Odpoledne u babičky, kde jsem si sklidila dvě krabičky jahod; studentská – “trénuješ si plácanou na T.?” při rozšiřování povědomí o základních dětských hrách.
Domácí kváskový mazanec – slast nejvyšší a fetování kynoucího těsta u učení.
Učení mi šlo.
Kurz, koncert a muzikál na noci kostelů.
Procházka.
Výlet – protože každý správný výlet obsahuje: učení v autobusu, červnovou koulovačku s (m)Lékárníkem, něco horalského (a nemyslím E. brýle!), to nejlepší koupání (viď P.!), bábovku na cesty, 2 ortézy a obinadlo na 3 kotnících, překonávání sama sebe, pozorování kamzíka ze 2 metrů a skorošlápnutí na hada, smích, zkratky, vytvoření podtlaku v lahvi při jízdě lanovkou, výšlap na nejvyšší horu v životě, zklamání z alpské zahrady – ve které je toho méně než v okolní přírodě, která je neskutečně překrásná, úžasná, starosti beroucí… A když myslíte na Helana a na vlastní oči a nohy ucítíte poselství a krásu písně 😉
P. S. Dnes jsem dohnala týdenní resty (z důvodu učení), takže 25 429 = 17,5 km.