Plynkáček v Akureyri 3

Ráno mě vzbudil vítr, ale už jsem neusla. Chvíli jsem si četla a pak jsem vstala, abych se donutila snídat a udělala si jakýsi režim. Pěkně tedy melta se sušeným mlékem, ovesná kaše s čokoládou a kešu. Pořád mi ale bylo podezřelé, že u holek je ticho. Faktem je, že jsem je včera slyšela probrat se k životu, když jsem usínala. Při čištění zubů jsem ale slyšela cvaknout první kliku, ťukání na dveře a odpovídající hlas Any. Holky popadly mléko v krabičce a společně jsme vyšly do nemocnice.

Holky cestou povídaly Islandsky a pak mi říkaly, že jsou plné šaten k operačnímu sálu, kde tento týden jsou jako medičky. Mají je dohromady s kluky a jsou z toho celé nesvé, jak někteří exhibicují. Po vybrání oblečení jely holky výtahem, já do šatny a už jsem na oddělení trefila docela s přehledem (zapsat si včera cestu se vyplatilo!). Všechny snímky byly dnes na snímkovně a pár pacientů jsem dělala úplně sama. U těch starších byl problém s jazykem, tak si Klara nebo Marta stouply do dveří a překládaly a všechno dobře dopadlo. Říkala jsem jim, že se mi v noci už zdálo v Islandštině, ale jelikož jsem nerozuměla, neřeknu jim o čem 🙂

Taky když nastavuju ve snímkovně pod dozorem a Klara mě představuje pacientům, poznám to podle toho, že zazní “..atlanti..” a lidé se pak na mě shovívavě kouknou a usmějou 🙂 Tím, že nejsem zvyklá fotit děti, se tu v této oblasti mnoho učím. Když jsme dnes dělali nohu, vyděšeně jsem se dívala na snímek se slovy, zda je to zlomené? Né, to je růst a ještě to není spojené 🙂 Ale Klara ví, že u nás v nemocnici máme děti zvlášť v jiné a trpělivě mi vše pořád vysvětluje. Taky tu děti mnohem více sportují. Dnes jsme měli snad 4 s úrazem/sportovní bolestí. Když jsme se rozvykládaly a já jim říkala, jak je u nás problematické sehnat sport “jen tak”, protože kluby pak tlačí do sportovna, zase se udivovaly. Jak je u nich normální, že děcka na každém rohu něco hrají. Což je pravda. I kolegyně – ze 4 už vím o dvou, které ráno pravidelně chodí do posilovny, třetí hraje volejbal. Pěkně na šestou před prací.

Projekce už se dnes opakovaly, tak jsem se snažila zapamatovat rameno (dnes jsem poprvé viděla TEP ramene), správně podkládat koleno po jejich (že jich zase bylo!), nohy a paty. Klara se smála, že si zapomínám vyjíždět stolem nahoru, když pacienta položíme a skláním se. Nenapadá mě to, nejsem na to zvyklá. S pojízdňákem jsme dnes nikde nebyly, protože všechny pacienty i z oddělení vozili k nám.

Oběd byl dnes opět výtečný. Polévka byla podobná včerejší, ale cítila jsem zásmažku a trochu po žampionech. Na druhé byly dva kousky kuřete, pár malých brambůrek se šlupkou a kořením (podobné přípravou americkým, ale vcelku), dušená kukuřice, zelový salát a z baru jsem si dnes vybrala rajčata a červenou řepu. Vím, že tam byl ještě meloun, čerstvé listy asi špenátu, těstoviny, pečivo a pomazánka (to je vždy), papriky, okurky.

Dnes jsem odcházela už po půl třetí, protože to jsme dokončily posledního objednaného pacienta. Využila jsem tedy zbytky světla a tepla, nestavovala se domů pro foťák a vyrazila na krátkou procházku okolo hřbitova. Za horami slunce zapadalo, na opačné straně už byla tma jak v pytli a bylo vidět, že vítr zesiluje a navečer něco přinese (teď se venku honí všichni čerti). Ale bylo 14 °C, takže jen ve svetru. Jak jsem šla přes botanickou zahradu, na lampách visely svetry pracovníků a byli jen v dlouhých tričkách. Můžete mi říct, jaktože tu mám hezčí počasí než v září? 🙂

https://www.instagram.com/p/Bsa26lbFill/

Už jsem nikam nešla, trochu mrholilo, vítr se zvedal a mě se dneska prostě zmoknout nechtělo. Cestou jsem si pomlsala raw tyčinku z datlí a řepy, doma odpočívala a teď po dopsání si dám rajčatový kuskus. Jak přišla Siku z nemocnice, tak jsem jí říkala, ať si vezme bábovku, až bude mít chuť. Říkala, že se těší. A myslím, že půjdu zase brzy spát. Mluvení třemi jazyky mě jaksi vysiluje 🙂

P. S. Marta se mě dnes ptala, zda mě rodina nepřijede navštívit. Říkala jsem, že pro ně je to z ruky, ale že přemlouvám (m)Lékárníka, se kterým jsem tu v září byla a D., který mi závidí. Tak kdy vás mám čekat na letišti? 🙂

     0. Úvod a odjezd

  1. První srovnání zdravotnictví a rtg projekce
  2. Zbytek rtg projekcí

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.