PřF: N-FY ABF (4. semestr) = KONEC FYZIKY!

…aspoň na PřF. I když, maminka řekla, upíraného největší krajíc. A maminky mají pravdu.

PřF:F7790 Seminář z biofyziky a biofyzikální chemie – viz minulé semestry.

PřF:FA760K Diplomová práce 4 – dokončení diplomky.

PřF:FSM02 Státní zkouška Mg, Biofyzika – měla dva dny. Než se o nich rozepíšu, zdroje:

zpracované materiály od vyšších ročníků, část zde: http://www.statnice.janbok.cz/index.php/Biofyzika_(mgr)
obecka – naše milované HRW a Feymann
aplikovaná – Mornstein, Rosina, Navrátil a jejich biofyziky
a wiki, internet, konzultace, staré sešity, radio …

První byla obhajoba trvající hodinu – 10 min prezentace, přečtení posudků vedoucího a oponenta (nebyl), zodpovězení jejich dotazů a volná diskuze s komisí. Bylo to vyčerpávající, komise se přiklonila k horší ze dvou navržených známek (u nás všech). Nepříjemným překvapením bylo rýpání se v zapsaných předmětech na Mgr studiu, u mě výtka, proč jsem neměla nic na informatice s analýzou obrazu a nedovedla jsem vysvětlit, že jsem se snažila, ale nešlo to. 

Velké díky po prvním náročném dni kromě našich nejbližších patří restauraci Vegalité, cukrárně Kolbaba a Martinovi za školení v rámci Neverbálně. Díky němu jsem mohla začít tušit, že na Mgr to není sranda jak na Bc a ty předměty mohou opravdu začít rozrýpávat a musím si umět naformulovat jednou větou přínos a čím jsem vyjímečná. Ještě si donacvičit odpovídání na otázky bez jejich rozebírání dále, přestat se bát fyziků a bude dobře 🙂

https://www.instagram.com/p/Bj-bj_FAVB7/?utm_source=ig_web_button_share_sheet

Ten vzkaz jsem celou dobu žmoulala za deskami diplomky, kterou jsem měla pro jistotu (Martinovo doporučení a moc dobré!). A bylo to fajn. (a maminku večer málem omylo, když zjistila, že tři hodiny před obhajobou jsem doma vařila oběd, abych se uklidnila)

Druhou částí byla ústní část. U ní mi už docházely síly, energie i dech a popadala mě panika. Den před i po obhajobě jsem měla zkoušky na radiu, stejně tak dva dny před ústními státnicemi. Vrcholily přípravy na tábor. Byla jsem nervní, nepříjemná, naštvaná. Den před státnicemi jsem nemohla dýchat a celý ho tak nějak prospala. Už jsem prostě nemohla. Ale.. postupně.

2 týdny před státnicemi jsem si dovolila občas odskočit na zahradu – pokochat se , odpočinout očím a v klidu se učit, protože doma jsem byla nervózní z toho, jak pomalu se vaří a uklízí a rozptylovala se. A byla velmi nepříjemná.

https://www.instagram.com/p/BkDVvSnghw1/?utm_source=ig_web_button_share_sheet

Jednu sobotu jsem jela na výroční bohoslužbu směr Slezsko, včasný příjezd využila na pokochání se milovanými Beskydy (pouze výhledem), přítomností s drahými lidmi a odpoledne s prarodiči. Cestu domů v myšlenkách, protože ve všem svém vzteku, nepříjemnosti a nervozitě jsem nebyla u sdělení jedné věci, která se zjistila a poprvé nechala proudit slzy, které mě zklidnily (a od té doby vícekrát stavidla byla nutná k vnitřnímu uklidnění). Od té doby mi čím dál častěji dochází, že ta má vyčerpanost se podepsala velmi na vztazích v rodině a ráda bych to vzala zpět. Což nejde, tak se aspoň teď ten čas snažím využít na 100%, dokud a když to jde.

