1. Vlci v zoo a vůbec pozorování chování zvířátek, Helan počtvrté (1, 2, 3) ve skvělé partě.
2. Deskovky a asociace.
3. Tatínek mi opravil skříň, zábavné odpoledne zkoumáním postelí a skříní v obchodech (schovala jsem se do šatny a našla perfektní kousek s růžičkou pro babičku! ;-)).
4. Odpo u Maru s leknínem, který kvete 4 dny v roce od desíti do půl páté, zahrádka.
5. Loučení s Ferdou, postýlka.
6. Procházka, autorské tatínkovo čtení mých starších kousků – sobecky myslím, že ty tři se mi povedly (leden-únor 2016) – a probouzí to ve mě touhu zase psát.
7. Trouba a pizzy! (trénuju na pozvání M.!)

“… kdo jsem, v náručí tvém? Po mě samé… víš, mě se stýská…” Jak moc se měníme (ve) společností(i) jiných lidí? Kde jsme doma? Kdo probouzí naše pravé já? A kdo dobro? “… chtěl jsem mlčet ale hovořím, chtěl jsem váhat, ale uvěřím…” 
Lze doopravdy mít rád jinak? Nesobecky, přejícně, šťastně? Díky Poznání.