- Stihly jsme s maminkou vyprat opravdu mnoho prádla, dokonce i peřinu, a sluníčko to krásně provonělo.
- Déšť, konečně.
- Dopadlo to špatně. Asi mě to má učit té trpělivosti, kterou pořád nemám. A větší důvěře, že jsem na správné škole, možná. Ještě nevím, co si z toho vezmu. Krom toho, že mám nejlepší rodiče.
- I když mě bolí hlava, zvládla jsem vypočítat dost příkladů a J. koupil obrovský výborný frgál.
- Dopočítána kapitola.
- Déšť.
- Vstanu. Počítám. Jdeme snídat. Počítám. Jedeme na zahradu. Počítám. Obědváme. Počítám. Odplevelím a pokopu sousedům záhonky. Počítám. Odplevelím kachličky a plot u ostružin. Počítám. Odplevelím sud na vodu a vykynožím divný bez. Počítám. Pozoruji kosánka, který hopká po zahradě s žížalkou ze zobáčku, sbírá broučky pro mladé, schová se za švestku, rozhlídne se a pak rychle letí do hnízda. Počítám. Poštolka letí střemhlav pro myš. Počítám. Kosánek zametá stopy a krouživě hopsá okolo jabloní. Počítám. Poseču u sousedů zahradu. Počítám. Vychutnávám si dobrůtky od tatínka. Počítám. Dodělala jsem dvě kapitoly. Myslím, že jsem byla produktivní dost. Rodiče trhají bez a já meduňku, na rozloučenou si ještě bereme pivoňky od sousedů. Ptáci se s námi loučí a já se těším na sirupování. A cestou si u (m)Lékárníků vyzvedávám miminka do opatrování!
Představuji vám miminka pavích oček. (M)Lékárníkům se rozhojnily až až, tak přebytek jde ke mně a až trochu povyrostou, tak půjdou do velkého akvárka k J. neonkám a třeba nebudou sežrány. Proto je teď budu vychovávat já. A v pozadí pivoňky. Fetuju je. Je mi krásně.
Můžu se zeptat, co dopadlo špatně?
Jinak ta tvoje neděle – položení něčeho příjemného s učením – zní docela pěkně:) Hlavně sis našla asi dost fajn způsob relaxace, ne?:)
no…ak nieco dopadlo zle, tak zasa je velmi pozitivne si pri tom uvedomit, ze mas skvelych rodicov 🙂 musi to byt fajn pocit.
pavie ocka? to su gupky? 🙂 gupky som tiez chovala, ale nevedela som, ze ich volate pavie ocka :D. znie to milo. mne sa tiez premnozili xD
Melly: Důležitá zkouška, takže se učím na její opakování – přetahuju z druháku, takže jsem ve fázi vabank. Dnešek byl parádní – konečně mě tolik nebolí oči, protože jsem koukala do zelena a hlavně jsem toho stihla paradoxně více a i se mi to perfektně uleželo v hlavě. Výborný způsob učení 🙂
Polly: Ano – jsem googlila, neznala jsem zase “gupky”. Nejsme zdatní akvaristi – pár pavích oček jsme si v minulosti do “velkého” akvárka koupili, ale za čas umřel. (m)Lékárníkovi po svatbě museli akvárko založit téměř od znova, protože rybičky nezvládly stěhování, mají ho malilinkaté, takže i rybičky jsou malilinkaté a poprvé se jim rozmnožily, tak uvidíme, jak to dopadne 🙂
Jůva, tak snad se ti ta zkouška příště vydaří – budu držet palce:)
Mimochodem, na fotce vidíte týden stará miminka!
P. S. A možná bych měla zmínit, že zahrádkoví sousedi jsou (m)Lékárníkovi, ne, že bych přímo lozila na cizí pozemek 😀
2 a 6.- za poslední dobu to nejlepší, co mě také potkalo
Drahá Berry,
přeju Ti více štěstí při dalším pokusu – snad není už v pondělní ráno. Škola je někdy na hraně, protože je asi nutný sáhnout si na tu vrtkavou hranici. Ale na druhou stranu si myslím, že to s odstupem času sbližuje lidi. Je strašně těžký muset někomu, kdo to nezažil nebo nechce chápat vysvětlovat, jaký je to pocit. Pořád tě může krásně pochopit milující rodič, který se díky okolnostem ke studiu nedostal a nebo nepochopit člověk, který studoval, ale na nějaký švindl škole.
Nesáhla si po špatné škole, jen se nebojíš výzvy.
A to z tebe dělá velkou ženu. Tak nepolevuj! Mysli pozitivně a když Tě vyhodí dveřmi, vlez zpátky oknem 🙂
Držím palce!
E.: Mě úplně mrzí, že jsem zalezlá v budově, ráda bych si “udělala čas na zmoknutí”, to by mé radosti pozvedlo ještě na vyšší level 😉
Paralela: Moc děkuji. Ve čtvrtek – nedopadlo, takže další čtvrtek úplně poslední šanci. Pan docent mi dal jednu navíc, takže. Sama nevím 😉 U nás je to veselejší, protože taťka studoval při dvou dětech, dokončoval při třech (já se učila jezdit na kole v parku a pamatuju si, jak se učil z nějakých skript na lavičce, postupně mi oddělával pomocná kolečka a bylo to :-)), takže se to natáhlo na snad 10 let. Maminka studuje teď, je ve stejném ročníku jako já. Občas to u nás vypadá jako na koleji tím pádem. Moc ti děkuji za slova povzbuzení, ani nevíš, kolik pro mě znamenají v záplavě zvěstí od kamarádů, kteří už odstátnicovali, a my ještě nemáme ani uzavřený semestr 🙁