Plynkáček v Akureyri 2

Nad ránem jsem se vzbudila asi ve 4 a pak ještě usnula, ale při novém vzbuzení s sebou trhla. Tma byla samozřejmě stejná, ale bylo 7.30. Rychle jsem šla využít koupelnu, mezitím slyšela vstávat holky, při oblékání do sebe hodila další kousek bábovky, aby mi holky neutekly. Spoléhala jsem, že půjdou do šatny a dovedou mě tam. A tak jsme spolu vyrazily.

Zvláštní mi přijde, že nakonec teda Islanďani třídí, jak kde – na chodbě v nemocnici je třídění jak jsme zvyklí, doma máme jen zvlášť organický odpad. Ale co mě nejvíce zaráží, jsou zvyklí nechávat všude rozsvíceno. Nevím, zda je to tou tmou nebo čím, ale je to tak. Protože když jsme odcházely, holky nechaly cíleně rozsvíceno na chodbě. A všímám si to tak často v domech. Opravdu jsme šly do šatny (ale zase úplně jinou cestou, takže jsem byla zmatená), já si vybrala pro dnešek bílou halenu a červené kalhoty a šla hledat oddělení. Patro jsem trefila, i čekárnu, ale jak se dostat dovnitř? A když jsem se vracela okolo jedněch dveří, vykoukla z nich hlava se slovy “You´re the radiographer student, right? Come in!” a já se našla! (Klara mě pak chválila, že jsem to našla a když jsem říkala, že s pomocí, smála se, že mě chtěla pochválit, jak ohromně chytrá jsem – humor nám nechybí :-))

Dala jsem si věci do skříňky (chápete, z ČR jsem zvyklá si ji zamknout, dát klíč do kapsy a jít, ale oni jsou zvyklí si ten klíč nechávat v zámku a teď nevím, zda se přizpůsobit nebo ne, abych nebyla nervní) a rentgen už docela našla. Klara tam byla, což mě zarazilo, pak mi během dne říkala, že ano, byla na nočním volání a mezi 3. a 4. hodinou musela do nemocnice, ale že tam jsem teprve druhý den, tak raději přišla. Což mě dojalo. Jely jsme na urgent a pak byla schůze, kterou mívají jednou za 14 dní úplně všichni, kteří na radiologickém oddělení dělají. Nejvtipnější bylo, že mluví plynule islandsko-anglicky. Tři doktoři z Indie islandsky rozumí, ale mluví a popisy píšou anglicky, na urgentu byl taky konzultant-doktor mluvící anglicky, mezi sebou mluví islandsky. Je to docela na hlavu nápor 🙂 A pak tradiční den. Dnes už bylo trochu méně kolen a více ramen a další urgent byla stejná paní z rána – odsáli jí 3 l tekutin od srdce.

Začátek radiologického okénka

Rameno se dělá úplně jinak než u nás. Dlouho jsme o tom s Klarou diskutovaly. Pokud se jedná o trauma, vyndá se clona, pacient se postaví k vertigrafu čelem a přiklopí vyšetřovaným ramenem a nevyšetřované odklopí o asi 45 °, druhá pozice je stejná ale zády, celou dobu má ruku z vyš. ramene opřenou o zdravé rameno přes prso. A cloní se opravdu jen na ramenní kloub. Pokud pacient přichází pro vleklou bolest, dělají se 3 projekce. Ty první dvě jsou podobné, u druhé se vytáčí ruka ven a třetí je zády k vertigrafu, vyšetřované paže se dá loktem do pravého úhlu dlaní nahoru a lampa se skloní 10 ° kraniálně. Když jsem říkala, že u nás musí být sternum, klíček a pak jim i našla a ukázala transtorakální snímek, divili se, jestli nám nevadí radiační zátěž.

Na stejný protokol se dělá lopatka. Pacient se postaví zády k detektoru a naklopí tak, aby lopatka byla kolmo a ruka v bok ji vystřela. Druhá pozice je jako ta čelem u ramene.

Dnes jsem už taky pořádně chytla axial kyčle – nesnímaná noha se pokrčí v koleni do pravého úhlu a dá do stojanu, detektor se dá ze strany snímané nohy a lampa vytočí mírně kraniálně do kloubu.

Plíce se dělají téměř vždy v obou projekcích. U lidí nad 60 let a rakovin mají ale speciální protokol, který vykreslí 3 různé snímky dle síly záření. Hezčeji jsou vidět žebra.