Vstupní prohlídka do zaměstnání, učení, učení, učení, vyčerpání. Na jednu stranu mi dělalo radost, jak si věci spojuji dohromady, jak mi to dává smysl, jak si pamatuju, jak vidím to množství a jsem na sebe hrdá a jak se odměňuju učením o přístrojích, smyslech a fyziologii. Ale už toho bylo moc…

Opravdu jsem odpočívala pětiminutovkami u pečení chleba, úklidu, praní prádla, rychlým nákupem. A tak, zase na skok, zelená, nádech, výdech, modlitby, procházka s rodinou a úsměvy Máli. Obrovská modlitební podpora mého blízkého čtyřlístku, který jsem zanedbávala, rodiny a dalších přátel. Nejsou to samozřejmosti, ale velice cenné věci!

A poslední dny? Učení, vyčerpání, maminčino jídlo a zavírání dveří do pokoje, nepravidelný spánek den-noc, poslední zkouška na radiu a papírování s paní personalistkou a.. KONEC!

Měla jsem skvělé otázky, ale ta má nervozita a strach a fyzikální dotazování. Zvládla jsem to, prý se mě nikdo nebude ptát jak. Oslava se spolužáky v indické restauraci (čekali jsme ale hodinu a půl na jídlo :-/), vyzvednutí motivačního prázdninového čtení, hovor s paní personalistkou a  vedoucím, dotáhnutí tábora, balení, balení, balení a bylo!

Nedocházelo mi, že to je ono. Že už. Dokud mi nechodily ty povzbuzující zprávy lidí, kteří mi věřili, dokud jsme den na to s kamarádem nezalaškovali s pane doktore-paní magistro a dokud mi nevznikla nová přezdívka Magiberry. Dokud kamarád na puťáku neřekl vážným hlasem dětem pozor, tady se baví vzdělaní lidé. Vlastně mi to stěží docházelo před pár dny při návratu domů, kde zůstaly neuklizené hromádky po učení, které zařazuju, zavírám okna v prohlížeči, třídím knihy a když jsem dnes šla okolo a pravila Máli “hele, moje bývalá škola!”.

Už jen promoce. A bude konec. Ani se mi to nechce věřit. Těch prolitých slz, vztekání a beznaděje v průběhu pěti let. A nekonečných možností a setrvání na škole. Dala jsem to. Jsem na sebe hrdá. Že jsem to dokázala. S neskutečným zázemím tady i nahoře. Už je ze mě titulovaná fyzička. Ještě se jí stát dovopravdicky. Ale to je vyprávění na jiný den…

3 komentáře u „PřF: N-FY ABF (4. semestr) = KONEC FYZIKY!

  1. Nějak mi to zní náročněji než moje státnice. U nich byli všichni hrozně hodní, milí, příjemní… Přikláněli se k lepším známkám (u obhajob) a tak… Pohovor s personalistkou? Ty už máš práci? Jak moc budeš pracovat, když máš ještě tu druhou školu? 🙂 Mi se momentálně (v oboru) nedaří nic úplně najít (v Brně), z čehož jsem mírně zoufalá 🙁 Jdu teda na jeden pohovor, ale už popravdě ani nevím, kam ještě napsat… 🙁

  2. Moc gratuluji Berry, jsi opravdu silná osobnost, když jsi zvládla tolik náporu a stresu. Z textu úplně cítím tu úzkost a nervozitu. Doufám, že teď už pořádně odpočíváš :).

  3. Melly: Na nás taky byli milí a příjemní, ale já se jich příšerně bojím, protože vím, jak jsou chytří a jaké já plácám hlouposti. Práci mám, na 0,2 a je to vlastně trochu součást studia radia, takže se školou = praxí úplně v pohodě, částečně se mi to bude překrývat. A od září, snad, budu chodit ve volném čase si hrát s jedním softwarem do nemocnice a uvidíme, co z toho ne/vzejde 😉 Jejda 🙁 Já myslela, že vy máte uplatnění lepší, než my!

    Ire: Moc děkuji! Spíš si myslím, že mě fyzika udělala silnější – ale po státnicích jsem trochu hodně zeslábla. A teď se hledám, a věřím, že najdu 😉 Odpočívám pracovně, ale už se těším, čeká mě dvoutýdenní dovolená a po srpnové práci týden, ve kterém si vše vynahradím. Teď jsem se zařekla, že odkládám jakoukoliv, byť sebezajímavější, radio i fyz literaturu, čtu beletrii a v září s plnou vervou do všeho!

Napsat komentář: Berry Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.