Taková ta vděčnost, když máte doma po třech těžších letech Bc. maminku a žadoníte po ní poznámky z některých předmětů, které sami budete mít. A ta její úleva, že se může podívat na film a přečíst si, co chce, ta je ještě lepší. Díky!
Křest D.
Program s dětmi pro rodiče, odpoledne na kopci, večer s dobrotami. (zaslouží si za překvápko!)
Bojovka.
2 komentáře u „(Ne)malé radosti #47“
Jů 🙂 A kde jste do té obory vlezli? U jaké zastávky třeba?:)
Šly jsme z Koniklecové přes Kohoutky a kolem stoletého dubu a pak přešly oborou do komína. D. to tam nikde neznala, já šla tento způsob trasy podruhé a je to jedno z mála míst, kde si říkám, jsem v tom městě, ale není to tak špatné 🙂
Jů 🙂 A kde jste do té obory vlezli? U jaké zastávky třeba?:)
Šly jsme z Koniklecové přes Kohoutky a kolem stoletého dubu a pak přešly oborou do komína. D. to tam nikde neznala, já šla tento způsob trasy podruhé a je to jedno z mála míst, kde si říkám, jsem v tom městě, ale není to tak špatné 🙂