Jak mluvit, když o něco jde

Název knihy: Jak mluvit, když o něco jde (klíčové rozhovory v práci i v životě)
Autor: Kerry Patterson, Joseph Grenny, Ron McMillan, Al Switzler
Nakladatelství: BizBooks v Brně
Rok vydání: 2013, 1. vydání

Obsah: Autoři vychází ze zkušeností a popisují, jak moc jsou hovory důležité, popisují definici klíčového rozhovoru a základní principy, jak tyto hovory vést. Rozvíjí také metody a vše prokládají zkušenostmi svými nebo lidí ve svém okolí, případně smyšlenými dialogy, které rozbeírají.

Ukázka: Kapitola 5 – Zajistěte bezpečí

Klíčové rozhovory se často nezdaří ne proto, že by se ostatním nelíbil obsah konverzace, ale proto, že věří, že tento obsah (i když třeba podaný slušně) naznačuje, že se držíte podlého záměru. Jak se ostatní mohou cítit v bezpečí, když věří, že jim chcete ublížit? Brzy bude každé slovo, které vypustíte z úst, podezřelé. Nebudete moci pronést ani neškodné „dobré jitro“, aniž by si to ostatní neinterpretovali negativně.

Vlastní názor: Knihu jsem našla v doporučení jedné úspěšné přednášky v mém okolí. Tak jsem si ji přečetla, ano, je čtivá, je zajímavá, ale asi spíše pro humanitní oblasti – marketing, manažery a obecně vedoucí osobnosti. Já si z toho vzala shrnutí, že je potřeba prostě zkrátka mluvit, slušně, naslouchat a nenechávat v sobě věci dusit. Kdo má ale čas, tak nějakou zajímavost v knize určitě najde. Neplánuji se k ní však vrátit.

Příspěvek byl publikován v rubrice Čtenářský deník a jeho autorem je Berry. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 komentáře u „Jak mluvit, když o něco jde

  1. Nejhorší je, když tě někdo utne v samotném zárodku mluvení. Když mluvíš a máš pocit, že ten druhý tě považuje za blbce. (Tohle myslím obecně, ne přímo na tebe, zlati). Jak lehce dokáže málo sebevědomý člověk znejistět a čím déle mluví, tím hůř mluví, a sám to cítí a je to zase horší. Takový začarovaný kruh. Mluvit s lidmi jsem se učila dobrých osm let, co jsem zkoušela jet na osvč. Jsem o hodně velký kus cesty dál, než když jsem začínala. A dnes si taky ze spousty věcí nic nedělám. A přesto mě dokáže zaskočit někdo absolutně nepřístupný. Ale víš co, v takových situacích je dobré si říct, není na světě člověk ten, co by se zavděčil lidem všem. A proč se vlastně zavděčovat, když se tomu druhému nelíbí, jak mluvím, jak se vyjadřuji, nebo jaké mám myšlenky, pak jej polituji a jdu o kus dál. Někdy je těžké skončit s debatou o něčem, v čem se neshodnete – každý chce přesvědčit toho druhého o své pravdě, ale někdy to prostě nejde. I v takovém případě je dobré hovor skončit, jak říká Werich, když se hádáte víc než dvě minuty s nějakým blbcem, stáváte se také blbcem.
    I když takové ukončení hovoru potvrzuje smutnou pravdu, že vítězí blbost.
    Ale s tímhle taky nic neuděláme a pak nastává čas si říct, když nejde o život, jde o houby. A principy nestojí za to, aby si kvůli nim člověk kazil den.

    Jinak, marketingové knížky o vystupování jsou podle mě tak na padesát procent. Určitě můžou něco málo naučit a hlavně vysvětlit, ale zbytek už musí dodat člověk sám – a tady hodně záleží na povaze. Sangvinik a exttrovert to mají skvělé. Flegmatikovi je všechno putna a nejhorší to má melancholik. Ale ono se dá trochu zapracovat na všem…
    A co je ještě důležitější, než řeč sama, je řeč těla. Můžeš mít sebelepší projev, a sebelepší myšlenku, pokud ji nedovedeš dostatečně sebevědomě odprezentovat, pak zaniká v nezájmu. Smutné, ale realistické. A naopak blbec a arogantní prase se sebevědomým chováním dovede uchvátit, zaujmout, a než člověku dojde, že plantá úplný hovadiny, skončí s projevem a sklidí aplaus. Nespravedlnost, ale taky realita. 🙂

    • Takové pocity mám vždycky u zkoušky 😀

      A zrovna včera jsme řešili s vedoucím, že je strašná škoda, že se neumím prodat a to, že něco umím, že jsem něco objevila apod…

  2. Aj ja som si donedávna myslela, že stačí slušne sa chovať a slušne vyjadrovať svoje myšlienky, až mi jeden človek na moje slušné spôsoby odpovedal hrubými slovami, ktoré zakončil, že má zo mňa strašne zlý pocit a že som nanajvýš nekorektná (a to som len postupovala podľa firemných pravidiel a nanajvýš slušne a s úctou, lebo tak pristupujem ku všetkým)…. Tak som sa rozhodla, že asi potrebujem nejaký kurz komunikácie (a sebaovládania, lebo po chvílke “zlej” konvezácie prechádzam do ofenzívy miesto, aby som problém riešila s pokojom Angličana)… zatiaľ sa chcem, ale oboznámiť s literatúrou a s nejakými “cvičeniami”…. a táto kniha sa mi zdá, že by pre môj problém mohla byť prínosná =D. Nie v zmysle, že by ho vyriešila…. ale možno pár vecí objasnila alebo ponúkla iný pohľad…. či sa mi zdá zle? =)

    • Nezdá, podle toho, jak to popisuješ, by pro tebe kniha mohla být dost vhodná. Je tam i test, ale ten jsem nestihla. Kamarád mi však říkal, že ho příjemně překvapilo, jak mu to vyšlo 🙂

Napsat komentář: Van Vendy Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Antispam: * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.