takže jsou v pohodě.

Konec radiologického okénka

Z dnešního oběda jsem měla obavy – holky mě strašily, že to není jejich oblíbené jídlo – vařený losos. Ale když jsem to viděla a ochutnala, tak jsme doma zvyklí takto ryby dělat často a mě to moc chutnalo. Losos měl na sobě hojně kopru, k němu byly kroupy, dušená mrkev a květák. Na výběr byl dresink, citron, kyselý okurek a ještě něco nakládaného a salátový bar, kde jsem dnes zvolila rajčata, čočkový karbanátek, salát a mandarinku. Polévka byla ze sušených rajčat s cibulí a paprikou. Holky říkaly, že o baru vyjednávají s vedením, že je příliš malý. Asi by měly jít ochutnat jídlo k nám 🙂

Posledního pacienta jsme opět stihli tak, že jsem okolo třetí odcházela z nemocnice. Stavila jsem se domů pro oříškovou tyčinku a vydala se na výlet do města vyzvednout si do turistického centra mapu a pozjišťovat možnosti.

Pokračovala jsem si zkontrolovat, kam půjdu v sobotu do kostela, do Bónusu pro kilový neochucený Skyr (jeví se mi zde nejlepší ceny a výběr). A nějak mě hnala touha chuti po nevím čem, tak jsem skončila u směsi oříšků a sušeného ovoce v čokoládě. A vydala se do kopce o dvě ulice výše, ať jakože poznám jinou část města. A poznala! Našla jsem uprostřed města bezvadnou rokli s už zase funkční vodní elektrárnou.

Tajil se mi dech z té nádhery. Elektrárna byla vybudována po roce 1922, skončila svou službu po roce 1960. Pak ji ale roku 2005 znovu opravili a o rok později spustili a zase funguje. Je u ní malá prosklená budova, ve které je turbína, kterou vidíte a ta rokle je vážně dechberoucí. Nad ní je jezírko, kam voda řekou z hor stéká a pokračuje do turbíny. Je okolo toho páry jako u pravého vodopádu.

Pak jsem se naposled pokochala tímto výhledem od jezírka z mostu na rokli a vydala se k univerzitě, parkem přes domečky až jsem z dálky uviděla Neto, kde jsem byla předevčírem. Od tamtud jsem už cestu znala. Na fotbalovém hřišti za ním zase děcka hrály fotbal. V mínus jednom stupni běhaly dva smíšené týmy dětí v kraťasech a podkolenkách a obrovitánském hřišti, žádné zmenšenině. Prostě. Očividně to jde, aby se děti hýbaly “jen tak”.

Když jsem šla okolo nemocnice, zrovna vycházela Ana, a tak jsme domů došly spolu. Pomohla mi přeložit dopis, jak se tu mám vlastně chovat a šla si odpočinout. Já jsem taky nabírala dech, uvařila si čaj, zaskypovala s rodiči a za pár minut se jdu protáhnout a spát. Dnes ani nemám chuť na nic na večeři, zvládla jsem jednu lžíci Skyru a víc mi nejde. Zítra možná přijde sníh, tak třeba se Islandu dočkám se vším všudy. 

 0. Úvod a odjezd

  1. První srovnání zdravotnictví a rtg projekce
  2. Zbytek rtg projekcí
  3. Sportem ku zdraví

5 komentářů u „Plynkáček v Akureyri 4

  1. Pingback: Plynkáček v Akureyri 5 | Berry

  2. Pingback: Plynkáček v Akureyri 8 | Berry

  3. Pingback: Plynkáček v Akureyri 14 | Berry

  4. Pingback: Plynkáček v Akureyri 18 | Berry

  5. Pingback: Plynkáček v Akureyri 28 | Berry

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.