1. Sleduju The Piano Guys a momentálně prožívají těžké období, Jonova dcera se ztratila a už museli i ukončit pátrání. Je to cizí, daleko a FB. Ale oslovují mě svou hudbou, hloubkou a teď těmito vyjádřeními. A také tím, že přesně ty písně, které jsem nedávno zmiňovala jako povzbuzení, se teď obrací jako povzbuzení pro ně. (jejich vyjádření (těch článků více, ale tento je pro mě nejsilnější a shrnující) mi přijde jako velmi praktický život víry, i když jim do hlav nevidím; je to pro mě hluboké a silné)
2. Nadřazené spojení? Studentská bohoslužba (P., T., B., L.!., M1., M2., D., …).
3. Takové to, když vás z mikrospánku v zajímavé hodině probere příjemná SMSka. A když se vám efekt projevu povede na tolik, že dostane i vás.
4. 15 příjemných (ne)čekaných minut. A taky se tu stavil (m)Lékárník na skok něco vyzvednout a ze tří vět byla jedna “tyjo, dneska ti to fakt sluší”! (no jo, copatá Berry ve svetrových šatech a proužkatých punčoškách 🙂 ;-)) Cestou do školy jsem zažila minutu prvního sněhu, doma piju šípkový čaj a do pětice si užívám ponča od (m)Lékárníkových, které je původně šála a já na to po roce přišla 😀
5. Telefonát s povzbuzením. A príma Dírový večer.
6. Neskutečná Múzička – stres, nepití a nejezení, ale za radost, vděčnost, chvály, zodpovědnost, děťátka, zvládnutí role, hrdost na J. a setkání s přáteli ze sdružeňového tábora i odjinud to stálo.
7. Výtečný oběd, čajovna s P. a M. a večer s D., T., E., a D.

Kluci z Way to go mají druhý videoklip a upřímně mi vyrazil dech. Vydali ho před pár minutami, ale myslím, že k letošnímu týdnu vděčností skvěle zapadá. I když se super chvíle střídají s těmi horšími, vnímám obrovskou vděčnost, že tento týden tu mohu zmínit takové množství jmen, které je zastřešeno tím JSEM.