U plic jsme začali debatu nad písmenky – když jsem jim říkala, jaká jsou pravidla u nás na R a L a stoje a vleže, opět kroutili hlavou. U nich jsou zvyklí na plíce dávat jaké se jim zlíbí, nejdůležitější je značit končetiny a u kolene stoj.

Zápěstí se v bočné projekci podkládá opět trojúhelníkovým klínkem. U lokte dělali 4 projekce – AP více dovnitř, druhou podobně jako na hlavičku radia, šikmou bez ohnutí a poslední naši bočnou s podepřeným zápěstím klínkem.

U L-páteře nepokrčují nohy a u bočné téměř vždy zvlášť dofocují S páteř. 

Kotník se dělá vždy s Drašnarem (i když ten název neznají) a často přidávají 4. projekci na patu, která je ale jiná, než jsme zvyklí. Noha je šikmo-bočná. Bérec je stejný.

Urotrakt je velice podobně, až na to, že nepoužívají značenku a při samotném močovém měchýři sklání lampu o 15 ° kaudálně.

Konec radiologického okénka

Oběd byl dneska výtečný. Do misky jsem si vzala polévku (zeleninová mléčná – jiná než u nás, byla tam poznat čerstvá paprika, myslím, že jsem našla i kus filé ze včerejška, ale bylo to výtečné). A do včerejšího papírového nosiče druhé – Klara se mi to snažila přeložit jako karbenátky z bílých fazolí, ale chutnalo to po květáku, tak nevím. Říkala, že je to výborné a docela populární. A výtečné to opravdu bylo – ke dvěma karbenátkům jsem dostala hrst nadrobno nakrájeného čehosi (vypadalo jako brambory ale nebyly to) a potom zase hrst dušené směsi zeleniny – baby mrkvičky, něco mezi cibulí a zelím, celer a pak něco, co vypadalo jako ananas, ale asi to nebyl 🙂 To se mohlo zalít jemným dresinkem a k tomu si přidat další hrst čerstvého zeleninového salátu a přišel na řadu bar. Dnes jsem si nabrala zase čerstvé okurky a papriky, dva plátky pomeranče a jeden sušený fík. U Klary jsem pak viděla, že měla směs oříšků. Jestli to takhle bude pokračovat, tak se myslím docela rozmlsám 🙂

Jinak asi začínám být vážně unavená – dneska jsem na ně omylem spustila v jednu chvíli česky, tak to všechny mimořádně pobavilo. Dokonce se dnes stavil vedoucí lékař a ať říkám rozdíly, že jsou zvědaví, jak je to jinde 🙂 Na druhou stranu, některé islandské věci už maliličkato chytám. Jen je absolutně neumím vyslovit. Ale to přijde, mám za sebou teprve druhý den.

Při odchodu jsem šatnu a východ našla napoprvé! (jsem si to napsala) Zašla jsem do Netta se podívat na ceny (Bonus u Skyru vede a má větší výběr pečiva), koupila si kořeněné perníčky v akci za 99 ISK (více než za pusu, 350 gr!) a toaleťák na doplnění domů. Protože je obchod ještě nad nemocnicí, kochala jsem se horami.

Po příchodu domů píšu, myslím, že si dnes umyju vlasy, jako včera si dám polévku, za odměnu pár lžiček Skyru a do postele. Trochu mám pocit, jakoby se o mě něco začalo, asi únavou, pokoušet, tak ať to zažehnám.

Dotazy, prosby o pohlednice a návrhy návštěv do komentářů či soukromých zpráv přijímám. Pa.

V sérii vyšlo:

  1. Odjezd
  2. První srovnání zdravotnictví

7 komentářů u „Plynkáček v Akureyri 2

  1. Tady se tedy dějí věci! Moc ti přeju a těším se na další zápisky, každodenní odlišnosti různých národností mě vždycky zajímaly :).

      • Lidí to čte hafo, ale nekomentují… Děkujeme za deníček, ale radiologická okénka jsou pro laiky mongolština 😉

        • Proto jsou náležitě označena O:-)
          Dnes jsem si říkala, kdybych to byla bývala věděla, že podniknu takovou věc, asi bych si nahlásila téma bakalářské práce ve smyslu rozdíly mezi českým a islandským radiologickým asistentem. Myslím, že materiálu na to mám, že seminárka, kterou do školy musím udělat, nebude mít 4 strany, ale těch 20… 🙂

  2. Pingback: Plynkáček v Akureyri 3 | Berry

  3. Pingback: Plynkáček v Akureyri 4 | Berry

  4. Pingback: Plynkáček v Akureyri 19 | Berry

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.