Příběh pro děti 28

Půl roku jsme opravovali naši modlitebnu – teda, naše společenství 😉 Z modlitebny zůstaly jen obvodové zdi a musela se dělat nová střecha, ale také drhnout lavice atd. Konečně jsem pochopila přísloví “práce jak na kostele”. Příběh na uvítanou pro děti 🙂
Jak se vám líbí náš nový sboreček? Jaké to je tu po půl roce zase být? A už jste se vynadívali?

Včera večer jsem si četla několik kapitol v Bibli  – začala jsem kapitolou, kde Pán Bůh říká příkazy, tzv. desatero, Izraelitům na poušti. Představte si, že se museli na poslouchání těchto doporučení tři dny připravovat – třeba si omýt pláště. Pak jsem četla kapitoly o tom, jak mají desatero zachovávat a že mají postavit svatyni a jak to udělat. Svatyně pro ně byla takovým přenosným sborečkem – fungovalo to trošku jinak, ale zaujalo mě několik věcí. Lidé měli nosit šperky a drahé látky a ti, kteří byli šikovní, měli vyrábět nějaké věci do té svatyně. A ženy, které to cítily, měly příst další věci z látek a kůží. Připomnělo mi to, jak to probíhalo tady.

Kdo uměl něco vyrábět, stavět nebo opravovat, tak to udělal, nebo alespoň nosil hromady těžkých věcí. Taky tu byla sbírka na penízky, aby se tu všechny krásné věci mohly pořídit. A i na ženy došlo – ty mohly pomoci uklízet. Ale nezapojili se jen ti, kteří tu pobíhali. Zapojili se i ti, kteří se celou dobu doma modlili a mysleli na to, aby to v pořádku probíhalo, jiní nosili dobrůtky a povzbuzení těm, kteří tu byli.

I když je to pořád jen budova, chceme se tu scházet s Pánem Bohem, a tak myslím, že bychom se podle toho měli trošku chovat. Nelepit žvýkačky na židle, nečmárat po nich, nic tady nerozbíjet, ale ani neběhat, protože byste mohli do někoho vrazit nebo si ublížit, nekřičet, protože jiní se modlí a promlouvají k Pánu Bohu. Myslím, že by bylo krásné si to udělat prostředí, kde se budeme cítit dobře. Není to tu úplně dokonalé – nejsou zapojené všechny kabely, nevisí všechny nástěnky a poličky, a až se to dokončí, pořád bude co dělat. Ale můžeme se tu k tomu chovat s úctou – k těm lidem, kteří se tu tolik napracovali, ale i si uvědomovat, že je to místo, kam opravdu chodíme s ostatními oslavovat Pána Boha.

Příspěvek byl publikován v rubrice Dětský oddíl a jeho autorem je Berry. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.