Samostatná práce na praxi, pochvala – dostávám lízátko od sestřičky a príma propisku od pacienta! Usměvavý mrkavý V.; e-mail povzbuzující, potěšující, uklidňující a činící radost.
Mňaminkové zdravé pití s maminkou, skvělá rehabilitační sestra.
“Takové pracanty jako vaši skupinku tu moc často nemíváme!”, upovídaný statečný H., který se pořád všemu nahlas smál a my s ním; potkání kamarádky na RHB, kde byla pro dnešek mou fyzioterapeutkou.
Na kůň! (mám toho víc než posledně, ale je to úměrné počtu dětí…)
3 komentáře u „(Ne)malé radosti #90“
Jsem moc ráda, Berry, že si vedeš ještě pořád ty malé radosti, jsou moc hezké. Balíš někam na tábor, s děckama? Tak doufám,že se vám vydaří, neodnese vás bouřka a veškeré nehody skončí dobře.
Gratuluji k praxi!
Dobrůtku i pochvalu si zasloužíš!
To je tedy pořádná kopa věcí, my jsme letos vyhlásili rodičům, že mají balit dětem méně oblečení, že je naučíme prát si…No dopadlo to tak, že si děvčata vyprala 3/4 svých věcí a pak neměla co na sebe :), ale účel to splnilo, praní je bavilo.
Vendy: Děkuji – říkala jsem si, že to už ponechám jen diáři, ale vždy mi někdo řekne, že je to pro něj důležité, tak pokračuji. Ano – byli jsme 13 dnů a bylo to moc príma! Pán Bůh nás věru chránil, dvakrát jsme museli děcka chystat na evakuaci a nemusela se uskutečnit, protože se nám to vyhlo na poslední chvíli. Děkuji!
Ire: To je, vím, ale od spacáku doprava prakticky nic není moje – oddílové utěrky, plachta, dvě náhradní deky, papíry, čtení a nástroje pro děti, papírování, kronika, … A v té haldě nalevo šampon a mýdlo pro holky, náhradní opalovák pro zapomnětlivce, dva svetry, šáleček, rukavice a čepička pro nevybavené, šusťáky, tenisky pro trdla, obinadla, ortéza, tričko, ponožky, druhá pláštěnka … Nepotřebuju toho tolik, ale rozpůčovávám hromadu věcí špatně vybaveným dětem 🙁 Taky jsem asi se čtyřmi dětmi prala a naštěstí to dopadlo dobře (jen pár věcí) a hlavně nám to rychle uschlo. Já na praní nemám ani čas, jsem ráda za každou minutu spánku 😀 Mě se vůbec líbí nadšení dětí z praktických věcí – kuchyňských příprav, řezání a sekání dřeva, … Sluníčka 🙂
Jsem moc ráda, Berry, že si vedeš ještě pořád ty malé radosti, jsou moc hezké. Balíš někam na tábor, s děckama? Tak doufám,že se vám vydaří, neodnese vás bouřka a veškeré nehody skončí dobře.
Gratuluji k praxi!
Dobrůtku i pochvalu si zasloužíš!
To je tedy pořádná kopa věcí, my jsme letos vyhlásili rodičům, že mají balit dětem méně oblečení, že je naučíme prát si…No dopadlo to tak, že si děvčata vyprala 3/4 svých věcí a pak neměla co na sebe :), ale účel to splnilo, praní je bavilo.
Vendy: Děkuji – říkala jsem si, že to už ponechám jen diáři, ale vždy mi někdo řekne, že je to pro něj důležité, tak pokračuji. Ano – byli jsme 13 dnů a bylo to moc príma! Pán Bůh nás věru chránil, dvakrát jsme museli děcka chystat na evakuaci a nemusela se uskutečnit, protože se nám to vyhlo na poslední chvíli. Děkuji!
Ire: To je, vím, ale od spacáku doprava prakticky nic není moje – oddílové utěrky, plachta, dvě náhradní deky, papíry, čtení a nástroje pro děti, papírování, kronika, … A v té haldě nalevo šampon a mýdlo pro holky, náhradní opalovák pro zapomnětlivce, dva svetry, šáleček, rukavice a čepička pro nevybavené, šusťáky, tenisky pro trdla, obinadla, ortéza, tričko, ponožky, druhá pláštěnka … Nepotřebuju toho tolik, ale rozpůčovávám hromadu věcí špatně vybaveným dětem 🙁 Taky jsem asi se čtyřmi dětmi prala a naštěstí to dopadlo dobře (jen pár věcí) a hlavně nám to rychle uschlo. Já na praní nemám ani čas, jsem ráda za každou minutu spánku 😀 Mě se vůbec líbí nadšení dětí z praktických věcí – kuchyňských příprav, řezání a sekání dřeva, … Sluníčka 🙂